PROTIVNÍK

Nepřítel, který se pře nebo se staví na odpor; antagonista nebo odpůrce. Hebrejské slovo překládané jako „protivník“ (car) pochází z kořene, jenž znamená „dotírat na (někoho); projevovat nepřátelství (někomu)“. (4Mo 25:18; Ža 129:1) Řecké slovo an·tiʹdi·kos především znamená ‚protivník před zákonem‘ v právním sporu (Lk 12:58; 18:3), ale může označovat i jiné lidi, kteří jsou protivníky nebo nepřáteli, například v 1. Petra 5:8.

Nejničemnější Protivník, Satan Ďábel, způsobil, že se lidé i andělé (viz heslo DÉMON) připojili k jeho odporu proti Bohu i člověku. Svůj odpor projevil Satan poprvé v zahradě Eden, kde krutým a úskočným jednáním svedl Evu a Adama ke vzpouře, jež přivodila hřích a smrt všemu lidstvu. U nebeského dvora projevil Satan své nepřátelství tím, že obvinil Jehovu z toho, že si koupil Jobovu věrnost. To bylo obvinění, jež se stalo spornou otázkou vesmírné důležitosti. (Job 1:6–11; 2:1–5; viz heslo SATAN.)

Podobným odporem ze strany Protivníka a jeho prostředníků trpěli Jehovovi ctitelé v každé době. Když se například ostatek Božího lidu vrátil z Babylóna, byli tam lidé, kteří se snažili zabránit stavbě chrámu a městských hradeb. (Ezr 4:1; Ne 4:11) Nenávistný Haman, jenž měl Ďáblova ducha, se za dnů královny Ester prokázal být ničemným protivníkem Židů. (Es 7:6) Křesťané dnes musí být bdělí, ostražití a pozorní a musí vést tvrdý boj za víru proti pletichám Protivníka. (Ef 6:11, 12; Juda 3) Petr radí: „Buďte střízliví, bděte. Váš protivník, Ďábel, obchází jako řvoucí lev a hledá, koho by pohltil. Postavte se však proti němu, pevní ve víře.“ (1Pe 5:8, 9) Jehovova moc nakonec zvítězí nade všemi odpůrci. (Jer 30:16; Mi 5:9)

Když byl Boží lid nevěrný, Bůh připustil, aby tento lid protivníci plenili a poráželi. (Ža 89:42; Ná 1:5, 7, 10, 17; 2:17; 4:12) Nepřítel však z těchto vítězství vyvodil nesprávné závěry, a zásluhy připisoval sobě a chválil své bohy nebo se domníval, že nebude volán k odpovědnosti za to, jak jednal s Jehovovým lidem. (5Mo 32:27; Jer 50:7) Jehova byl proto nucen tyto pyšné a chlubné protivníky pokořit (Iz 1:24; 26:11; 59:18; Na 1:2); a dělal to kvůli svému svatému jménu. (Iz 64:2; Ez 36:21–24)