DIKOBRAZ

[heb. qip·podhʹ].

Velký hlodavec, který se vyznačuje bodlinami neboli ostny, jež ho chrání. Existují značné názorové rozdíly na to, co přesně znamená hebrejské slovo qip·podhʹ, které bývá překládáno jako „bukač“ (KB), „výr“ (KB), „sýček“ (EP), „ježek“ (ČB) a „dikobraz“ (NS). (Iz 14:23; 34:11; Sef 2:14) Ve světle hebrejské etymologie G. R. Driver odmítá překlad „bukač“ a vysvětluje, že hebrejské qip·podhʹ se může vztahovat jak na dikobraza, tak i na ptáka. Jako pravděpodobný překlad slova qip·podhʹ ve výše uvedených textech však doporučuje výraz „drop“. (Palestine Exploration Quarterly, Londýn, 1955, s. 137) Jazykovědci Koehler a Baumgartner dávají u Izajáše 14:23 a 34:11 přednost slovu „ježek“, ale u Sefanjáše 2:14 slovu „kalous“. (Lexicon in Veteris Testamenti Libros, Leiden, 1958, s. 845) Skutečnost, že jedno hebrejské slovo se může vztahovat na dvě zcela odlišná zvířata, je dobře vidět na výrazu tin·šeʹmeth, který označuje jak létajícího tvora, „labuť“, tak lezoucího tvora, „chameleona“. (3Mo 11:18, 30)

Přes tuto nejistotu existuje dobrý podklad pro to, aby se slovo qip·podhʹ důsledně překládalo buď jako „dikobraz“, nebo jako „ježek“ spíše než „bukač“. Starší i moderní lexikony obecně definují qip·podhʹ jako „ježek“ nebo „dikobraz“. Tato slova mají oporu v řecké Septuagintě a latinské Vulgátě a také v hebrejské etymologii a příbuzných jazycích, jako je aramejština, arabština a etiopština.

Na základě závěrů vyvozených z Izajáše 14:23 a Sefanjáše 2:14, kde se mluví o zpustošení Babylóna a Ninive, někteří znalci namítají, že zmíněným zvířetem nemůže být dikobraz (nebo ježek), jelikož tato zvířata neobývají rákosnaté vodní tůně ani nemohou zpívat nebo se vyšplhat na vrchol sloupu. Podle Izajáše 14:23 se však vlastnictvím dikobrazů měl stát Babylón, a nikoli rákosnaté tůně. Jeden odborník, který bádal v rozvalinách Babylóna, uvedl, že objevil „množství dikobrazích ostnů“. Podobně zmínka o ‚hlasu, který bude zpívat v okně‘ ve zpustošeném Ninive, se může vztahovat na jakéhokoli ptáka, který se snad usadí na prázdném okně, nebo dokonce na zvuk větru, a nemusí se týkat dikobraza. (Sef 2:14) Pokud jde o to, že dikobraz má „trávit noc přímo mezi . . . sloupovými hlavicemi [horními částmi sloupu]“, je třeba pamatovat na to, že popis se týká města, které je v troskách. Je tedy jistě možné, že sloupy, o nichž se zde mluví, jsou sloupy povalené na zem.