Ctěte lidi všeho druhu
„Ctěte lidi všeho druhu, . . . mějte bázeň před Bohem, ctěte krále.“ — 1. PETRA 2:17.
1. a) Koho se sluší ctít kromě Boha a Krista? b) V jakých oblastech se má lidem podle 1. Petra 2:17 prokazovat čest?
VIDĚLI jsme, že jsme povinni vzdávat čest Jehovovi Bohu a Ježíši Kristu. Je to správné, moudré a láskyplné. Přesto nám Boží slovo také ukazuje, že máme ctít druhé lidi. Je nám řečeno: „Ctěte lidi všeho druhu.“ (1. Petra 2:17) Protože tento verš končí příkazem „ctěte krále“, vyplývá z něj, že by se měla prokazovat čest těm, kteří na ni mají nárok pro své postavení. Koho se tedy sluší ctít? Mezi ty, kteří si zaslouží čest, patří asi mnohem více osob, než si snad někteří myslí. Mohli bychom říci, že jsou čtyři oblasti, v nichž máme prokazovat čest jiným lidem.
Ctít politické vládce
2. Jak víme, že „král“ zmíněný v 1. Petra 2:17 se týká jakéhokoli lidského krále nebo politického vládce?
2 První z těchto oblastí se týká světských vlád. Je třeba, abychom ctili politické vládce. Proč říkáme, že Petr měl na mysli politické vládce, když radil: „Ctěte krále“? Protože mluvil o poměrech mimo křesťanský sbor. Právě předtím řekl: „Podřizujte [se] každému lidskému stvoření: ať králi jako nadřazenému, či místodržitelům jako těm, kteří jsou od něho posláni.“ Všimni si také, že Petr staví Boha proti králi slovy: „Mějte bázeň před Bohem, ctěte krále.“ (1. Petra 2:13, 14) Takže „král“, kterého máme podle Petra ctít, se vztahuje na lidské krále a politické vládce.
3. Kdo jsou „nadřazené autority“ a co jim patří?
3 Podobně přikazuje apoštol Pavel: „Každá duše ať je podřízena nadřazeným autoritám.“ Tyto „nadřazené autority“ nejsou Jehova Bůh ani Ježíš Kristus, ale jsou to političtí vládci, vládní úředníci. Ty má na mysli Pavel, když dále říká: „Dávejte všem, co jim náleží. . . čest tomu, kdo vyžaduje takovou čest.“ Ano, ti, jimž Bůh dovolil, aby uplatňovali politické panování, mají nárok na čest. — Římanům 13:1, 7.
4. a) Jak lze prokazovat čest politickým vládcům? b) Jaký příklad prokazování cti vládcům dal apoštol Pavel?
4 Jak prokazujeme čest politickým vládcům? Jeden způsob je jednat s nimi s hlubokou vážností. (Srovnej 1. Petra 3:15.) A taková vážnost jim pro jejich postavení náleží, třebaže jsou to snad ničemní lidé. Římský historik Tacitus popsal místodržitele Felixe jako člověka, který „myslel, že může beztrestně spáchat cokoli zlého“. Přesto Pavel zahájil svou obhajobu před Felixem uctivě. Podobně uctivě řekl Pavel králi Herodu Agrippovi II.: „Pokládám se za šťastného, že se dnes mohu hájit před tebou,“ ačkoli věděl, že Agrippa žije v krvesmilstvu. Podobně prokázal Pavel čest místodržiteli Festovi a oslovil jej „vznešený Feste“, přestože Festus byl modlář. — Skutky 24:10; 26:2, 3, 24, 25.
5. Jakým dalším způsobem se prokazuje čest vládním autoritám a jak v tom dávají svědkové Jehovovi dobrý příklad?
5 Jiný způsob, jak prokazujeme čest vládním úředníkům, naznačil apoštol Pavel, když psal o tom, abychom dávali vládním autoritám, co jim patří. Řekl, abychom dávali „daň tomu, kdo vyžaduje daň; poplatek tomu, kdo vyžaduje poplatek“. (Římanům 13:7) Svědkové Jehovovi dávají, co se patří, bez ohledu na to, v které zemi žijí. V Itálii poznamenal list La Stampa: „Jsou to nejloajálnější občané, jaké si lze přát: nevyhýbají se daním ani se nesnaží obejít nepohodlné zákony pro vlastní prospěch.“ A The Post z Palm Beach na Floridě v USA poznamenal o svědcích Jehovových: „Platí své daně. Jsou jedni z nejpoctivějších občanů v republice.“
Prokazuj čest zaměstnavatelům
6. Komu ještě má být podle apoštolů Pavla a Petra prokazována čest?
6 Druhá oblast, kde se patří prokazovat čest, je naše zaměstnání. Apoštolové Pavel i Petr zdůrazňují, jak je důležité, aby křesťané ctili ty, kteří jsou jim v pracovním vztahu nadřazeni. Pavel napsal: „Ať všichni, kteří jsou pod jhem otroctví, považují své majitele za hodné plné cti, aby nikdy nebylo urážlivě mluveno o Božím jménu a učení. Nadto ti, kteří mají věřící majitele, ať na ně nepohlížejí svrchu, protože jsou bratři. Ať jsou naopak ochotnějšími otroky.“ A Petr řekl: „Ať jsou domácí služebníci podřízeni svým majitelům se vším patřičným strachem, ne pouze dobrým a rozumným, ale i těm, kterým je těžké se líbit.“ — 1. Timoteovi 6:1, 2; 1. Petra 2:18; Efezanům 6:5; Kolosanům 3:22, 23.
7. a) Jak dnes správně uplatnit biblickou radu pro „otroky“, aby prokazovali čest „majitelům“? b) Co by měli pečlivě zachovávat křesťanští zaměstnanci, kteří mají křesťanské zaměstnavatele?
7 Otroctví dnes samozřejmě není rozšířené, ale zásady, jimiž se řídil křesťan ve vztahu otrok — majitel, se dají uplatnit na vztah zaměstnanec — zaměstnavatel. Křesťanští zaměstnanci tedy mají odpovědnost prokazovat čest i zaměstnavatelům, jimž je těžké se líbit. A co když je zaměstnavatel náhodou také spoluvěřící? Místo aby zaměstnanec pro ten vztah očekával zvláštní ohledy nebo přednosti, měl by sloužit svému křesťanskému zaměstnavateli tím ochotněji a nikdy ho nijak nevyužívat.
Čest v rodinném kruhu
8, 9. a) Koho mají ctít děti? b) Proč by měly děti prokazovat tuto čest a jak ji mohou prokazovat?
8 Třetí oblast, kde se patří prokazovat čest, je v rodinném kruhu. Například děti mají povinnost ctít své rodiče. To byl nejen požadavek Zákona daného Mojžíšovi, ale také povinnost pro křesťany. Apoštol Pavel napsal: „Děti, poslouchejte své rodiče ve spojení s Pánem, protože to je spravedlivé: ‚Cti svého otce a matku.‘ “ — Efezanům 6:1, 2; 2. Mojžíšova 20:12.
9 Proč by měly děti ctít své rodiče? Měly by je ctít pro jejich Bohem danou autoritu a také pro to, co jejich rodiče udělali — přivedli je na svět a od dětství je živili a vychovávali. Jak by měly děti ctít své rodiče? Zejména tím, že jsou vůči nim poslušné a poddajné. (Přísloví 23:22, 25, 26; Kolosanům 3:20) Prokazování takové cti by mohlo od dětí vyžadovat, aby své zestárlé rodiče nebo prarodiče více hmotně i duchovně podporovali. To je třeba moudře vyvážit s jinými odpovědnostmi, jako je péče o vlastní děti a plný podíl na křesťanském společenství a kazatelské službě. — Efezanům 5:15–17; 1. Timoteovi 5:8; 1. Jana 3:17.
10. Komu jsou povinny prokazovat čest manželky a jak to mohou dělat?
10 Přesto nejsou děti jediní v rodině, kdo mají povinnost prokazovat jiným čest. Manželky mají prokazovat čest svým manželům. Apoštol Pavel také řekl, že „manželka by měla mít ke svému manželovi hlubokou úctu“. (Efezanům 5:33; 1. Petra 3:1, 2) Projevovat vůči manželovi „hlubokou úctu“ jistě znamená vzdávat mu čest. Sára ctila svého manžela Abrahama, když o něm mluvila jako o „pánovi“. (1. Petra 3:6) Napodobujte tedy Sáru, manželky. Vzdávejte svému manželovi čest tím, že přijímáte jeho rozhodnutí a pracujete pro jejich úspěšné uskutečnění. Tím, že děláte, co můžete, abyste manželům pomáhaly nést jejich břemena, spíše než abyste k nim přidávaly, jim prokazujete čest.
11. Jaký závazek mají ohledně prokazování cti manželé a proč?
11 A co manželé? Boží slovo je poučuje: „Vy, manželé, bydlete s nimi [se svými manželkami] nadále podle poznání a prokazujte jim čest jako slabší, totiž ženské nádobě, neboť jste s nimi také dědici nezasloužené přízně života, aby vašim modlitbám nic nebránilo.“ (1. Petra 3:7) Proto by se měl jistě každý manžel zamyslet. Je to, jako by manželka na sobě nesla štítek: „Drahocenné! Křehké! Opatrně zacházet! Udílet čest!“ Ať tedy manželé pamatují, že neprokazují-li své manželce čest tím, že jí projevují patřičný ohled, poškodí svůj vztah k Jehovovi Bohu, protože jejich modlitby budou mít zábrany. Je opravdu k vzájemnému prospěchu, aby členové rodiny prokazovali jeden druhému čest.
Ve sboru
12. a) Kdo má odpovědnost prokazovat čest ve sboru? b) Jak ukázal Ježíš, že se sluší přijímat čest?
12 Každý má také odpovědnost prokazovat čest v křesťanském sboru. Dostáváme radu: „Ujímejte se vedení v projevech vzájemné úcty.“ (Římanům 12:10) Ježíš v jednom ze svých znázornění naznačil, že se sluší přijímat čest. Řekl, že jsme-li pozváni na hostinu, měli bychom zaujmout nejnižší místo, protože potom nás hostitel pozve výše a budeme mít čest před všemi ostatními hosty. (Lukáš 14:10) A protože si všichni ceníme toho, když je nám prokázána čest, neměli bychom se umět vcítit a prokazovat čest jeden druhému? Jak to můžeme dělat?
13. Jak například můžeme prokazovat čest jiným ve sboru?
13 Vyjádřit ocenění pro dobře vykonaný úkol se rovná prokázání cti. Můžeme tedy ctít jeden druhého tím, že chválíme, třeba za proslov nebo komentář, který někdo podá ve sboru. Nadto můžeme jeden druhého ctít tím, že se přepášeme pokorou mysli vůči svým křesťanským bratrům a sestrám a jednáme s nimi s hlubokou úctou. (1. Petra 5:5) Tak dokazujeme, že je hodnotíme jako čestné spoluslužebníky Jehovy Boha.
14. a) Jak mohou bratři ve sboru prokazovat patřičnou čest sestrám? b) Co ukazuje, že dávání darů je jeden způsob prokazování cti?
14 Apoštol Pavel radil mladému Timoteovi, aby se staršími křesťanskými sestrami jednal jako s matkami, a s mladšími jako s tělesnými sestrami „se vší cudností“. Ano, když bratři dávají pozor, aby si nic nedovolovali ke svým křesťanským sestrám, například se nechovali nepatřičně důvěrně, prokazují jim čest. Pavel dále napsal: „Cti vdovy, které jsou skutečně vdovami.“ Jeden způsob, jak ctít nuznou vdovu, je hmotná podpora. Aby však byla pro ni způsobilá, musí obdržet „svědectví pro znamenité skutky“. (1. Timoteovi 5:2–10) O lidech na ostrově Maltě napsal Lukáš ve spojitosti s hmotnými dary: „Rovněž nás poctili mnoha dary, a když jsme odplouvali, zahrnuli nás věcmi pro naši potřebu.“ (Skutky 28:10) Je tedy možné prokázat druhému čest tím, že dáváme hmotné dary.
15. a) Vůči komu máme zvláštní povinnost prokazovat čest? b) Co je jedním způsobem, jak můžeme prokazovat čest těm, kteří se ujímají vedení?
15 Ve svém dopisu Timoteovi píše Pavel dále: „Ať jsou [starší], kteří předsedají znamenitým způsobem, považováni za hodné dvojnásobné cti, zvláště ti, kteří tvrdě pracují slovem a vyučováním.“ (1. Timoteovi 5:17) Jak můžeme ctít starší neboli dozorce? Pavel řekl: „Staňte se mými napodobiteli, jako i já jsem Kristův.“ (1. Korinťanům 11:1) Když dbáme na Pavlova slova, abychom se stali jeho napodobiteli, prokazujeme mu čest. To by platilo i o těch, kteří se dnes mezi námi ujímají vedení. Do jaké míry je napodobujeme tím, že se řídíme jejich příkladem, do té míry jim prokazujeme čest.
16. Jakými dalšími způsoby lze prokazovat čest těm, kteří se ujímají vedení?
16 Jiný způsob, jak prokazujeme dozorcům čest, je poslušnost výzvy: „Poslouchejte ty, kteří se mezi vámi ujímají vedení, a buďte poddajní, protože oni stále bdí nad vašimi dušemi jako ti, kteří budou skládat účty.“ (Hebrejcům 13:17) Stejně jako děti ctí své rodiče tím, že je poslouchají, tak ctíme ty, kteří se mezi námi ujímají vedení, tím, že jsme vůči nim poslušní a poddajní. A jako byli Pavel a jeho společníci na cestě poctěni hmotnými dary od laskavých obyvatel Malty, i mnozí cestující zástupci Společnosti byli mnohokrát podobně poctěni. Je samozřejmé, že by si nikdy neměli o takové dary říkat, ani naznačovat, že by byly vítané nebo že jsou potřebné.
17. Jakou povinnost prokazovat čest mají ti, kteří mají přednost sloužit jako dozorci?
17 Na druhé straně všichni, kteří mají v teokratické organizaci dozorčí postavení — ať v místním sboru, v kraji nebo v oblasti jako cestující dozorci, v některé z odboček Společnosti Strážná věž, nebo v rodinném kruhu — mají povinnost prokazovat čest těm, kteří jsou jim svěřeni. K tomu potřebují schopnost vcítit se a také mít porozumění. Je třeba, aby byli vždy přístupní, mírní a pokorní v srdci i mysli, jako to o sobě řekl Ježíš. — Matouš 11:29, 30.
Pracujte na tom, abyste se navzájem ctili
18. a) Co nám může bránit v prokazování cti těm, kteří si ji zaslouží? b) Proč nelze ospravedlnit negativní a kritické smýšlení?
18 Je třeba, abychom všichni tvrdě pracovali na tom, abychom se navzájem ctili, protože existuje mocná překážka. Tou překážkou či zábranou je naše nedokonalé srdce: „Sklon lidského srdce je špatný od jeho mládí,“ říká Bible. (1. Mojžíšova 8:21) Jeden z lidských sklonů, který by nám mohl překážet v prokazování patřičné cti jiným, je negativní, kritické smýšlení. Všichni jsme křehcí, nedokonalí lidé a potřebujeme Jehovovo milosrdenství a nezaslouženou laskavost. (Římanům 3:23, 24) Uvědomujme si to a dávejme tedy pozor, abychom neprodlévali u slabostí svých bratrů ani svým bratrům nepřipisovali pochybné pohnutky.
19. Co nám pomůže překonávat jakýkoli negativní postoj?
19 Protilékem na jakýkoli takový negativní sklon je láska a sebeovládání. Potřebujeme mít soucitný, věrně oddaný, pozitivní postoj k bratrům, všímat si jejich znamenitých vlastností. Jestliže je tu něco, čemu nerozumíme, vždy buďme ochotní se v pochybách přiklonit k lepšímu a dbejme Petrovy rady: „Především mějte jeden k druhému vřelou lásku, protože láska přikrývá množství hříchů.“ (1. Petra 4:8) Takovou lásku musíme mít, máme-li svým bratrům prokazovat čest, která jim patří.
20, 21. a) Jaký je jiný sklon, který nám asi bude bránit v prokazování cti druhým? b) Co nám pomůže překonávat tento sklon?
20 Jiný rys, který nám asi bude překážet v prokazování patřičné cti druhým, je sklon k nedůtklivosti nebo přecitlivělosti. Citlivost má své místo. U umělců patří citlivost na zvuky nebo barvy k povolání. Ale nepřiměřená citlivost nebo nedůtklivost ve vztahu k jiným je druhem sobectví, které nás může okrást o pokoj a bránit nám, abychom prokazovali čest jiným.
21 V této souvislosti nám dávají dobrou radu slova u Kazatele 7:9: „Neukvapuj se ve svém duchu, takže by ses urazil, protože urážlivost spočívá v náruči hlupáků.“ Přecitlivělost nebo urážlivost tedy svědčí o nedostatku moudrosti a rozumnosti, a také o nedostatku lásky. Musíme si dávat pozor, aby nám naše padlé sklony jako negativní smýšlení, přílišná kritičnost nebo přecitlivělost nebránily prokazovat čest všem, kterým patří.
22. Jak lze shrnout naši povinnost prokazovat čest?
22 Máme opravdu mnoho důvodů prokazovat čest druhým. A viděli jsme, že je velmi mnoho způsobů, jak můžeme prokazovat takovou čest. Stále se musíme hlídat, aby nám nějaký sobecký nebo negativní postoj nepřekážel v prokazování cti. Zejména si musíme dávat pozor na to, abychom prokazovali čest členům své rodiny — manželé sobě navzájem a děti rodičům. A ve sboru máme závazek prokazovat čest spoluctitelům, zvláště těm, kteří mezi námi tvrdě pracují v dozorčím postavení. Ve všech těchto oblastech je pro nás prospěšné prokazovat náležitou čest těm, o nichž byla řeč, protože, jak řekl Ježíš, „více štěstí je v dávání než v přijímání“. — Skutky 20:35.
Jak bys odpověděl?
◻ Proč a jak máme ctít vládní autority?
◻ Jakou biblickou radu lze uplatnit na vztah zaměstnance a zaměstnavatele?
◻ Jak by se měla prokazovat čest v rodinném kruhu?
◻ Jakou zvláštní čest lze prokazovat ve sboru a proč?
◻ Jak lze překonat lidské slabosti, jež působí, že nectíme druhé?