Proč se máme střežit před modlářstvím?
„Děťátka, střežte se před modlami.“ — 1. JANA 5:21.
1. Proč není s uctíváním Jehovy spojeno žádné modlářství?
JEHOVA není žádná modla z kovu, dřeva či kamene. Nemůže být umístěn do žádného pozemského chrámu. Jehova je všemohoucí Duch, lidem neviditelný, a proto je nemožné jakkoli ho zobrazit. S čistým uctíváním Jehovy tedy nesmí být spojeno naprosto žádné modlářství. — 2. Mojžíšova 33:20; Skutky 17:24; 2. Korinťanům 3:17.
2. O jakých otázkách je vhodné uvažovat?
2 Jsi-li Jehovovým ctitelem, pak by ses mohl příhodně ptát: ‚Co je modlářství? Jak se ho dokázali vyvarovat Jehovovi služebníci v minulosti? A proč se máme před modlářstvím střežit dnes?‘
Co je modlářství
3, 4. Jak můžeme definovat modlářství?
3 K modlářství zpravidla patří nějaký obřad nebo rituál. Modlářství je zbožňování nějaké modly, láska k ní, její uctívání či vzývání. A co je modla? Je to zpodobnění, znázornění něčeho, neboli je to symbol, který je předmětem oddanosti. Modlářství je obvykle zaměřeno na nějakou skutečnou nebo domnělou vyšší moc, o níž se věří, že existuje v živé podobě (jako člověk, zvíře či nějaká organizace). Ale předmětem modlářství se mohou stát i věci neživé (nějaká síla nebo nějaká neživá věc v přírodě).
4 Hebrejská slova, která v Písmech poukazují na modly, často zdůrazňují bezcennost, jsou to tedy výrazy opovržení. Jsou mezi nimi slova přeložená jako „vyřezávaný obraz či rytina“ (doslova: něco vyřezávaného); „litá socha, modla či litý obraz“ (něco ztvárněného nebo odlitého); „hrozná modla“; „marná modla“ (doslova marnost); a „hnojná modla“. Řecké slovo eidolon se překládá jako „modla“.
5. Proč lze říci, že ne všechny obrazy a sochy jsou modly?
5 Ne všechny obrazy a sochy jsou modly. Sám Bůh řekl Izraelitům, aby udělali dva zlaté cherubíny pro truhlu smlouvy a aby vyšili znázornění takových duchovních tvorů na vnitřní přikrytí svatostánku, sestávající z deseti stanových látek, a na oponu oddělující Svatou od Nejsvětější. (2. Mojžíšova 25:1, 18; 26:1, 31–33) Tato znázornění, která sloužila v první řadě jako symbolické zobrazení nebeských cherubínů, viděli jenom kněží při plnění svého úřadu. (Srovnej Hebrejcům 9:24, 25.) Je zřejmé, že znázornění cherubínů ve svatostánku se neměla zbožňovat, protože spravedliví andělé by sami uctívání nepřijali. — Kolosanům 2:18; Zjevení 19:10; 22:8, 9.
Jak pohlíží na modlářství Jehova
6. Jak Jehova pohlíží na modlářství?
6 Jehovovi služebníci se střeží před modlářstvím proto, že Jehova je proti všem modlářským praktikám. Bůh Izraelitům přikázal, aby si nevytvářeli obrazy ani sochy jako předměty zbožňování a neuctívali je. Mezi Deseti přikázáními jsou tato slova: „Neuděláš si vyřezávaný obraz ani podobu něčeho, co je nahoře v nebesích nebo co je dole na zemi nebo co je ve vodách pod zemí. Nebudeš se jim klanět ani se nedáš svést, abys jim sloužil, protože já, Jehova, tvůj Bůh, jsem Bůh vyžadující výlučnou oddanost, přivádějící trest za provinění otců na syny, na třetí generaci a na čtvrtou generaci v případě těch, kteří mě nenávidí, ale projevující milující laskavost k tisící generaci v případě těch, kteří mě milují a dodržují má přikázání.“ — 2. Mojžíšova 20:4–6.
7. Proč se Jehova staví proti veškerému modlářství?
7 Proč se Jehova staví proti veškerému modlářství? V první řadě proto, že vyžaduje výlučnou oddanost, jak je ukázáno výše, ve druhém z Deseti přikázání. Kromě toho Bůh prostřednictvím svého proroka Izajáše řekl: „Já jsem Jehova. To je mé jméno; a nikomu jinému nedám svou vlastní slávu, ani svou chválu rytinám.“ (Izajáš 42:8) Modlářství se kdysi pro Izraelity stalo takovou léčkou, že „obětovali své syny a své dcery démonům“. (Žalm 106:36, 37) Modláři nejen popírají, že Jehova je pravý Bůh, ale také slouží zájmům jeho hlavního Protivníka, Satana, i démonů.
Věrně oddaní ve zkoušce
8. Jaké zkoušce čelili tři Hebrejci — Šadrach, Mešach a Abednego?
8 K tomu, abychom se střežili před modlářstvím, nás také vede věrná oddanost Jehovovi. Dokládá to událost, která je zaznamenána ve 3. kapitole Daniela. Babylónský král Nebukadnecar chtěl zasvětit velký zlatý obraz, který postavil, a proto shromáždil úředníky své říše. Jeho příkaz se týkal i Šadracha, Mešacha a Abednega — tří hebrejských správců soudní oblasti Babylóna. Všichni přítomní se měli před obrazem poklonit při zvuku určitých hudebních nástrojů. Skutečný bůh Babylóna, Satan, se tímto způsobem pokoušel přimět tyto tři Hebrejce, aby se poklonili před obrazem znázorňujícím babylónskou říši. Představ si, že tam jsi také.
9, 10. a) Jaký postoj zaujali tři Hebrejci a jak byli odměněni? b) Jaké povzbuzení mohou svědkové Jehovovi získat z životního běhu těchto tří Hebrejců?
9 Podívej se! Ti tři Hebrejci stojí. Připomínají si, že Boží zákon je proti tomu, aby se dělaly modly nebo rytiny a aby se jim sloužilo. Nebukadnecar jim dává ultimátum — buď se pokloní, anebo zemřou! Ale oni ve věrné oddanosti k Jehovovi říkají: „Jestliže to má být, náš Bůh, kterému sloužíme, je schopen nás vyprostit. Vyprostí nás z hořící ohnivé pece a z tvé ruky, králi. Jestliže však ne, ať je ti známo, králi, že tvým bohům, těm nesloužíme, a zlatý obraz, který jsi postavil, uctívat nechceme.“ — Daniel 3:16–18.
10 Tito věrně oddaní Boží služebníci jsou uvrženi do rozžhavené pece. Nebukadnecar žasne, když vidí, jak se v peci procházejí čtyři osoby. Volá na ty tři Hebrejce, aby vyšli, a oni se objevují bez jakékoli újmy. Nato král zvolá: „Požehnaný buď Bůh Šadrachův, Mešachův a Abednegův, jenž poslal svého anděla [čtvrtou osobu v peci] a vyprostil své sluhy, kteří v něho důvěřovali a kteří změnili samotné slovo krále a vydali svá těla, protože nechtěli sloužit a nechtěli uctívat vůbec žádného boha kromě svého vlastního Boha. . . Neexistuje jiný bůh, který je schopen osvobozovat jako tento.“ (Daniel 3:28, 29) Ryzost, jakou zachovali tito tři Hebrejci, je pro Jehovovy dnešní svědky povzbuzením, aby byli věrně oddaní Bohu, zachovávali neutralitu vůči světu a vyhýbali se modlářství. — Jan 17:16.
Modly prohrávají u soudu
11, 12. a) Co zaznamenal Izajáš ohledně Jehovy a zbožněných model? b) Jak se vedlo bohům národů, když je Jehova vyzval k jednání?
11 Další důvod, proč se střežit před modlářstvím, je ten, že zbožňování model je neužitečné. Některé lidmi vytvořené modly sice mohou vypadat jako živé — často mají ústa, oči a uši —, ale přece nejsou schopné mluvit, vidět nebo slyšet a nemohou pro své ctitele nic udělat. (Žalm 135:15–18) Bylo to ukázáno v osmém století př. n. l., kdy Boží prorok zaznamenal v textu Izajáše 43:8–28 v podstatě právní spor mezi Jehovou a zbožněnými modlami. Na jedné straně tohoto případu stál Boží lid, Izrael, a na druhé straně stály světské národy. Jehova vyzval falešné bohy národů, aby sdělili „první věci“, tedy aby přesně prorokovali. Ani jeden to nemohl udělat. Jehova se obrátil na svůj lid a řekl: „Jste moji svědkové. . . a já jsem Bůh.“ Národy nemohly prokázat, že jejich bohové existovali před Jehovou nebo že by mohli prorokovat. Ale Jehova předpověděl, že dojde ke zničení Babylóna a že jeho zajatý lid bude propuštěn.
12 Boží osvobození služebníci budou kromě toho říkat, že ‚patří Jehovovi‘, jak se popisuje v Izajášovi 44:1–8. On sám řekl: „Jsem první a jsem poslední a mimo mne není žádný Bůh.“ Zbožněné modly to nemohou vyvrátit. „Jste moji svědkové,“ řekl Jehova znovu o svém lidu a dodal: „Existuje Bůh mimo mne? Ne, není žádná Skála.“
13. Co modlářství odhaluje o modláři?
13 Před modlářstvím se střežíme rovněž proto, že pěstování modlářství prozrazuje nedostatek moudrosti. Modlář si vybere nějaký strom, z určité jeho části si vyrobí boha, jehož bude uctívat, a z další části si rozdělá oheň, aby si uvařil jídlo. (Izajáš 44:9–17) Jak pošetilé! Výrobce a ctitel zbožněných model utrpí ostudu také proto, že nebude schopen předložit přesvědčivé svědectví, jímž by prokázal jejich božství. Ale Jehovovo Božství je nesporné, protože on nejen předpověděl osvobození svého lidu z Babylóna, ale také způsobil, aby k němu došlo. Jeruzalém byl znovu osídlen, judská města byla obnovena a babylónská ‚vodní hlubina‘ — řeka Eufrat — přestala být zdrojem ochrany, jako by se vypařila. (Izajáš 44:18–27) Jak Bůh také předpověděl, Cyrus Perský dobyl Babylón. — Izajáš 44:28–45:6.
14. Co se natrvalo prokáže univerzálním nejvyšším soudem?
14 Modlářská božstva tento právní spor ohledně božství prohrála. A co postihlo Babylón, to jistě postihne i jeho novodobý protějšek, Velký Babylón, světovou říši falešného náboženství. Brzy navždy pomine i se svými bohy, s věcmi používanými při náboženských obřadech i se svými předměty modlářského uctívání. (Zjevení 17:12–18:8) Univerzálním nejvyšším soudem se pak natrvalo prokáže, že jedině Jehova je živý a pravý Bůh a že on své prorocké Slovo plní.
Oběti démonům
15. Co v prvním století ukázal svatý duch a vedoucí sbor, pokud jde o Jehovův lid a modlářství?
15 Jehovův lid se střeží před modlářstvím také proto, že jej vede Boží duch a organizace. V prvním století vedoucí sbor Jehovových služebníků řekl spolukřesťanům: „Svatý duch a my sami jsme totiž uznali za dobré nepřidávat vám žádné další břemeno kromě těchto nutných věcí: Abyste se zdržovali věcí obětovaných modlám a krve a zardoušeného a smilstva. Vystříháte-li se toho pečlivě, bude se vám dobře dařit. Buďte zdrávi!“ — Skutky 15:28, 29.
16. Jak bys vlastními slovy vyjádřil to, co Pavel řekl o věcech obětovaných modlám?
16 Dalším důvodem, proč se střežit před modlářstvím, je to, že se chceme vyvarovat démonismu. Pavel řekl o Pánově večeři korintským křesťanům: „Prchejte. . . před modlářstvím. . . Není kalich žehnání, který žehnáme, podílnictvím na Kristově krvi? Není chléb, který lámeme, podílnictvím na Kristově těle? Protože je jeden chléb, my, ačkoli mnozí, jsme jedním tělem, neboť všichni se účastníme na tom jednom chlebu. Pohleďte na to, co je Izrael podle těla: Nejsou ti, kteří jedí oběti, podílníky s oltářem? Co mám pak říci? Že to, co je obětováno modle, je něco nebo že modla je něco? Ne; ale říkám, že věci, které obětují národy, obětují démonům, a ne Bohu; a nechci, abyste se stali podílníky s démony. Nemůžete pít Jehovův kalich a kalich démonů; nemůžete se účastnit ‚Jehovova stolu‘ a stolu démonů. Nebo snad ‚podněcujeme Jehovu k žárlivosti‘? Jsme snad silnější, než je on?“ — 1. Korinťanům 10:14–22.
17. Za jakých okolností mohl křesťan v prvním století n. l. jíst maso obětované modlám a proč?
17 Část zvířete se obětovala nějaké modle, určitý díl náležel knězi a něco dostal ctitel na hostinu. Část masa se však mohla prodat na trhu. Bylo nevhodné, aby křesťan šel do modlářského chrámu jíst maso, i kdyby je nejedl jako součást nějakého obřadu, protože jiní by o to mohli klopýtnout nebo on sám by mohl být vtažen do falešného uctívání. (1. Korinťanům 8:1–13; Zjevení 2:12, 14, 18, 20) Jestliže bylo zvíře obětováno nějaké modle, maso se tím nezměnilo, a proto si je křesťan mohl na trhu koupit. Také se nemusel vyptávat na původ masa, které mu bylo předloženo v nějaké domácnosti. Ale kdyby někdo řekl, že maso bylo ‚obětováno jako oběť ‘, křesťan by je nejedl, aby někoho nepřivedl ke klopýtání. — 1. Korinťanům 10:25–29.
18. Jak se mohli zaplést s démony ti, kteří jedli něco obětovaného modle?
18 Často se předpokládalo, že v mase byl po obětním rituálu bůh a že vstoupil do těla těch, kteří maso jedli na hostině pořádané ctitelem tohoto boha. Lidé, kteří společně jedli, utužovali své vzájemné pouto a stejně i ti, kteří společně jedli z obětního zvířete, byli podílníky s oltářem a měli společenství s démonským bohem, představovaným modlou. Démoni prostřednictvím takového modlářství lidem bránili v uctívání jediného pravého Boha. (Jeremjáš 10:1–15) Není divu, že Jehovův lid se měl zdržovat věcí obětovaných modlám! Jestliže jsme věrně oddáni Bohu, jestliže přijímáme vedení poskytované jeho svatým duchem a organizací a jestliže jsme rozhodnuti vyhnout se účasti na démonismu — pak jsou to pro nás další mocné podněty, abychom se dnes střežili před modlářstvím.
Proč je nutné střežit se?
19. Jaké modlářství existovalo ve starověkém Efezu?
19 Křesťané se pečlivě střeží před modlářstvím proto, že modlářství má mnoho forem, a dokonce i jediný skutek modlářství může ohrozit jejich víru. Apoštol Jan řekl spoluvěřícím: „Střežte se před modlami.“ (1. Jana 5:21) Tuto radu potřebovali, protože je obklopovalo mnoho forem modlářství. Jan psal z Efezu, města prosáklého magickými praktikami a mýty o falešných božstvech. V Efezu byl jeden ze sedmi divů světa — chrám Artemidy, útočiště zločinců a středisko nemravných rituálů. Filozof Hérakleitos z Efezu přirovnal šerou přístupovou cestu k chrámovému oltáři ke tmě mrzkosti a chrámové mravy považoval za horší než zvířecí. Efezští křesťané se tedy museli pevně stavět proti démonismu, nemravnosti a modlářství.
20. Proč bylo nutné vyvarovat se i toho nejnepatrnějšího modlářství?
20 Křesťané musí mít silné odhodlání, aby se vyvarovali i toho nejnepatrnějšího modlářství, protože pouhý jediný akt uctívání Ďábla by podpořil jeho vyzývavé tvrzení, že lidé nezůstanou ve zkoušce věrní Bohu. (Job 1:8–12) Satan Ježíšovi ukázal „všechna království světa a jejich slávu“ a řekl: „To všechno ti chci dát, jestliže padneš a prokážeš mi akt uctívání.“ Kristus odmítl, a tím stál ve sporné otázce univerzální svrchovanosti na Jehovově straně a prokázal, že Ďábel je lhář. — Matouš 4:8–11; Přísloví 27:11.
21. Co věrní křesťané odmítali dělat vzhledem k římskému císaři?
21 Ani Ježíšovi raní následovníci nechtěli vykonat byť jediný akt uctívání, čímž by ve sporné otázce podpořili Satanovu stranu. Měli sice správnou úctu k vládním „nadřazeným autoritám“, ale nechtěli pálit kadidlo na počest římského císaře, a to i za cenu vlastního života. (Římanům 13:1–7) Daniel P. Mannix o tom napsal: „Velmi málo křesťanů odvolalo, přestože byl pro ně zpravidla postaven v aréně oltář s hořícím ohněm. Stačilo, aby vězeň hodil špetku kadidla do plamene, a dostal potvrzení o oběti a byl propuštěn. Bylo mu také pečlivě vysvětleno, že neuctívá césara, že pouze uznává božskou povahu césara jako hlavy římského státu. Přesto většina křesťanů nevyužila možnosti úniku.“ (Those About to Die — Ti, kteří jdou na smrt, strana 137) Jestliže bys byl zkoušen podobným způsobem, vzdoroval bys absolutně všemu modlářství?
Vystříháš se modlářství?
22, 23. Proč by ses měl střežit před modlářstvím?
22 Je jasné, že se křesťané musí střežit před všemi formami modlářství. Jehova vyžaduje výlučnou oddanost. Tři věrní Hebrejci poskytli znamenitý příklad v tom, jak odmítli uctívat jako modlu velký obraz, který postavil babylónský král Nebukadnecar. V univerzálním právním sporu, který zaznamenal prorok Izajáš, se jediný Jehova ukázal jako pravý a živý Bůh. Jeho raní křesťanští svědkové se museli zdržovat věcí obětovaných modlám. Ti mnozí věrní mezi nimi nepodlehli tlaku, aby vykonali byť i jediný modlářský akt, který by byl popřením Jehovy.
23 Střežíš se tedy před modlářstvím ty osobně? Přinášíš Bohu výlučnou oddanost? Podporuješ Jehovovu svrchovanost a vyvyšuješ jej jako pravého a živého Boha? Je-li to tak, měl bys být odhodlán, že budeš i nadále pevně stát proti modlářským praktikám. Ale jaké další biblické myšlenky ti mohou pomoci střežit se před modlářstvím všeho druhu?
Co si myslíš?
◻ Co je modlářství?
◻ Proč se Jehova staví proti veškerému modlářství?
◻ Jaký postoj zaujali ti tři Hebrejci, pokud jde o modlářství?
◻ Jak se mohli zaplést s démony ti, kteří jedli věci obětované modlám?
◻ Proč bychom se měli střežit před modlářstvím?
[Obrázek na straně 23]
Tři Hebrejci odmítli zaplést se do modlářství, i když byl ohrožen jejich život