Jestliže izraelští zemědělci chtěli získat hodně vína, museli o vinnou révu dobře pečovat. Kniha Izajáš popisuje práci typického izraelského vinaře. Pozemek na svahu musel okopat a odstranit z něj velké kameny, a teprve potom na něm mohl vysadit „vybranou červenou révu“. Pak možná z kamenů, které vysbíral z půdy, postavil kamennou zeď. Tato zeď chránila jeho vinici před dobytkem, který by ji pošlapal, a také do jisté míry před liškami a divokými kanci a rovněž před zloději. Pěstitel také možná vytesal vinný lis a postavil nevelkou věž, která mohla sloužit jako příjemně chladné místo, kde se dalo pobývat v období sklizně, kdy bylo mimořádně zapotřebí vinnou révu střežit. Po všech těchto přípravných pracích mohl očekávat dobrou sklizeň hroznů. (Izajáš 5:1, 2)a

Izajáš přirovnal „izraelský dům“ k vinici, která postupně začala nést „plané hrozny“ či „hnijící (zkažené) bobule“. (Izajáš 5:2, 7; poznámka pod čarou) Plané hroznové víno je daleko menší než šlechtěné. Má velmi málo dužiny a téměř celou bobuli vyplňují jadérka. Pro výrobu vína jsou plané hrozny bezcenné a nejsou ani dobré k jídlu. Jsou tedy vhodným symbolem odpadlického národa, jehož ovocem nebyla spravedlnost, ale porušování zákona.