k těm, kdo říkají: ‚Jdi si po svých. Nepřibližuj se ke mně, neboť na tebe jistě přenesu svatost.‘ Ti jsou dýmem v mém chřípí, ohněm hořícím po celý den.“ (Izajáš 65:3–5)

⁸ Tito samospravedliví hříšníci ostatním Židům vlastně říkají: ‚Drž se ode mě dál, protože jsem svatější než ty.‘ To je opravdu pokrytecké.

Přesto si díky svým náboženským aktivitám připadají svatější než ostatní Židé a chtějí, aby se druzí od nich drželi dál a nebyli jakoby posvěceni či očištěni pouhým společenstvím s nimi. Ale Bůh, který vyžaduje „výlučnou oddanost“, pohlíží na věci úplně jinak. (5. Mojžíšova 4:24)

9. Jak Jehova pohlíží na samospravedlivé hříšníky?

⁹ Jehova tyto samospravedlivé lidi rozhodně nepovažuje za svaté. Naopak o nich říká: „Ti jsou dýmem v mém chřípí.“ Hebrejské slovo pro „nos“ či „chřípí“ je často obrazně používáno pro hněv. Také dým mívá spojitost s Jehovovým planoucím hněvem. (5. Mojžíšova 29:20) Ten je vyvoláván odporným modlářstvím, do něhož národ upadl.