EUNUCH
Hebrejské slovo sa·risʹ a řecké slovo eu·nouʹchos se v doslovném smyslu používají k označení muže, který byl vykleštěn. Kleštěnci byli na královských dvorech ustanoveni za sloužící neboli opatrovníky královny, harému a žen. (Es 2:3, 12–15; 4:4–6, 9) Schopní eunuchové měli úzký vztah ke králově rodině, a z toho důvodu mnohdy dosáhli vysokého postavení. V širším smyslu se slovem „eunuch“ označoval také kdokoli z úředníků, jimž byly přiděleny nějaké úkoly na královském dvoře; neznamená to, že tito muži byli doslovnými eunuchy.
Smlouva Zákona nedovolovala, aby se eunuch stal členem sboru Božího lidu. (5Mo 23:1) Není tedy žádný náznak, že by se z některých Izraelitů nebo z cizích usedlíků žijících mezi nimi dělali eunuchové pro službu v paláci izraelských králů. Zákon přikazoval, aby otroci byli obřezáni, ne aby byli vykleštěni. Ve východních pohanských národech však bylo zvykem dělat eunuchy z některých dětí zajatých ve válce.
Dvorní úředník, který měl na starosti pokladnici etiopské královny a kterému kázal Filip, je nazván „eunuch“. Byl to proselyta židovského náboženství, který přišel do Jeruzaléma uctívat Boha. Pod Zákonem však do sboru Izraele nebyl přijat žádný vykastrovaný muž, a proto v tomto případě nebyl výraz eu·nouʹchos použit doslova, ale ve smyslu „dvorní úředník“. (Sk 8:26–39; 5Mo 23:1) Etiop Ebed-melek, který osvobodil proroka Jeremjáše z vězení v cisterně, byl eunuchem na dvoře krále Sedekjáše. Dá se předpokládat, že i zde jako na mnoha jiných místech je toto slovo použito ve smyslu úředník. Zdá se, že Ebed-melek byl vlivný muž. S prosbou za Jeremjáše se obrátil přímo na krále Sedekjáše a ten mu dal pod velení 30 mužů, se kterými potom provedl záchrannou akci. (Jer 38:7–13)
Jehova utěšujícím způsobem předpověděl, že přijde doba, kdy přijme eunuchy za své služebníky, a že — pokud budou poslušní — budou mít lepší jméno než synové a dcery. Od té doby, co Ježíš Kristus odstranil Zákon, se mohli všichni lidé, kteří v něho projevovali víru, stát duchovními Božími syny, ať byli předtím v jakémkoli postavení nebo v jakékoli situaci. Tělesné rozdíly byly odstraněny. (Iz 56:4, 5; Jan 1:12; 1Ko 7:24; 2Ko 5:16)
Ježíš Kristus mluvil o třech třídách eunuchů, když v Matoušovi 19:12 řekl: „Jsou totiž eunuchové, kteří se tak narodili z lůna své matky, a jsou eunuchové, kteří byli učiněni eunuchy lidmi, a jsou eunuchové, kteří se sami učinili eunuchy kvůli nebeskému království. Kdo tomu může učinit místo, ať tomu učiní místo.“ Ti, o nichž je řečeno, že „se sami učinili eunuchy“ kvůli království, projevují sebeovládání proto, aby mohli plně sloužit Bohu. Apoštol Pavel doporučuje křesťanům, kteří ‚neplanou vášní‘, že udělají „lépe“, když se rozhodnou pro tento způsob života. Říká, že mohou stále více sloužit Pánu „bez rozptylování“. (1Ko 7:9, 29–38) Takoví „eunuchové“ se však doslova nevykastrovali ani nebyli vykleštěni, ale dobrovolně zůstali svobodní. Bible nedoporučuje slib celibátu a odsuzuje ‚zakazování manželství‘ jako jeden ze znaků odpadlictví. Je pravda, že někteří apoštolové byli ženatí. (1Ti 4:1–3; 1Ko 9:5; Mt 8:14; Mr 1:30; Lk 4:38; viz heslo DVORNÍ ÚŘEDNÍK.)