Dobré a špatné ovoce
„A Jehova mi ukázal — a pohleďme — dva koše fíků . . . Jeden koš, to byly velmi dobré fíky, jako rané fíky; druhý koš, to byly velmi špatné fíky, takže se pro špatnost nedaly jíst.“ — JEREMJÁŠ 24:1, 2.
1. Jak Jehova projevil soucit svému lidu, Izraeli, ale jak tento lid reagoval?
DOŠLO k tomu v roce 617 př. n. l. Chybělo již jen deset let do chvíle, kdy měl být nad Jeruzalémem a jeho lidem vykonán zasloužený rozsudek od Jehovy. Jeremjáš usilovně kázal již třicet let. Povšimněme si, jak živě tuto situaci popisuje Ezra ve 2. Paralipomenon 36:15: „Jehova, Bůh jejich praotců, jim stále posílal výstrahy prostřednictvím svých poslů, znovu a znovu posílal, protože pociťoval soucit se svým lidem a se svým obydlím.“ A k čemu všechno toto úsilí vedlo? Je smutné, co Ezra vypráví dále ve verši 16: „Ale ustavičně si tropili žerty z poslů pravého Boha a opovrhovali jeho slovy a posmívali se jeho prorokům, dokud Jehovův vztek nevystoupil proti jeho lidu, až nebylo uzdravení.“
2, 3. Popiš neobyčejné vidění, které Jehova ukázal Jeremjášovi.
2 Znamenalo to, že judský národ bude úplně vyhlazen? Odpověď najdeme v závažném vidění, které nyní dostal Jeremjáš a které bylo zaznamenáno ve 24. kapitole knihy, jež nese jeho jméno. Bůh v tomto vidění na příkladu dvou košů fíků symbolizoval vývoj situace týkající se lidu, který s ním byl ve smlouvě. Tito lidé byli znázorněni dvojím rozdílným ovocem, ovocem dobrým a ovocem špatným.
3 Jeremjášova 24. kapitola ve verších 1 a 2 popisuje, co Boží prorok viděl: „Jehova mi ukázal — a pohleďme — dva koše fíků postavené před Jehovovým chrámem, potom co babylónský král Nebukadrecar odvedl z Jeruzaléma do vyhnanství judského krále Jekonjáše, syna Jehojakimova, a judská knížata a řemeslníky a stavitele bašt, aby je přivedl do Babylóna. Jeden koš, to byly velmi dobré fíky, jako rané fíky; druhý koš, to byly velmi špatné fíky, takže se pro špatnost nedaly jíst.“
Prorokované dobré fíky
4. Jaké potěšující poselství pro věrné Izraelity bylo obsaženo ve vidění o fících?
4 Jehova se Jeremjáše nejdříve vyptával, co vidí. A pak ve verších 5 až 7 pokračoval: „Jako na tyto dobré fíky, v dobrém budu hledět na judské vyhnance, které chci z tohoto místa poslat do země Kaldejců. A chci na ně zaměřit oko v dobrém a jistě způsobím, že se vrátí do této země. A chci je zbudovat a nestrhnu; a chci je zasadit a nevykořením. A chci jim dát srdce, aby mě znali, že já jsem Jehova; a stanou se mým lidem a já se stanu jejich Bohem, neboť se ke mně vrátí celým srdcem.“
5, 6. a) Jak byli někteří Izraelité ‚posláni v dobrém‘ do země Kaldejců? b) Jak Jehova ‚v dobrém zaměřil své oko‘ na věrné Izraelity ve vyhnanství?
5 Z toho, co zde Jehova řekl, se tedy zdá, že měly přijít lepší časy, že judský národ neměl být úplně vyhlazen. Co však znamená tento koš dobrých fíků?
6 Jekonjáš neboli Jehojachin byl králem nad Judou pouhé tři měsíce a deset dní před tím, než dobrovolně vydal Jeruzalém králi Nebukadnecarovi. Mezi těmi, kdo s ním byli odvedeni do vyhnanství, byl Daniel a jeho tři hebrejští druhové, Chananjáš, Mišael a Azarjáš, a také Ezekiel. Babylónský král uchránil jejich život, a proto se dalo říci, že Jehova pohlížel na všechny tyto zajatce tak, jako by byli do země Kaldejců posláni v dobrém. Povšiml sis také Jehovova slibu, že na ně ‚zaměří oko v dobrém‘? Jak se to splnilo? O osmdesát let později, v roce 537 před naším letopočtem, Jehova způsobil, že král Cyrus vydal výnos, jímž dovoloval ostatku jejich potomků, aby se vrátil do judské země. Tito věrní Židé znovu vystavěli město Jeruzalém; vybudovali nový chrám pro uctívání svého Boha, Jehovy, a vrátili se k Jehovovi celým svým srdcem. V tom všem tedy tito zajatci a jejich potomci byli pro Jehovu jako velmi dobré rané fíky.
7. Kdy a jak bylo Jehovovo oko zaměřeno „v dobrém“ na novodobou Jeremjášovu třídu?
7 Jak si možná vzpomínáš, v předcházejícím článku jsme se dozvěděli, že Jeremjášova prorocká slova mají význam pro naše dvacáté století. A 24. kapitola není výjimkou. Během temných let 1. světové války se mnozí Jehovovi oddaní služebníci dostali v některých ohledech pod vliv Velkého Babylóna. Jehovovo bdělé oko však na ně bylo ‚zaměřeno v dobrém‘. Tak se stalo, že Jehova prostřednictvím většího Cyra, Krista Ježíše, zlomil moc, kterou nad nimi měl Velký Babylón, a že postupně své služebníky uvedl do duchovního ráje. Tito duchovní Izraelité reagovali správně a vrátili se k Jehovovi celým srdcem. Pak v roce 1931 s radostí přijali jméno svědkové Jehovovi. Nyní se opravdu dalo říci, že se již předtím začali v Jehovových očích podobat koši velmi dobrých fíků.
8. Jak svědkové Jehovovi široko daleko ohlašovali poselství o Království, poselství sladké jako fíky?
8 A svědkové Jehovovi neopomenuli účel Boží nezasloužené laskavosti, kterou jim Bůh projevil, když je osvobodil z Velkého Babylóna. Sladkost dobré zprávy o Království, která byla jako sladkost fíku, si neponechali pro sebe, ale ohlašovali ji široko daleko v souladu s Ježíšovými slovy v Matoušovi 24:14: „Tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi na svědectví všem národům.“ A k čemu to vedlo? Více než 4 700 000 lidí podobných ovcím, kteří nejsou duchovními Izraelity, se vyprostilo z Velkého Babylóna!
Prorokované špatné fíky
9. Koho znázorňovaly špatné fíky z Jeremjášova vidění, a co se mělo s těmito lidmi stát?
9 A co onen koš špatných fíků v Jeremjášově vidění? Jeremjáš nyní obrací svou pozornost na Jehovova slova, jak je nacházíme ve 24. kapitole Jeremjáše, ve verších 8 až 10: „Jako špatné fíky, které se pro špatnost nedají jíst, tak ve skutečnosti řekl Jehova: ‚Tak vydám judského krále Sedekjáše a jeho knížata a ostatek z Jeruzaléma, kteří zůstávají v této zemi, a ty, kteří bydlí v egyptské zemi — chci je také vydat k třesení, k neštěstí po všech královstvích země, k pohaně a k příslovečnému rčení, k popichování a k zlořečení po všech místech, kam je rozeženu. A chci proti nim poslat meč, hlad a mor, dokud nedospějí ke svému konci na půdě, kterou jsem dal jim a jejich praotcům.‘ “
10. Proč Jehova považoval Sedekjáše za ‚špatný fík‘?
10 Sedekjáš se tedy v Jehovových očích opravdu projevil jako ‚špatný fík‘. Nejen že se vzbouřil proti králi Nebukadnecarovi tím, že porušil přísahu věrnosti, kterou kdysi tomuto králi dal v Jehovově jménu, ale také úplně odmítl soucit, který mu Jehova projevil prostřednictvím Jeremjáše. Šel dokonce až tak daleko, že dal Jeremjáše uvrhnout do vazby. Není divu, že Ezra ve 2. Paralipomenon 36:12 shrnuje králův postoj slovy: „A stále činil to, co bylo špatné v očích Jehovy, jeho Boha. Nepokořil se.“ V Jehovových očích byl Sedekjáš a ti, kdo zůstali v Jeruzalémě, jako koš špatných, shnilých fíků!
Shnilé symbolické fíky v naší době
11, 12. Kdo dnes odpovídá špatným fíkům, a co se s těmito lidmi stane?
11 Rozhlédněme se nyní po našem dnešním světě. Myslíš si, že můžeme najít nějaký obrazný koš špatných fíků? Uvažujme o skutečnostech na základě porovnání naší doby s Jeremjášovou dobou. V našem dvacátém století používá Jehova Jeremjášovu třídu, pomazaný ostatek, aby neustále varoval národy před svým nadcházejícím rozlícením ve velkém soužení. Naléhavě vybízí národnostní skupiny, aby mu vzdaly slávu, jež náleží jeho jménu, aby ho uctívaly duchem a pravdou a aby uznaly jeho panujícího Syna, Krista Ježíše, jako právoplatného panovníka země. Jaká je však reakce? Úplně stejná jako v době Jeremjáše. Národy dále dělají to, co je v Jehovových očích špatné.
12 Kdo jsou ti lidé, kteří podněcují tento vzpurný postoj? Kdo si stále tropí žerty z Božích poslů, kteří jsou jako Jeremjáš, a kdo zpochybňuje jejich oprávnění jednat jako Boží služebníci? Kdo stále pohrdá Božím slovem? Kdo dnes stál a stojí za většinou pronásledování svědků Jehovových? Jasnou odpověď mohou vidět všichni: je to křesťanstvo — zejména duchovenstvo. A jen se podívejme na všechno to shnilé, špatné ovoce křesťanstva, o němž se pojednávalo v předcházejícím článku. Ano, na zemi dnes skutečně je symbolický koš špatných fíků. Jehova dokonce říká, že se „pro špatnost nedají jíst“. Jehovova slova vyřčená prostřednictvím Jeremjáše se ozývají i v naší době: ‚Dospějí ke svému konci‘! Jehovův vztek není možné usmířit.
Varovné poučení pro nás
13. Jak bychom měli ve světle Pavlových slov v 1. Korinťanům 10:11 chápat vidění o dvou koších fíků?
13 Když zkoumáme důsledky Jeremjášova varovného poselství, zní nám v uších slova apoštola Pavla v 1. Korinťanům 10:11: „To je postihovalo jako příklady, a ty byly napsány pro výstrahu nám, na které přišly konce systémů věcí.“ Vzali jsme si my osobně k srdci výstrahu, která je vyjádřena tímto viděním o dvou koších fíků? To, o čem zde pojednáváme, je důležitou součástí událostí, jež postihly Izrael a jež se pro nás staly výstražným příkladem.
14. Jak Izrael reagoval na Jehovovu něžnou péči?
14 Nakonec si připomeňme slova, která řekl Jehova králi Davidovi ohledně Izraele. Nalézáme je ve 2. Samuelově 7:10: „Jistě ustanovím místo pro svůj lid Izrael a zasadím je.“ Jehova o svůj lid, o Izrael, něžně pečoval ve všech ohledech. Izraelité měli všechny důvody k tomu, aby ve svém životě přinášeli dobré ovoce. Jen bylo nutné, aby naslouchali Jehovovu božskému vyučování a aby dodržovali jeho přikázání. To však dělal jen málokdo z nich. Většinou byli tak zatvrzelí a scestní, že přinášeli špatné, shnilé ovoce.
15. Jak dnešní duchovní Izrael a jeho druhové podobní ovcím reagují na Jehovův soucit?
15 A jak je to dnes? Jehova projevil velký soucit svému ostatku duchovního Izraele a jejich druhům, kteří se podobají ovcím. Od roku 1919, kdy byli duchovně osvobozeni, na ně stále zaměřoval oko. Jak předpověděl prostřednictvím Izajáše, dostávají denně božské poučování od největšího Učitele ve vesmíru, Jehovy Boha. (Izajáš 54:13) Toto božské vyučování předávané prostřednictvím jeho milovaného Syna, Ježíše Krista, jim přineslo hojný pokoj a postupně je přivádí do stále užšího vztahu k Jehovovi. To je pro nás všechny skutečně podivuhodné duchovní prostředí, jež nám umožňuje znát Jehovu, naslouchat mu a dále ve svém životě nést dobré ovoce — ovoce, jež přináší chválu Jehovovi! Na tom v pravém slova smyslu závisí náš život!
16. Jak může každý z nás osobně uplatňovat vidění o dvou koších fíků?
16 Ale přes všechnu Boží nezaslouženou laskavost se stále vyskytují lidé, kteří se stávají vzpurnými a zatvrzují své srdce, jako to kdysi dělali mnozí lidé ze starověké Judy, a kteří ve svém životě přinášejí špatné, shnilé ovoce. To je opravdu tragické! Kéž nikdo z nás nikdy neztratí ze zřetele výstražné poučení, na něž jsme upozorňováni těmito dvěma koši fíků a jejich ovocem — dobrým a špatným. Jehovův zasloužený rozsudek nad odpadlým křesťanstvem se rychle přibližuje, a proto si vezměme k srdci výzvu apoštola Pavla: „Abyste chodili hodni Jehovy, abyste se mu plně líbili, když budete dále přinášet ovoce v každém dobrém díle.“ — Kolosanům 1:10.
Opakování „Dobré a špatné ovoce“ a „Jehovův spor s národy“, odstavce 1–4
◻ Co znázorňuje koš dobrých fíků?
◻ Jak se stal patrným prorokovaný koš špatných fíků?
◻ Jaké varovné poučení nám poskytuje Jeremjášovo poselství?
◻ V čem spočíval význam roku 607 př. n. l. a význam roku 1914 n. l.?
[Obrázek na straně 15]
Boží lid se podobá dobrým fíkům a přináší sladké ovoce Království
[Obrázek na straně 15]
Křesťanstvo se prokázalo jako koš špatných fíků