Když je mrtvý opravdu mrtvý
„Živý pes je na tom lépe než mrtvý lev. Živí si totiž uvědomují, že zemřou; ale mrtví, ti si neuvědomují naprosto nic ani už nemají žádnou mzdu, protože jejich památka byla zapomenuta.“ (Kazatel 9:4, 5)
MNOHO lidí má určitou mlhavou představu, že duše žije po smrti nebo prochází cyklickým převtělováním. Někteří lidé dokonce věří, že člověk se ze smrti může vrátit k životu. Majitel pohřebního ústavu Thomas Lynch dostal nedávno otázku, co si myslí o posmrtném životě. Pan Lynch řekl: „Lidé, kteří viděli tunel světla a podobné věci, se nevrátili zpět ze smrti — pouze byli pokládáni za mrtvé, protože nebylo možné prokázat u nich známky života. ‚Mrtvý‘ jste totiž tehdy, když se nevrátíte zpět.“ (The New York Times Magazine)
Bible měla pravdu již před tisíciletími. „Živý pes je na tom lépe než mrtvý lev. Živí si totiž uvědomují, že zemřou; ale pokud jde o mrtvé, ti si neuvědomují naprosto nic ani už nemají žádnou mzdu, protože vzpomínka na ně byla zapomenuta.“ (Kazatel 9:4, 5) Krátká návštěva starého hřbitova tuto pravdu jen potvrdí.
Znamená to, že mrtví nemají vůbec žádnou naději? Bible neposkytuje žádný podklad pro víru v nesmrtelnou duši, která přežije tělo. (1. Mojžíšova 2:7; Ezekiel 18:4, 20) Ježíš Kristus však kázal o vzkříšení k životu na obnovené rajské zemi. Ježíšova židovská učednice Marta, sestra Lazara, ve vzkříšení věřila. O Lazarovi, který nedlouho před tím zemřel, totiž řekla: „Vím, že vstane při vzkříšení v posledním dnu.“ (Jan 11:24) Ježíš na to odpověděl: „Jsem vzkříšení a život. Kdo projevuje víru ve mne, i když zemře, ožije; a žádný, kdo žije a projevuje víru ve mne, vůbec nikdy nezemře. Věříš tomu?“ (Jan 11:25, 26) O něco dříve Ježíš řekl: „Nedivte se tomu, protože přichází hodina, kdy ti všichni v pamětních hrobkách uslyší jeho hlas a vyjdou, ti, kdo činili dobré věci, ke vzkříšení života, ti, kdo prováděli podlé věci, ke vzkříšení soudu.“ Všimněte si však, že o nesmrtelné duši se Ježíš vůbec nezmínil! (Jan 5:28, 29; Lukáš 23:43)
[Praporek na straně 31]
„Mrtví jste totiž tehdy, když se nevrátíte zpět.“ (Thomas Lynch, majitel pohřebního ústavu)