17. Jak Jehova vybízí svůj lid k tomu, aby poslouchal zákony týkající se Sabatu?

¹⁷ Sabat byl projevem toho, že Bůh se hluboce zajímá o tělesné a duchovní blaho svého lidu. Ježíš řekl: „Sabat začal existovat kvůli člověku.“ (Marek 2:27) Tento den posvěcený Jehovou dával Izraelitům zvláštní příležitost projevovat lásku Bohu. Je smutné, že v Izajášově době to už byl pouze den bezúčelných obřadů a oddávání se sobeckým tužbám. Jehova tedy má znovu důvod pokárat příslušníky svého národa. A znovu se snaží zapůsobit na jejich srdce. Říká: „Jestliže kvůli sabatu obrátíš svou nohu zpět, pokud jde o provádění tvých vlastních potěšení v mém svatém dnu, a opravdu nazveš sabat největším potěšením, Jehovovým svatým dnem, který je oslavován, a opravdu jej budeš oslavovat spíše, než abys činil po svém, spíše než aby sis nacházel, co těší tebe, a mluvil slovo;

Izajáš 58:13,

18. K čemu povede to, když Juda přestane ctít Sabat?

¹⁸ Sabat je dnem rozjímání o duchovních věcech, dnem modlitby a uctívání v rodinném kruhu. Měl by Židům pomáhat, aby uvažovali o podivuhodných věcech, které pro ně Jehova udělal, a o právu a lásce, které jsou patrné v jeho Zákoně. Věrné dodržování tohoto svatého dne by tedy mělo lidu pomoci, aby se ještě více přiblížil ke svému Bohu. Židé místo toho Sabat zneužívají, a proto jim hrozí nebezpečí, že jim Jehova přestane žehnat. (3. Mojžíšova 26:34; 2. Paralipomenon 36:21)