Jehovovo slovo je živé

Důležité myšlenky z knihy Izajáš — 2. část

PROROK Izajáš věrně vykonává své pověření. To, co prohlásil o desetikmenném izraelském království, se již splnilo. Jeho další slova se nyní budou týkat budoucnosti Jeruzaléma.

Jeruzalém bude zničen a jeho obyvatelé budou odvedeni do zajetí. Zničení však nebude trvalé. Po nějaké době bude pravé uctívání obnoveno. To je hlavní myšlenka z Izajáše 36:1–66:24.a Informace zapsané v těchto kapitolách pro nás mohou být velmi užitečné, protože konečné splnění mnoha uvedených proroctví se odehrává v naší době a jiná se mají splnit v blízké budoucnosti. Tato část knihy Izajáš obsahuje také nesmírně zajímavá proroctví o Mesiášovi.

„POHLEĎ, PŘICHÁZEJÍ DNY“

(Izajáš 36:1–39:8)

Ve 14. roce vlády krále Ezekjáše (732 př. n. l.) vpadli do Judy Asyřané. Jehova slibuje, že Jeruzalém ochrání. Hrozba byla zažehnána, když jediný Jehovův anděl usmrtil 185 000 asyrských vojáků.

Ezekjáš je nemocný. Jehova odpovídá na jeho modlitbu, uzdravuje ho a přidává mu 15 let života. Za Ezekjášem přicházejí vyslanci babylónského krále, aby mu blahopřáli k uzdravení, a Ezekjáš jim nerozvážně ukazuje všechny své poklady. Izajáš mu pak předává slova od Jehovy: „Pohleď, přicházejí dny, a všechno, co je v tvém vlastním domě a co tvoji praotcové nastřádali až do tohoto dne, bude skutečně odneseno do Babylóna.“ (Izajáš 39:5, 6) Toto proroctví se splnilo asi o sto let později.

Odpovědi na biblické otázky:

38:8 — Co byly ‚stupně‘, po kterých měl ustoupit stín? V Egyptě a v Babylóně se již od osmého století př. n. l. používaly sluneční hodiny, takže tyto stupně možná byly součástí slunečních hodin, které pořídil Ezekjášův otec Achaz. Nebo se také mohlo jednat o schody uvnitř královského paláce. Sloupy podél tohoto schodiště postupně vrhaly stín na jednotlivé schody, a to možná sloužilo k měření času.

Poučení pro nás:

36:2, 3, 22. Šebna byl sice propuštěn ze svého postavení správce, ale mohl dál sloužit králi jako tajemník svého nástupce. (Izajáš 22:15, 19) Pokud z nějakého důvodu ztratíme odpovědné postavení v Jehovově organizaci, měli bychom dál sloužit Bohu v tom postavení, jaké nám dává.

37:1, 14, 15; 38:1, 2. Je moudré, když se v době těžkostí modlíme k Jehovovi a plně se na něj spoléháme.

37:15–20; 38:2, 3. Když Jeruzalému hrozilo nebezpečí ze strany asyrského vojska, Ezekjáš měl starost především o to, že v případě dobytí Jeruzaléma by bylo pohaněno Jehovovo jméno. Poté, co se Ezekjáš dozvěděl, že jeho nemoc je smrtelná, nezaměřoval se jen na sebe. Vzhledem k tomu, že neměl žádné potomky, nejvíce ho tížilo to, co se stane s rodovou linií krále Davida. Dělal si starosti také kvůli tomu, kdo povede národ v boji proti Asyřanům. Stejně jako Ezekjáš považujme posvěcení Jehovova jména a uskutečnění jeho záměru za důležitější než vlastní záchranu.

38:9–20. Z Ezekjášovy písně poznáváme, že v životě je nejdůležitější to, abychom mohli chválit Jehovu.

„BUDE ZNOVU VYSTAVĚN“

(Izajáš 40:1–59:21)

Bezprostředně po předpovědi o zničení Jeruzaléma a odvedení zajatců do Babylónu pronáší Izajáš proroctví o obnově. (Izajáš 40:1, 2) V Izajášovi 44:28 je řečeno: „[Jeruzalém] bude znovu vystavěn.“ Modly znázorňující babylónské bohy budou odneseny jako „zavazadla“. (Izajáš 46:1) Babylón bude zničen. To všechno se splnilo o dvě století později.

Jehova dá svého služebníka jako „světlo národů“. (Izajáš 49:6) Babylónská vládnoucí třída neboli „nebesa“ bude „rozehnána v útržcích jako dým“ a její poddaní „zemřou jako pouhý komár“. Naproti tomu ‚zajatá sionská dcera si uvolní pouta na šíji‘. (Izajáš 51:6; 52:2) Jehova říká těm, kdo k němu přicházejí a naslouchají mu: „Pohotově s vámi uzavřu smlouvu trvající na neurčito vzhledem k projevům milující laskavosti k Davidovi.“ (Izajáš 55:3) Pokud lidé žijí podle Božích spravedlivých měřítek, naleznou „největší potěšení v Jehovovi“. (Izajáš 58:14) Provinění Izraelitů však ‚mezi nimi a jejich Bohem působilo rozdělení‘. (Izajáš 59:2)

Odpovědi na biblické otázky:

40:27, 28 — Proč Izrael řekl: „Má cesta je před Jehovou skrytá a právo vůči mně uniká i mému Bohu?“ Někteří Židé v Babylóně si možná mysleli, že bezpráví, které zažívají, je před Jehovou skryté, že ho nevidí. Izajáš jim připomněl, že Babylón není mimo dosah Stvořitele země, který se neunavuje ani neumdlévá.

43:18–21 — Proč bylo Izraelitům, kteří se vraceli z vyhnanství, řečeno, aby ‚nevzpomínali na dřívější věci‘? Nebylo tím myšleno, že by Izraelité měli zapomenout na to, jak je Jehova zachraňoval v minulosti. Jehova si ale přál, aby ho chválili na základě ‚něčeho nového‘ — něčeho, co sami zažijí. Mělo se to týkat například jejich bezpečného návratu do Jeruzaléma, kdy šli zřejmě přímou trasou přes poušť. Také „velký zástup“ lidí, kteří vyjdou z „velkého soužení“, bude mít ke chvále Jehovy nové, osobní důvody. (Zjevení 7:9, 14)

49:6 — Jak může Mesiáš být „světlo národů“, když se jeho pozemská služba omezila pouze na Izraelity? Souvisí to s tím, co se stalo po Ježíšově smrti. Slova v Izajášovi 49:6 jsou totiž v Bibli uplatněna na jeho učedníky. (Skutky 13:46, 47) Dnes jako „světlo národů“ slouží pomazaní křesťané, kterým pomáhá velký zástup Božích ctitelů. Poskytují světlo národům „až na nejzazší konec země“. (Matouš 24:14; 28:19, 20)

53:10 — Co znamená vyjádření, že Jehova nalezl potěšení v tom, že drtil svého Syna? Jehova je soucitný a dokáže se vžít do pocitů druhých, a proto ho jistě bolelo, když svého milovaného Syna viděl trpět. Těšilo ho však vědomí, že Ježíš ochotně uposlechl a že díky jeho utrpení a smrti bude dosaženo mnoha dobrých věcí. (Přísloví 27:11; Izajáš 63:9)

53:11 — Díky jakému poznání Ježíš „přinese spravedlivé postavení mnoha lidem“? Jde o poznání, které Ježíš získal na zemi, když se stal člověkem a nespravedlivě trpěl až do smrti. (Hebrejcům 4:15) Poskytl tak výkupní oběť, která pomazaným křesťanům a také členům velkého zástupu umožňuje získat spravedlivé postavení před Bohem. (Římanům 5:19; Jakub 2:23, 25)

56:6 — Kdo jsou ‚cizinci‘ a jakými způsoby se ‚chápou Jehovovy smlouvy‘? ‚Cizinci‘ jsou Ježíšovy „jiné ovce“. (Jan 10:16) Nové smlouvy se chápou v tom smyslu, že poslouchají zákony, které z ní vyplývají, a plně podporují opatření s ní spojená. Také přijímají tentýž duchovní pokrm jako pomazaní křesťané a pomáhají jim v kazatelské službě a při činění učedníků.

Poučení pro nás:

40:10–14, 26, 28. Jehova je mocný, ale i něžný, všemohoucí a absolutně moudrý. Jeho porozumění je tak rozsáhlé, že ho lidé nemohou nikdy obsáhnout.

40:17, 23; 41:29; 44:9; 59:4. Politické svazky a modly jsou „neskutečnost“. Je zcela marné v ně důvěřovat.

42:18, 19; 43:8. Když budeme zavírat oči před Božím psaným slovem a zacpávat si uši před poučováním prostřednictvím ‚věrného a rozvážného otroka‘, staneme se duchovně slepými a hluchými. (Matouš 24:45)

43:25. Jehova vymazává přestupky kvůli sobě samému. To, že budeme osvobozeni z otroctví hříchu a smrti a získáme život, není tak důležité jako to, že bude posvěceno Jehovovo jméno.

44:8. Máme podporu od Jehovy, který je stálý a nepohnutelný jako skála. Proto bychom se nikdy neměli bát vydávat o něm svědectví. (2. Samuelova 22:31, 32)

44:18–20. Modlářství je známkou zkaženého srdce. Nic v našem srdci by nemělo zaujmout místo, které náleží Jehovovi.

46:10, 11. Jehova může zaručit, že jeho „vlastní rada obstojí“, tedy že vykoná svůj záměr, a to je neklamným důkazem jeho Božství.

48:17, 18; 57:19–21. Pokud hledáme záchranu u Jehovy, přibližujeme se k němu a řídíme se jeho přikázáními, budeme mít tolik pokoje, kolik je vody v řece, a našich skutků spravedlnosti bude tolik, kolik je vln v moři. Ti, kdo neberou na vědomí Boží slovo, jsou jako „moře, které je rozbouřené“. Nemají žádný pokoj.

52:5, 6. Babylóňané se nesprávně domnívali, že pravý Bůh nemá dostatečnou moc. Neuvědomili si totiž, že Izraelité se do otroctví dostali kvůli tomu, že ztratili Jehovovu přízeň. Když někoho postihne neštěstí, je moudré nedělat ukvapené závěry ohledně toho, co bylo příčinou.

52:7–9; 55:12, 13. Máme nejméně tři důvody proto, abychom s radostí kázali a činili učedníky. Pro pokorné lidi, kteří duchovně hladoví, jsou naše nohy půvabné. Jehovu vidíme „z očí do očí“, neboli s ním máme blízký vztah. A tato činnost nás také duchovně obohacuje.

52:11, 12. K tomu, abychom směli nést „Jehovovo náčiní“ neboli Boží opatření pro svatou službu, musíme být duchovně i morálně čistí.

58:1–14. Pokud někdo projevuje oddanost a spravedlnost pokrytecky, je to marné. Praví ctitelé by se měli vyznačovat upřímnými projevy zbožné oddanosti a skutky bratrské lásky. (Jan 13:35; 2. Petra 3:11)

59:15b–19. Jehova sleduje lidské záležitosti a v pravý čas do nich zasáhne.

‚STANE SE KORUNOU KRÁSY‘

(Izajáš 60:1–66:24)

V Izajášovi 60:1 je poukázáno na obnovu pravého uctívání jak v minulosti, tak i v naší době. Čteme tam: „Povstaň, ženo, rozlévej světlo, neboť tvé světlo přišlo a Jehovova sláva, ta tě ozářila.“ Sion se stane „korunou krásy v Jehovově ruce“. (Izajáš 62:3)

Izajáš se modlí k Jehovovi za své krajany, kteří během vyhnanství v Babylóně projeví kajícný postoj. (Izajáš 63:15–64:12) Dále uvádí rozdíly mezi pravými a falešnými služebníky Boha a pak ukazuje, jak Jehova požehná těm, kdo mu slouží. (Izajáš 65:1–66:24)

Odpovědi na biblické otázky:

61:8, 9 — Co je ‚smlouva trvající na neurčito‘ a kdo je „potomstvo“? Je to nová smlouva, kterou Jehova uzavřel s pomazanými křesťany. „Potomstvo“ jsou „jiné ovce“, neboli miliony lidí, kteří reagují na jejich poselství. (Jan 10:16)

63:5 — V jakém smyslu Jehovu podporuje jeho vztek? Boží vztek není nekontrolovaná emoce — jde o spravedlivé rozhořčení. Jeho vztek ho podporuje a podněcuje k tomu, aby vykonal spravedlivé rozsudky.

Poučení pro nás:

64:6. Nedokonalí lidé si záchranu nemohou zajistit sami. Pokud jde o smíření hříchů, jejich spravedlivé skutky nemají větší hodnotu než potřísněné oděvy. (Římanům 3:23, 24)

65:13, 14. Jehova žehná svým věrným služebníkům a bohatě uspokojuje jejich duchovní potřeby.

66:3–5. Jehova nenávidí pokrytectví.

„Jásejte“

Věrné Židy, kteří žili ve vyhnanství v Babylóně, musela proroctví o obnově velmi utěšovat. „Jásejte,“ řekl Jehova, „a mějte navždy radost z toho, co tvořím. Vždyť hle, tvořím Jeruzalém jako příčinu k radosti a jeho lid jako příčinu k jásotu.“ (Izajáš 65:18)

V naší době také přikrývá zemi tma a na národy padá hustá temnota. (Izajáš 60:2) Žijeme v ‚kritických časech, s nimiž je těžké se vyrovnat‘. (2. Timoteovi 3:1) Poselství o záchraně od Jehovy obsažené v biblické knize Izajáš je tedy velkým povzbuzením i pro nás. (Hebrejcům 4:12)

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 8]

Víte, co bylo hlavním důvodem, proč se Ezekjáš modlil o záchranu od Asyřanů?

[Obrázek na straně 11]

„Jak půvabné jsou na horách nohy toho, jenž přináší dobrou zprávu“