Šťastný je smrtelný člověk, který to činí, a syn lidstva, který se toho chápe, dodržuje sabat, aby jej neznesvěcoval, a zadržuje svou ruku, aby neprovedl žádný druh špatnosti.‘“ (Izajáš 56:1, 2)

4. Proč je v Izraeli tak důležité dodržovat Sabat?

⁴ Proroctví klade důraz na dodržování Sabatu, protože Sabat je významný rys mojžíšského Zákona. Jedním z důvodů, proč obyvatelé Judy nakonec odcházejí do vyhnanství, je to, že Sabat zanedbávají. (3. Mojžíšova 26:34, 35; 2. Paralipomenon 36:20, 21) Sabat je znamením zvláštního vztahu, který má Jehova k Židům, a ti, kdo Sabat dodržují, dávají najevo, že si tohoto vztahu váží. (2. Mojžíšova 31:13) Kromě toho dodržování Sabatu má Izajášovým současníkům připomínat, že Jehova je Stvořitel. Tento svátek je má také upozorňovat na to, jaké milosrdenství jim Jehova projevuje. (2. Mojžíšova 20:8–11; 5. Mojžíšova 5:12–15) A dodržováním Sabatu mělo být zajištěno pravidelné, organizované uctívání Jehovy. To, že si obyvatelé Judy měli jednou za týden odpočinout od své běžné práce, jim dávalo příležitost modlit se, studovat a rozjímat.

5. Jak mohou křesťané uplatnit radu týkající se dodržování Sabatu?

⁵ Ale jak je to s křesťany? Vztahuje se povzbuzení k dodržování Sabatu i na ně? Přímo ne, protože křesťané nejsou pod Zákonem, a tudíž se od nich dodržování Sabatu nevyžaduje. (Kolosanům 2:16, 17) Přesto apoštol Pavel vysvětlil, že pro věrné křesťany existuje „sabatní odpočinek“. Tento „sabatní odpočinek“ spočívá v tom, že člověk má víru v Ježíšovu výkupní oběť, která přináší záchranu, a že se přestává spoléhat jen na skutky. (Hebrejcům 4:6–10) Slova z Izajášova proroctví týkající se Sabatu tedy Jehovovým služebníkům v dnešní době připomínají, že je naléhavě nutné věřit v Boží opatření k záchraně. Jsou také vynikající připomínkou toho, jak důležité je pravidelně, soustavně Jehovu uctívat a vytvářet si k němu důvěrný vztah.