Křesťanstvo odhaleno jako podporovatel falešného uctívání

„Tohle je národ, jehož lid neuposlechl hlasu Jehovy, svého Boha, a nepřijal kázeň.“ — JEREMJÁŠ 7:28.

1, 2. Jak reagoval Jeremjáš na Bohem svěřený úkol?

„HOŘEL v něm oheň pravého přesvědčení; bylo v něm nutkání mluvit pravdu, kárat, ale i podporovat.“ Těmito slovy popisují Jeremjášovu úlohu dva hebrejští učenci. Třebaže jeho úkol od Boha vzbuzoval bázeň, věděl, že musí splnit svou odpovědnost vůči judskému národu. Sám to vyjádřil: „Vždyť Jehovovo slovo se mi stalo příčinou k pohaně a k pošklebkům po celý den. A řekl jsem: ‚Nebudu se o něm zmiňovat a nebudu již mluvit v jeho jménu.‘ “ Ano, tlak a pronásledování ho téměř přemohly. Ale vzdal se? — Jeremjáš 20:8, 9a.

² Jeremjáš pokračoval: „A prokázalo se to v mém srdci jako hořící oheň uzavřený v mých kostech; a unavilo mě zadržování a nemohl jsem to snášet.“ (Jeremjáš 20:9b) Jeremjáš neustoupil od svého pověření ohlašovat Judě Boží soudy. — Jeremjáš 6:10, 11.

Novodobý Jeremjáš

3. Jaký postoj ke svěřenému úkolu projevil Ježíš a jeho učedníci?

³ Kristus Ježíš a raní křesťanští učedníci nebojácně oznamovali jako Jeremjáš nepopulární poselství o Božím křalovství Židům i národům. Přestože již předtím byli žalářováni pro kázání, Petr a ostatní apoštolové odvážně odpověděli svým náboženským žalobcům: „Musíme poslouchat Boha jako panovníka spíše než lidi.“ Za svou smělost byli na příkaz náboženských autorit zbičováni. Jak reagovali? „Každý den bez přestání dále vyučovali v chrámu a dům od domu a oznamovali dobré poselství o Kristu, Ježíšovi.“ — Skutky apoštolů 5:29, 40–42; Matouš 23:13–33.

4. Kdo se řídí Jeremjášovým příkladem ve 20. století? Jak to činí?

⁴ Tímto zbůsobem jednali raní pomazaní křesťané jako Jeremjáš. Oznamovali Boží soudy, přestože proti nim stála obrovská přesila a zatvrzelí náboženští nepřátelé. Ale kdo se řídil ve 20. století týmž příkladem? Kdo oznamuje veřejně Boží soudy nad tímto světem, a zejména nad protiobrazem Jeruzaléma — křesťanstvem? Již více než 68 let se vrší historické důkazy, že novodobou Jeremjášovou třídou je malá, ale odvážná skupina Jehovových pomazaných svědků. Od roku 1935 k nim přichází a pomáhá jim rostoucí „velký zástup“ miliónů ochotných společníků, také známých jako svědkové Jehovovi. Sjednoceným hlasem plní svou jeremjášovskou úlohu tím, že odhalují falešné náboženství jako léčku a podvod. — Zjevení 7:9, 10; 14:1–5.

Proč je křesťanstvo moderní obdobou Jeruzaléma?

5. V čem je křesťanstvo podobné starověkému Jeruzalému?

⁵ ‚Ale v čem,‘ mohl by se někdo zeptat, ‚nalézáme obdobu mezi starověkým Jeruzalémem a křesťanstvem?‘ V podobných postojích a podmínkách, jež dnes existují v pyšném křesťanstvu. Důvěřují ve svá ‚svatá města‘ a svatyně jako Řím, Jeruzalém, Canterbury, Fatima, Guadalupe a Zaragoza, abychom uvedli jen některé. Rádi vyvyšují své katedrály, baziliky, chrámy a kostely, chlubí se jejich starobylostí a architekturou, jako by jim do dávalo nějaké zvláštní postavení před Bohem. Říkají dokonce, že jejich náboženské budovy byly postaveny ‚k slávě Boží‘. Kolik z těchto budov však nese jméno Jehovy Boha? Právě naopak, člověku jsou stále připomínáni architekti, kteří je navrhli, malíři a sochaři, kteří je vyzdobili, bohatí mecenáši, kteří je zaplatili, nebo „svatí“, jimž jsou zasvěceny. Důvěra křesťanstva ve starobylost a tradici je stejně klamná jako důvěra Judy v jejich svatý chrám. — Jeremjáš 7:4.

6. Jak platí Ježíšovo odsouzení židovského duchovenstva na duchovenstvo křesťanstva?

⁶ Co se dá říci o dnešních náboženských vůdcích křesťanstva ve shodě s tím, jak Jeremjáš otevřeně odsoudil židovské kněze a proroky? Ježíš s jeremjášovskou otevřeností předložil popis židovského duchovenstva, který se dodnes hodí na duchovenstvo křesťanstva: „Jen mluví, ale nedělají . . . Všechny své skutky konají jen proto, aby se před lidmi ukázali, . . . mají rádi čestná místa na hostinách a přední sedadla v synagógách.“ (Matouš 23:3–7, Petrů) Jak často vidíme přední duchovní a kazatele žehnat svou přítomností politickým a nacionalistickým shromážděním — a sdílet záři reflektorů společně s politiky!

7. a) Jak někteří kazatelé svádějí masy? b) Jaké výzvě se však duchovenstvo vyhnulo?

⁷ Nyní, ve věku televize, máme televizní kazatele, kteří využívají tohoto prostředku s všemožnými divadelními triky a psychologickými pomůckami k šálení mas a vyprazdňování kapes stáda. Jak přiléhavé je Jeremjášovo otevřené odsouzení i dnes, po 2 600 letech! „Vždyť od nejmenšího z nich až po největšího z nich si každý vydělává nepoctivý zisk; a od proroka až po kněze každý jedná falešně.“ Přitom žádný z nich nechce přijmout výzvu k pravé křesťanské službě, tváří v tvář lidem, dům od domu. Tuto odpovědnost přijali pouze svědkové Jehovovi — pomazaná Jeremjášova třída a „velký zástup“. — Jeremjáš 6:13; Skutky apoštolů 20:20, 21.

Je křesťanstvo zachráněno?

8. Proč věří křesťanstvo, že na ně Armageddon nedosáhne?

⁸ Právě tito televizní kazatelé uvádějí veřejnost do falešného pocitu bezpečí tím, jak ve své teologii bez rozlišování používají hesla „znovuzrozený“ či „jednou spasen, navždy spasen“. Milióny lidí téměř z každého náboženství a sekty křesťanstva byly přivedeny k víře, že jsou „znovuzrozeni a spaseni“. Politikové si bez uzardění činí nárok na totéž. Ano, jejich oblíbení kazatelé jim říkají, že jsou v míru s Bohem, protože jsou „spaseni“ — a to navzdory jejich náboženským, politickým a nacionalistickým sporům! A lidé to mají rádi stejně jako za Jeremjášových dnů. (Jeremjáš 5:31; 14:14) Myslí si, že Boží soud Armageddonu na ně nedosáhne. — Jeremjáš 6:14; 23:17; 1. Korinťanům 1:10; Zjevení 16:14, 16.

9. a) Komu ve skutečnosti platí „narodit se znovu“? b) Co říká Bible o duši?

⁹ Pečlivé studium Božího slova a Kristova učení však ukazuje, že jen omezený počet osob sdílí přednost znovu se narodit, narodit se ‚z vody a z ducha‘, a tak se podílet na nebeském panství s Kristem. (Jan 3:3–5; Římanům 8:16, 17; Zjevení 14:1–3) Velká většina dnešních pravých křesťanů se nepotřebuje znovu narodit, protože jejich naděje na věčný život je pozemská, ne nebeská. (2. Petra 3:13; Zjevení 21:3, 4) Učení křesťanstva se navíc zakládá na falešném předpokladu: že člověk má nesmrtelnou duši, jež potřebuje spásu. Taková nauka nemá v Bibli žádnou oporu a ve skutečnosti je odvozena z řecké filozofie.a

Nemají potěšení v jeho slovu ani jménu

10. Jak mnozí duchovní pohlížejí na Bibli?

¹⁰ Starověký Jeruzalém a novodobé křesťanstvo jsou si podobné i v jiných věcech. Jeremjáš prohlásil: „Pohleď, stalo se jim pohanou samotné Jehovovo slovo, v němž nemohou nalézt potěšení.“ (Jeremjáš 6:10) Duchovenstvo cituje raději filozofy a vědce než Jehovovo slovo. Mnozí se za Bibli stydí; dokonce ji zesměšňují svou „vyšší kritikou“. Tvrdí, že Bible jsou mýty a legendy předkládané jako dobrá literatura. (Jeremjáš 7:28) A jméno jejího Autora? Tím opovrhují. Máme pro toto tvrzení důkazy?

11. Jaký rozdíl je mezi tím, jak užívá Božího jména křesťanstvo a jak je užíval Jeremjáš?

¹¹ Přestože hebrejský tetragramaton (יהוה) se v Hebrejských písmech vyskytuje téměř 7 000krát, jméno „Jehova“ nebo „Jahve“ je v mnoha Biblích nahrazeno neosobním „PÁN“ nebo „HOSPODIN“. Z běžných překladů do afrikaanštiny je například vyloučeno úplně. Španělský překlad Franquesa-Solé jej v původním vydání obsahoval. Když vyšlo revidované vydání, božské jméno zmizelo a nahradil je Señor (Pán). A i tehdy, když překlady křesťanstva Boží jméno obsahují, duchovenstvo je používá málokdy. Jeremjáš však použil Boží výlučné jméno ve svém prorockém poselství 726krát.b

„Královna nebes“ a modlářství

12.–14. a) Jaké horlivé činnosti se věnovaly židovské rodiny? b) Jak pohlížel na jejich uctívání Jehova?

¹² Jinou obdobu nalézáme, když zkoumáme Jeremjášovo poselství pro Jeruzalém. Když Jehova řekl svému prorokovi, že se nemá modlit za lid, vysvětlil mu proč. „Nevidíš, co dělají v judských městech a na ulicích Jeruzaléma? Synové sbírají klacíky a otcové podpalují oheň a manželky zadělávají moučné těsto.“ Co to celá rodina tak horlivě podnikala? Dělali „obětní koláče ‚královně nebes‘ “! — Jeremjáš 7:16–18; 44:15, 19.

¹³ Jeden židovský komentář konstatuje: „Kult ‚královny nebes‘ se pěstoval dychtivě a otevřeně.“ Je neuvěřitelné, že judský národ modlářsky uctíval pohanskou bohyni, snad babylónskou bohyni plodnosti Ištar, třetí božstvo babylónské astrální triády. Nebo mohla být touto „královnou“ odpovídající kanaánská bohyně Aštoret. — 1. Královská 11:5, 33.

¹⁴ Kromě tohoto uctívání bohyně se oddávali jinému modlářství. Proto je Jehova odsoudil slovy: „Proč jen mě uráželi svými rytinami, svými marnými cizozemskými bohy?“ Obžaloba pokračovala: „Neposlouchali můj hlas a nechodili v něm, ale stále chodili za zatvrzelostí svého srdce a za Baalovými obrazy, o nichž je vyučovali jejich otcové.“ (Jeremjáš 8:19; 9:13, 14) Upadlo křesťanstvo do stejné pasti?

15. a) S jakou situací ve vztahu k modlářství se dnes setkáváme v křesťanstvu? Uveď místní příklady. b) Jaký postoj k Marii zaujímají praví křesťané?

¹⁵ Navštiv kterýkoli kostel nebo katedrálu, ať už protestantské, katolické nebo ortodoxní, a najdeš obrazy kříže. Ale v katolických a ortodoxních zemích jsou i obrazy „povždy panenské svaté Marie, matky pravého Boha“c, a to v nekonečných obměnách postojů a pozadí. Vrší se na ni kdekterý nejvyšší titul včetně „královny nebes“ a „královny vesmíru“!d Naproti tomu Jeremjášova třída sice uznává Marii jako Ježíšovu matku a pomazanou věřící, ale pečlivě se řídí apoštolskou radou: „Střezte se model.“ — 1. Jana 5:21; Jeremjáš 10:14.

Trojice nahrazuje Jednoho svrchovaného pána Jehovu

16. Jaké učení otevřelo cestu k ctění Marie a jak?

¹⁶ Mohl by ses však zeptat, jak vzniklo toto uctívání a ctění Marie? Byl to tah rané odpadlé církve, jímž pohlcovala pohanské ctitele. Starověcí Římané měli chrámy se skupinami tří cel „zasvěcených triádě božstev sdružených ve víře a uctívání. Tak tomu bylo s chrámem Jupitera Optima Maxima na Kapitolu, zasvěceným kapitolské triádě Jupiter-Juno-Minerva“.e

17, 18. Co bylo potlačeno, takže mohla vzkvétat nauka o trojici?

¹⁷ Když katolická církev prosazovala ve třetím a čtvrtém století rodící se nauku o „nejsvětější trojici“, bylo třeba potlačit hebrejské pojetí, tak jasně vyjádřené v Jeremjášových slovech: „V žádném ohledu není nikdo jako ty, Jehovo. Jsi velký a tvé jméno je velké v moci. Ale Jehova je vpravdě Bůh. Je živý Bůh a Král na neurčitý čas.“ Ježíš toto porozumění potvrdil, když citoval: „Slyš, Izraeli, Jehova, náš Bůh, je jeden Jehova.“ — Jeremjáš 10:6, 10; Marek 12:29; 5. Mojžíšova 6:4.

¹⁸ Židovská pověra nevyslovovat „Jahve“ nebo „Jehova“ přispěla k tomu, že odpadlé křesťanstvo upustilo od používání Božího jména. Tak vzniklo teologické vakuum, které mohlo duchovenstvo vyplnit „svatou trojicí“.f

19. a) K čemu například vedlo přijetí trojice v křesťanstvu? b) K jakému podvodu se uchýlili na podporu trojice?

¹⁹ Křesťanstvo se tedy rozhodlo, že bude ‚chodit za jiným bohem‘, bohem trojice, který byl zcela neznámý Židům i Kristu a pravým křesťanům. A na podporu tohoto tajemství „tří v jednom“ se překladatelé křesťanstva uchýlili dokonce k podvodu ve svých překladech Nového zákona.g Logickým důsledkem učení o trojici je navíc to, že velká část křesťanstva také upadla do uctívání neboli ctění své „královny nebes“. — Jeremjáš 7:17, 18, EP.

Duchovenstvo podporuje pronásledování

20, 21. Jaké otázky jsou nyní vhodné?

²⁰ Vzhledem k tomu, co již bylo řečeno, je pro duchovenstvo křesťanstva přiléhavá Jeremjášova otázka: „Jak můžete říkat: ‚Jsme moudří a je s námi Jehovův zákon‘? Falešné rydlo tajemníků určitě pracovalo v naprosté falši . . . Pohleď, zavrhli samotné Jehovovo slovo, a jakou mají moudrost?“ (Jeremjáš 8:8, 9) Zavrhli Jehovu a jeho zástupce, jeho svědky. Stejně jako kněží a proroci pronásledovali Jeremjáše, tak stálo za většinou zlovolného pronásledování svědků Jehovových během tohoto století duchovenstvo křesťanstva.

²¹ Ale proč podporovali toto pronásledování? Co udělali svědkové, že vyprovokovali jejich hněv a vzbudili jejich nenávist? O této a příbuzných otázkách bude pojednávat závěrečný článek této série.

[Poznámky pod čarou]

Vzpomínáš si?

◼ Jak byla určena totožnost novodobé Jeremjášovy třídy?

◼ Uveď některé obdoby mezi starověkým Jeruzalémem a křesťanstvem.

◼ Jak konejší duchovenstvo lidi, aby věřili, že jsou v míru s Bohem?

◼ Jaké opomíjení a modlářství je typické pro křesťanstvo?

[Obrázek na straně 16]

Svědkové v roce 1938 nebojácně otevřeně odsoudili falešné náboženství

[Obrázky na straně 17]

Křesťanstvo důvěřuje ve starobylost svých chrámů a svatyní, jako židé důvěřovali v Jeruzalém

[Obrázek na straně 18]

Televizní kazatelé křesťanstva přivádějí milióny lidí k víře, že jsou „spaseni“ nebo „znovuzrozeni“