7. Jaký vliv má na Jehovovo jméno to, že je Boží lid v zajetí?

⁷ To, že Jehovův lid je v zajetí, má vliv na Jehovovo jméno. Proroctví totiž ukazuje: „‚Teď, jaký tu mám zájem?‘ je Jehovův výrok. ‚Můj lid byl totiž vzat za nic. Právě ti, kdo nad nimi panovali, stále kvíleli,‘ je Jehovův výrok, ‚a s mým jménem bylo neustále, celý den, zacházeno s neúctou.

Izajáš 52:5,

Jaký zájem má Jehova na té situaci? Jak se ho dotýká to, že Izrael je v otroctví v Babylóně? Jehova musí zakročit, protože Babylón odvedl příslušníky jeho lidu jako zajatce a vítězoslavně nad nimi jásá. Tímto chvástáním Babylón zachází s Jehovovým jménem neuctivě. (Ezekiel 36:20, 21) Odmítá uznat, že ke zpustošení Jeruzaléma došlo proto, že se Boží lid Jehovovi znelíbil. Babylón naopak pohlíží na zotročení Židů jako na důkaz toho, že jejich Bůh je slabý. Babylónský spoluvládce Belšacar se Jehovovi dokonce vysmívá, protože při slavnosti na počest babylónských bohů používá nádoby z jeho chrámu. (Daniel 5:1–4)

8. Jak bylo po smrti apoštolů nakládáno s Jehovovým jménem?

⁸ Jak to všechno souvisí s ‚Jeruzalémem nahoře‘? Od doby, kdy mezi údajnými křesťany zakořenilo odpadlictví, je možné mluvit o tom, že „kvůli [těm lidem] se Božímu jménu rouhají mezi národy“. (Římanům 2:24; Skutky 20:29, 30) Židé nakonec kvůli pověrám přestali Boží jméno používat. Jejich příklad pak brzy po smrti apoštolů následovali odpadlí křesťané a také přestali používat Boží osobní jméno. Odpadlictví vedlo ke vzniku křesťanstva, které je hlavní částí Velkého Babylónu. (2. Tesaloničanům 2:3, 7; Zjevení 17:5) Bezmezná nemravnost a bezostyšné krveprolévání, kterých se křesťanstvo dopouští, vrhá na Jehovovo jméno špatné světlo. (2. Petra 2:1, 2)