A tvá cimbuří udělám z rubínů a tvé brány z ohnivě žhoucích kamenů a všechny tvé hranice z rozkošných kamenů.

Izajáš 54:11–

Uvažujme tedy o barvitém popisu ‚Jeruzaléma nahoře‘. Drahokamy na branách, nákladná ‚tvrdá malta‘, základy, a dokonce hranice — to všechno připomíná podle slov jedné encyklopedie „nádheru, velkolepost, čistotu, sílu a pevnost“. Co mělo pomazané křesťany dovést do tohoto stavu bezpečí a požehnání?

U Izajáše 54:12 se mluví o ‚hranici z rozkošných kamenů‘. Od roku 1919 Jehova umožňuje pomazaným stále jasněji chápat hranice — duchovní demarkační čáry — a odděluje pomazané od falešného náboženství a bezbožných prvků tohoto světa. (Ezekiel 44:23; Jan 17:14; Jakub 1:27) Tímto způsobem jsou odděleni jakožto Boží vlastní lid. (1. Petra 2:9)