Máme důvod radostně volat

„Dosáhnou jásotu a radování, a zármutek a vzdychání prchnou.“ (IZAJÁŠ 35:10)

1. Kdo má dnes obzvlášť důvod radovat se?

PRAVDĚPODOBNĚ sis povšiml, že v dnešní době má opravdovou radost jen málo lidí. Avšak svědkové Jehovovi jakožto praví křesťané radost mají. A další miliony dosud nepokřtěných lidí, mladých i letitých, kteří jsou se svědky ve spojení, mají na dosah možnost také získat takovou radost. Skutečnost, že nyní čteš tato slova v tomto časopise, naznačuje, že i ty již tuto radost prožíváš, anebo ji máš na dosah.

2. Jak se křesťanova radost liší od toho, co obvykle prožívá většina lidí?

² Většina lidí si uvědomuje, že jim v životě něco chybí. A co ty? Asi nemáš všechny technické vymoženosti, které bys mohl využít; rozhodně nemáš vše, co dnes mají bohatí a mocní lidé. A možná bys chtěl být zdravější nebo mít víc životní energie. Přesto se dá bez pochyb říci, že pokud jde o radost, jsi bohatší a zdravější než většina z těch několika miliard lidí, kteří dnes žijí na zemi. Jak to můžeme tvrdit?

3. Jaká významná slova si zaslouží naši pozornost a proč?

³ Připomeňme si Ježíšova slova: „To jsem k vám mluvil, aby má radost byla ve vás a vaše radost aby byla naplněna.“ (Jan 15:11) „Vaše radost aby byla naplněna.“ To je nádherné vyjádření. Podrobný rozbor křesťanského způsobu života by odhalil, že je mnoho důvodů k tomu, aby naše radost byla úplná. Ale nyní se podívejme na významná slova z Izajáše 35:10. Říkáme významná proto, že se nás dnes skutečně velmi týkají. Čteme tam: „Právě ti vykoupení Jehovou se vrátí a jistě přijdou k Sionu s radostným voláním; a na jejich hlavě bude radování na neurčitý čas. Dosáhnou jásotu a radování, a zármutek a vzdychání prchnou.“

4. O jakém druhu radosti se mluví u Izajáše 35:10 a proč by nás to mělo zajímat?

⁴ „Radování na neurčitý čas.“ Slovní spojení „na neurčitý čas“ je přesným překladem toho, co Izajáš napsal v hebrejštině. V tomto verši je však toto slovní spojení použito ve významu „věčně“, jak to potvrzují jiné biblické texty. (Žalm 45:6; 90:2; Izajáš 40:28) Radování tedy bude nekonečné a lidé budou žít v takových podmínkách, které umožní — ano opodstatní — věčné radování. Nezní to nádherně? Je však možné, že tento verš na tebe působí jako popis abstraktní situace, takže si možná říkáš: ‚Moje všední problémy a starosti se mě týkají daleko více než tento verš.‘ Ale skutečnosti naopak potvrzují, že prorocký slib zaznamenaný u Izajáše 35:10 se tě dnes opravdu týká. Abychom zjistili jak, prozkoumejme tuto překrásnou kapitolu, 35. kapitolu Izajáše, a uvažujme o každé její části v kontextu. To, co najdeš, tě jistě potěší.

Lidé, kteří se potřebují radovat

5. Do jakého kontextu je zasazeno proroctví z 35. kapitoly Izajáše?

⁵ Abychom této kapitole lépe porozuměli, podívejme se, kdy a za jakých okolností bylo toto strhující proroctví zaznamenáno. Hebrejský prorok Izajáš je napsal okolo roku 732 př. n. l. To bylo řadu desetiletí předtím, než babylónská vojska zničila Jeruzalém. Jak ukazuje Izajáš 34:1, 2, Bůh předpověděl, že vykoná pomstu na národech, mezi něž podle Izajáše 34:6 patřil i Edom. K vykonání této pomsty Bůh použil Babylóňany. Víme také, že Židé byli nevěrní, a proto Bůh Babylóňany přiměl, aby Judu zničili. K čemu to vedlo? Boží lid byl odveden do zajetí a jeho domovina zůstala sedmdesát let neobydlena. (2. Paralipomenon 36:15–21)

6. Jaký je rozdíl mezi tím, co se mělo stát Edomitům, a tím, co se mělo stát Židům?

⁶ Mezi Edomity a Židy je však významný rozdíl. Bůh Edomity potrestal natrvalo — jako národ zanikli. Je sice pravda, že dodnes můžeš navštívit neobydlené zříceniny na místech, kde Edomité kdysi žili, například světoznámé zbytky Petry, ale dnes neexistuje žádný národ, který by bylo možné označit jako ‚Edomity‘. Měla však být Juda zpustošena Babylóňany také natrvalo — měla zůstat bez radosti navěky?

7. Jak Židé zajatí v Babylóně zřejmě reagovali na 35. kapitolu Izajáše?

⁷ Význam nádherného proroctví z 35. kapitoly Izajáše vyvolává rozechvění. Toto proroctví můžeme nazvat proroctvím o obnově, protože se poprvé splnilo v roce 537 př. n. l., kdy se Židé vrátili do své země. Izraelitům, kteří byli zajati v Babylóně, byla dána svoboda, aby se mohli vrátit do své domoviny. (Ezra 1:1–11) Avšak dříve, než se tam vrátili, si Židé v babylónském zajetí při úvahách o tomto Božím proroctvím možná říkali, jaké poměry asi najdou v Judě, ve své vlasti. A v jakém stavu budou oni sami? Odpovědi na tyto otázky se přímo týkají toho, jaký máme skutečný důvod radostně volat. Pojďme to prozkoumat.

8. Do jakých poměrů se Židé vrátili z Babylóna? (Srovnej Ezekiela 19:3–6; Ozeáše 13:8.)

⁸ Židům jejich situace rozhodně nepřipadala příznivá ani potom, co slyšeli, že se mohou vrátit do své domoviny. Jejich země byla opuštěná již sedm desetiletí, celý jeden lidský věk. Co se s ní asi stalo? Všechna obdělaná pole, všechny vinice a všechny sady zpustly. Zavlažované zahrady a upravené pozemky se změnily ve vyprahlou pustinu nebo poušť. (Izajáš 24:1, 4; 33:9; Ezekiel 6:14) Představ si, že všude bylo zřejmě mnoho divokých zvířat. Byli mezi nimi i masožravci, například lvi a levharti. (1. Královská 13:24–28; 2. Královská 17:25, 26; Šalomounova píseň 4:8) Židé také nemohli přehlížet medvědy, schopné napadnout muže, ženu nebo dítě. (1. Samuelova 17:34–37; 2. Královská 2:24; Přísloví 17:12) A není nutné dodávat, že tam byly zmije a jiní jedovatí hadi a také škorpióni. (1. Mojžíšova 49:17; 5. Mojžíšova 32:33; Job 20:16; Žalm 58:4; 140:3; Lukáš 10:19) Kdybys byl mezi Židy vracejícími se z Babylóna v roce 537 př. n. l., asi bys váhal vstoupit na takové území. Při jejich příchodu to rozhodně nebyl žádný ráj.

9. Proč měli navrátilci důvod pro naději a důvěru?

⁹ Byl to však Jehova, kdo své ctitele vedl domů, a on je schopen bezútěšnou situaci zcela změnit. Cožpak nevěříš, že Stvořitel je schopen to udělat? (Job 42:2; Jeremjáš 32:17, 21, 27, 37, 41) Co se tedy Jehova chystal udělat a co také udělal pro vracející se Židy a pro jejich zemi? Jaký dopad to má na novodobý Boží lid a na tvou situaci v dnešní době a v budoucnosti? Nejprve se podívejme, co se tehdy odehrálo.

Radost ze změněné situace

10. Jaká změna byla předpověděna u Izajáše 35:1, 2?

¹⁰ Co se mělo stát, když Cyrus dovolil Židům, aby se vrátili do své nehostinné země? Přečtěme si strhující proroctví z Izajáše 35:1, 2: „Pustina a bezvodý kraj budou jásat a pouštní pláň bude mít radost a rozkvete jako šafrán. Zcela jistě rozkvete a skutečně se bude radovat s radostnou náladou a s radostným voláním. Bude jí dána sláva Libanonu, nádhera Karmelu a Šaronu. Budou tam ti, kteří uvidí Jehovovu slávu, nádheru našeho Boha.“

11. Jaké poznatky o zemi Izajáš použil?

¹¹ Libanon, Karmel a Šaron byla v biblických dobách místa proslulá nádhernou svěží zelení. (1. Paralipomenon 5:16; 27:29; 2. Paralipomenon 26:10; Šalomounova píseň 2:1; 4:15; Ozeáš 14:5–7) Izajáš je použil jako příklady, aby popsal, jak bude vypadat země, která bude s Boží pomocí přetvořena. Mělo se to však týkat jen půdy? To jistě ne!

12. Proč můžeme říci, že proroctví v 35. kapitole Izajáše se zaměřuje na lidi?

¹² U Izajáše 35:2 je uvedeno, že země „se bude radovat s radostnou náladou a s radostným voláním“. Víme, že půda a rostliny se doslovně ‚neradovaly s radostnou náladou‘. Jejich plodnost a úrodnost však mohly tyto pocity vyvolat v lidech. (3. Mojžíšova 23:37–40; 5. Mojžíšova 16:15; Žalm 126:5, 6; Izajáš 16:10; Jeremjáš 25:30; 48:33) Doslovné změny v zemi by odpovídaly změnám v lidech, protože toto proroctví se zaměřuje především na lidi. Máme tedy důvod k tomu, abychom Izajášovým slovům rozuměli tak, že se soustředí především na změny v životě židovských navrátilců, zvláště pokud jde o jejich radost.

13., 14. Jakou změnu v lidech předpovídá Izajáš 35:3, 4?

¹³ Zkoumejme tedy toto podnětné proroctví dál, abychom viděli, jak se splnilo po osvobození Židů a po jejich návratu z Babylóna. Ve verších 3 a 4 Izajáš vypráví o dalších změnách v životě těchto navrátilců: „Posilněte slabé ruce a upevněte kolena, jež kolísají. Těm, kteří mají v srdci úzkost, řekněte: ‚Buďte silní. Nebojte se. Pohleďte, váš vlastní Bůh přijde s pomstou, Bůh dokonce s odplatou. Sám přijde a zachrání vás.‘ “

¹⁴ Neposiluje nás snad, když si uvědomíme, že náš Bůh, který mohl zcela napravit zpustlý stav té země, má takový zájem o své ctitele? Nechtěl, aby se zajatí Židé cítili slabí a sklíčení nebo aby měli úzkostné obavy z budoucnosti. (Hebrejcům 12:12) Uvažujme o tom, v jaké situaci židovští zajatci byli. Kromě toho, že se radovali z naděje do budoucnosti, kterou mohli čerpat z Božích proroctví, bylo pro ně obtížné, aby byli optimističtí. Bylo to, jako by byli v temné kobce, nemohli se pohybovat a aktivně sloužit Jehovovi. Mohlo se jim zdát, že před sebou nemají žádné světlo. (Srovnej 5. Mojžíšovu 28:29; Izajáše 59:10.)

15., 16. a) Co Jehova udělal pro navrátilce? b) Proč navrátilci neočekávali zázračné tělesné uzdravení, ale co Bůh udělal v souladu se slovy Izajáše 35:5, 6?

¹⁵ Jak se to však změnilo, když Jehova přiměl Cyra, aby je ze zajetí propustil! Nejsou žádné biblické doklady o tom, že by Bůh v té době zázrakem ‚otevřel‘ slepé oči Židů, kteří se vraceli, že by někomu doslova zprůchodnil uši nebo vyléčil zchromlé nohy či paže. Ve skutečnosti udělal něco mnohem velkolepějšího. Obnovil pro ně světlo a svobodu v jejich milované zemi!

¹⁶ Nic nenasvědčuje tomu, že navrátilci očekávali, že Jehova bude zázračně léčit jejich tělesné neduhy. Museli si uvědomovat, že Bůh neudělal nic takového ani pro Izáka, Samsona nebo Eliho. (1. Mojžíšova 27:1; Soudci 16:21, 26–30; 1. Samuelova 3:2–8; 4:15) Pokud však očekávali, že Bůh změní jejich situaci v obrazném smyslu, nebyli zklamáni. Verše 5 a 6 se v obrazném smyslu rozhodně splnily. Izajáš přesně předpověděl: „V tom čase se otevřou oči slepých, a uši hluchých, ty budou zprůchodněny. V tom čase bude chromý šplhat jako jelen a jazyk oněmělého vykřikne radostí.“

Země se začala podobat ráji

17. Jaké přírodní změny Jehova nepochybně udělal?

¹⁷ Židé, kteří se vrátili, měli rozhodně důvod, aby se radovali z nových podmínek, které Izajáš popisuje dále: „Vždyť v pustině vytrysknou vody a v pouštní pláni bystřiny. A žárem vyprahlá půda bude jako rákosnatá tůň a žíznivá půda jako vodní zřídla. Na místě pobývání šakalů, na jejich místě odpočinku, bude zelená tráva s rákosím a rostlinami papyru.“ (Izajáš 35:6b, 7) Ačkoli dnes takové podmínky na celém území Izraele nevidíme, doklady svědčí o tom, že území, na kterém ležela Juda, bylo kdysi „pastýřským rájem“.a

18. Jak židovští navrátilci pravděpodobně reagovali na Boží požehnání?

¹⁸ Pokud jde o důvody k radosti, představte si jen, jak se musel židovský ostatek cítit, když byl poslán zpět do Zaslíbené země! Nyní mohl vzít do vlastnictví pustinu, v níž bydleli šakali a jiná divoká zvířata, a celou ji zúrodnit. Neměl bys z této obnovovací činnosti radost, zvláště kdybys věděl, že Bůh tvému úsilí žehná?

19. Čím byl návrat z babylónského zajetí podmíněn?

¹⁹ Nebylo však věcí žádného z židovských zajatců v Babylóně, aby sám rozhodl o tom, zda se vrátí do Zaslíbené země a bude se podílet na té radostné přeměně. Podmínky stanovil Bůh. Právo k návratu neměl žádný člověk, který byl nakažen náboženskými zvyklostmi pohanského Babylóna. (Daniel 5:1, 4, 22, 23; Izajáš 52:11) Vrátit se nemohl také nikdo, kdo se pošetile oddával nějaké nemoudré činnosti. Každý takový člověk byl k návratu nezpůsobilý. Naopak na ty, kdo splňovali Boží požadavky, se pohlíželo v relativním významu jako na svaté a ti se do Judy mohli vrátit. Mohli jít jakoby po Cestě svatosti. V 8. verši to Izajáš vysvětlil: „Jistě tam vznikne silnice, ano cesta; a bude se jmenovat Cesta svatosti. Nečistý po ní nepřejde. A bude pro toho, kdo kráčí po cestě, a nebudou po ní bloudit žádní pošetilci.“

20. Čeho se Židé nemuseli bát, když se vraceli, a jaký to mělo důsledek?

²⁰ Židé, kteří se vraceli, se nemuseli bát, že je napadnou lidé podobní zvířatům nebo že je obklíčí loupežné tlupy. Proč ne? Protože Jehova by takovým lidem nedovolil, aby na té Cestě byli spolu s jeho vykoupeným lidem. Mohli tedy cestovat s radostným optimismem a s nádhernými vyhlídkami do budoucnosti. Podívejme se, jak to Izajáš popsal v závěru svého proroctví: „Nevyskytne se tam žádný lev a nepřijdou na ni žádná dravá divoká zvířata. Nenajde se tam žádné; a budou tudy kráčet vyplacení. A právě ti vykoupení Jehovou se vrátí a jistě přijdou k Sionu s radostným voláním; a na jejich hlavě bude radování na neurčitý čas. Dosáhnou jásotu a radování, a zármutek a vzdychání prchnou.“ (Izajáš 35:9, 10)

21. Jak bychom měli dnes pohlížet na splnění Izajášovy 35. kapitoly, k němuž již došlo?

²¹ Máme zde nádherný prorocký obraz! Neměli bychom se však na něj dívat jako na pouhé pojednání o dávné minulosti, jako by to byl jakýsi malebný popis, který má jen málo společného s naší současností nebo budoucností. Toto proroctví se dnes podivuhodným způsobem splňuje na Božím lidu, a proto se skutečně týká každého z nás. Je pádným důvodem pro to, abychom radostně volali. O těch stránkách tohoto proroctví, které se vztahují k našemu současnému i budoucímu životu, pojednává následující článek.

[Poznámka pod čarou]

Vzpomínáš si?

◻ Kdy se proroctví v 35. kapitole Izajáše splnilo poprvé?

◻ K čemu vedlo první splnění tohoto proroctví?

◻ Jak Jehova splnil slova Izajáše 35:5, 6?

◻ Jak se změnila země a situace navrátilců?

[Obrázek na straně 9]

Trosky Petry, místa, kde kdysi žili Edomité

[Podpisek]

Garo Nalbandian

[Obrázky na straně 10]

Když byli Židé ve vyhnanství, byla velká část Judeje podobná pustině plné dravé zvěře, například medvědů a lvů

[Podpisky]

Garo Nalbandian

Medvěd a lev: Safari-Zoo Ramat-Gan, Tel Aviv