Vždy hledejme Boží vedení

„Tento Bůh je . . . naším Bohem na neurčitý čas, dokonce navždy. Sám nás povede, dokud nezemřeme.“ (ŽALM 48:14)

1, 2. Proč bychom spíše než na vlastní moudrost měli spoléhat na vedení od Jehovy, a jaké otázky vznikají?

KDYŽ přemýšlíme, zda něco je nehodnotné nebo škodlivé, je snadné se klamat. (Přísl. 12:11) Jestliže opravdu chceme udělat něco, co bychom jako křesťané neměli, naše srdce si pro to často najde přesvědčivé důvody. (Jer. 17:5, 9) Žalmista tedy jednal moudře, když v modlitbě Jehovu prosil: „Vyšli své světlo a svou pravdu. Kéž ty mě vedou.“ (Žalm 43:3) Spoléhal se na Jehovu, nikoli na svou omezenou moudrost. Lepší vedení by ani nikde jinde najít nemohl. I my uděláme dobře, když stejně jako žalmista budeme vedení hledat u Boha.

² Proč ale máme spoléhat především na vedení od Jehovy? Kdy máme Boží vedení hledat? Jaké postoje musíme rozvíjet, abychom z Božího vedení měli užitek, a jak nás dnes Jehova vede? Těmito důležitými otázkami se nyní budeme zabývat.

Proč spoléhat na vedení od Jehovy?

3–5. Z jakých důvodů se můžeme plně spoléhat na Jehovovo vedení?

³ Jehova je náš nebeský Otec. (1. Kor. 8:6) Každého z nás velmi dobře zná, a dokonce ví, co je v našem srdci. (1. Sam. 16:7; Přísl. 21:2) Král David Bohu řekl: „Sám jsi poznal mé usedání a mé vstávání. Zdaleka jsi uvažoval o mé myšlence. Vždyť na mém jazyku není slovo, ale pohleď, Jehovo, ty to již všechno víš.“ (Žalm 139:2, 4) Jelikož nás Jehova zná tak dobře, neměli bychom pochybovat o tom, že ví, co je pro nás nejlepší. Kromě toho, Jehova je absolutně moudrý. Vidí vše, vidí i to, co lidé vidět nemohou, a od počátku ví, jak věci dopadnou. (Iz. 46:9–11; Řím. 11:33) Je ‚Bůh, jediný moudrý‘. (Řím. 16:27)

⁴ Navíc, Jehova nás miluje a vždy si pro nás přeje to nejlepší. (Jan 3:16; 1. Jana 4:8) Je milujícím Bohem, a tak je k nám štědrý. Učedník Jakub napsal: „Každý dobrý dar a každé dokonalé obdarování je shora, neboť sestupuje od Otce nebeských světel.“ (Jak. 1:17) Ti, kdo se Bohem nechávají vést, mají z jeho štědrosti velký užitek.

⁵ A konečně, Jehova je všemohoucí. Žalmista řekl: „Kdokoli bydlí na tajném místě Nejvyššího, opatří si nocleh přímo ve stínu Všemohoucího. Řeknu Jehovovi: ‚Ty jsi mé útočiště a má pevnost, můj Bůh, v něhož budu důvěřovat.‘“ (Žalm 91:1, 2) Řídíme-li se Jehovovými radami, hledáme útočiště u Boha, který nikdy nemůže selhat. A když se setkáme s odporem, Jehova nás posílí. Nenechá nás padnout. (Žalm 71:4, 5; přečti Přísloví 3:19–26) Jehova ví, co je pro nás nejlepší, přeje si pro nás to nejlepší a má moc opatřit nám to nejlepší. Pokud bychom jeho vedení odmítali, bylo by to skutečně pošetilé! Kdy však toto vedení potřebujeme?

Kdy Boží vedení potřebujeme?

6, 7. Kdy potřebujeme Jehovovo vedení?

⁶ Boží vedení potřebujeme po celý svůj život, od mládí až do vysokého věku. Žalmista řekl: „Tento Bůh je totiž naším Bohem na neurčitý čas, dokonce navždy. Sám nás povede, dokud nezemřeme.“ (Žalm 48:14) Podobně jako pisatel tohoto žalmu, moudří křesťané nikdy nepřestanou hledat vedení u Boha.

⁷ Čas od času potřebujeme pomoc zvlášť naléhavě. Někdy se ocitneme „v úzkých“ — možná zažíváme pronásledování, jsme těžce nemocní nebo náhle přijdeme o práci. (Žalm 69:16, 17) V takových situacích je pro nás útěchou, že se můžeme obrátit o pomoc k Jehovovi a mít plnou důvěru, že nás posílí, abychom vytrvali, a že nás povede, abychom se rozhodovali moudře. (Přečti Žalm 102:17.) Boží pomoc však potřebujeme i v dalších situacích. Když například mluvíme s lidmi o dobré zprávě, potřebujeme Jehovovo vedení, aby naše služba byla účinná. A kdykoli děláme nějaké rozhodnutí — ať už se týká rekreace, oblečení a vzhledu, společnosti, zaměstnání, vzdělání nebo něčeho jiného —, jednáme moudře pouze tehdy, když přitom hledáme Jehovovo vedení. Takových situací je vlastně nespočet.

Nehledat Jehovovo vedení je nebezpečné

 8. Co Eva dala najevo tím, že jedla zakázané ovoce?

⁸ Pamatujme na to, že Jehova nás nenutí, abychom se jeho vedením řídili. Musíme sami chtít. Prvním člověkem, který si zvolil, že se Jehovovým vedením řídit nebude, byla Eva, a z jejího příkladu je vidět, k jak vážným následkům může takové špatné rozhodnutí vést. Přemýšlejme, co svým jednáním dala najevo. Eva jedla zakázané ovoce, protože chtěla ‚být jako Bůh a znát dobré a špatné‘. (1. Mojž. 3:5) Ukázala tím, že nehledá Jehovovo vedení, ale že si chce přivlastnit právo rozhodovat o tom, co je správné a co je nesprávné. Tím odmítla uznat Jehovu jako Svrchovaného Panovníka. Chtěla být nezávislá. Vzpurný postoj zaujal také její manžel Adam. (Řím. 5:12)

 9. Pokud se Jehovovými pokyny neřídíme, co tím dáváme najevo, a proč takové jednání skutečně není moudré?

⁹ Jestliže se vedením od Jehovy neřídíme, znamená to, že podobně jako Eva odmítáme uznat jeho svrchovanost, tedy právo rozhodovat, co je správné a co je nesprávné. Přemýšlejme například o člověku, který se často dívá na pornografii. Pokud se schází s křesťanským sborem, Jehovův názor na tuto věc zná. O nečistých věcech by neměla být ani zmínka, natož aby se na ně někdo s potěšením díval. (Ef. 5:3) Tím, že takový člověk nejedná v souladu s Božími měřítky, odmítá Jehovovo vedení, a tudíž jeho svrchovanost. (1. Kor. 11:3) To skutečně není moudré, protože „muži, který kráčí, ani nepatří, aby řídil svůj krok,“ jak řekl Jeremjáš. (Jer. 10:23)

10. Proč bychom měli svobodnou vůli používat zodpovědně?

¹⁰ Někteří možná s Jeremjášovými slovy nesouhlasí a domnívají se, že když nám Jehova dal svobodnou vůli, neměl by nám vytýkat, že ji používáme. Nezapomeňme však, že svobodná vůle je darem, se kterým je spojena odpovědnost. Za svá rozhodnutí, ať už jde o naše slova nebo skutky, se budeme Bohu zodpovídat. (Řím. 14:10) Ježíš řekl: „Z hojnosti srdce mluví ústa.“ Řekl také: „Ze srdce . . . vycházejí ničemná uvažování, vraždy, cizoložství, smilstva, krádeže, falešná svědectví, rouhání.“ (Mat. 12:34; 15:19) Slova a skutky tedy odkrývají, co je v našem srdci. Ukazují, jací skutečně jsme. Z tohoto důvodu moudrý křesťan vždy hledá vedení u Boha. V takovém případě ho Jehova pokládá za ‚přímého v srdci‘ a bude mu ‚činit dobro‘. (Žalm 125:4)

11. Jaké poučení získáváme z dějin Izraele?

¹¹ Vzpomeňme si na dějiny izraelského národa. Když Izraelité poslouchali Jehovovy příkazy, a díky tomu dělali správná rozhodnutí, Jehova je chránil. (Jozue 24:15, 21, 31) Často však svobodnou vůli zneužívali. Za dnů Jeremjáše o nich Jehova řekl: „Nenaslouchali ani nenaklonili ucho, ale dále chodili v radách zatvrzelosti svého špatného srdce, takže se obrátili směrem nazpátek, a ne dopředu.“ (Jer. 7:24–26) To bylo velmi smutné. Nikdy bychom neměli kvůli zatvrzelosti svého srdce nebo požitkářství odmítat Jehovovo vedení a řídit se svými vlastními radami, a tak jít „směrem nazpátek, a ne dopředu“.

Co je nezbytné k tomu, abychom se řídili Božími radami?

12, 13. (a) Která vlastnost nás podněcuje, abychom se chtěli řídit Jehovovým vedením? (b) Proč je nezbytná víra?

¹² K tomu, abychom se chtěli řídit vedením, které nám Jehova poskytuje, nás podněcuje láska k němu. (1. Jana 5:3) Potřebujeme však ještě něco dalšího. Pavel na to poukázal slovy: „Chodíme vírou, ne viděním.“ (2. Kor. 5:6, 7) Proč je víra tak důležitá? Jehova nás vede po „stopách spravedlnosti“, ale tyto stopy nevedou k bohatství nebo slávě tohoto světa. (Žalm 23:3) Proto musíme mít stále před očima jedinečnou duchovní odměnu, která plyne ze služby Jehovovi. (Přečti 2. Korinťanům 4:17, 18.) Víra nám také pomáhá, abychom byli spokojeni se základními věcmi. (1. Tim. 6:8)

¹³ Ježíš ukázal, že k pravému uctívání patří obětavost, a i ta vyžaduje víru. (Luk. 9:23, 24) Někteří věrní Boží služebníci přinášeli velké oběti — snášeli chudobu, odpor, předsudky, a dokonce kruté pronásledování. (2. Kor. 11:23–27; Zjev. 3:8–10) Pouze díky pevné víře to dokázali snášet s radostí. (Jak. 1:2, 3) Pevná víra nám pomáhá mít naprostou důvěru v to, že Jehovovo vedení je vždy nejlepší a že je vždy k našemu trvalému užitku. Jsme si naprosto jisti, že všichni, kdo věrně vytrvají, získají odměnu, která daleko převyšuje jakékoli dočasné utrpení. (Hebr. 11:6)

14. Proč musela Hagar projevit pokoru?

¹⁴ Přemýšlejme také, jakou úlohu v tom, když se podřizujeme Jehovovu vedení, hraje pokora. Je to vidět z příkladu Hagar, služebné Sáry. Jelikož Sára stále neměla žádné dítě, dala Abrahamovi svou služku Hagar, a ta otěhotněla. Hagar poté začala jednat se svou neplodnou paní povýšeně. Vedlo to k tomu, že Sára ji „začala pokořovat“ a Hagar od ní utekla. Setkala se s Jehovovým andělem a ten jí řekl: „Vrať se ke své paní a pokoř se pod její ruku.“ (1. Mojž. 16:2, 6, 8, 9) Hagar by možná raději slyšela jiný pokyn. Pokud měla podle této andělovy rady jednat, musela se přestat chovat povýšeně. Hagar vedení od Jehovy přijala. Pokorně udělala to, co jí anděl řekl, a tak se její syn Išmael narodil v bezpečí tábora svého otce.

15. Ve kterých situacích je pokora nezbytná, pokud se chceme řídit Jehovovým vedením?

¹⁵ Řídit se vedením od Jehovy může znamenat, že se někdy musíme pokořit i my. Někdo bude možná muset uznat, že zábava, které se věnuje, se Jehovovi nelíbí. Jinému křesťanovi se může stát, že někoho urazí, a měl by se omluvit. Nebo se dopustil nějaké chyby a měl by ji přiznat. A co když někdo spáchá vážný hřích? Musí projevit pokoru a říct o tom starším. Někdy může dokonce dojít k tomu, že je křesťan vyloučen. Aby se mohl do sboru vrátit, musí pokorně činit pokání a obrátit se. V těchto a podobných situacích jsou útěchou slova zapsaná v Příslovích 29:23: „Právě domýšlivost pozemského člověka ho pokoří, ale kdo je pokorný v duchu, uchopí slávu.“

Jak nás Jehova vede?

16, 17. Jak můžeme mít z Bible, zdroje Božích rad, co největší užitek?

¹⁶ Hlavním zdrojem rad od Jehovy je Bible. (Přečti 2. Timoteovi 3:16, 17.) Máme-li z Božího inspirovaného Slova mít co největší užitek, je moudré, jestliže rady v něm nehledáme až tehdy, když se ocitneme v náročné situaci. Naopak, chceme mít ve zvyku číst Bibli denně. (Žalm 1:1–3) Tímto způsobem se s ní dobře seznámíme. Boží myšlenky se stanou našimi myšlenkami, a my budeme připraveni řešit i nečekané problémy.

¹⁷ Je také důležité, abychom o tom, co v Bibli čteme, rozjímali a zahrnuli to do svých modliteb. Když uvažujeme o biblických verších, přemýšlíme, jak se vztahují na konkrétní situace. (1. Tim. 4:15) Když řešíme vážné problémy, modlíme se k Jehovovi o potřebné vedení. Jehovův duch nám pomůže vybavit si užitečné zásady, které jsme četli v Bibli nebo v publikacích, jež jsou na ní založeny. (Přečti Žalm 25:4, 5.)

18. Jak nás Jehova vede prostřednictvím křesťanského společenství bratrů?

¹⁸ Dalším hodnotným zdrojem Jehovových rad je naše křesťanské společenství bratrů. Jeho důležitou součástí je „věrný a rozvážný otrok“, jenž je zastoupen vedoucím sborem a opatřuje nám duchovní pokrm v podobě tištěné literatury, sborových shromáždění a sjezdů. (Mat. 24:45–47; srovnej Skutky 15:6, 22–31) Navíc jsou ve sborech zralí lidé, především dozorci, kteří jsou způsobilí k tomu, aby ostatním poskytovali osobní pomoc a biblické rady. (Iz. 32:1) Mladí lidé mají ještě další zdroj cenných rad. Bůh je vybízí, aby se obraceli na své věřící rodiče, které pověřil tím, aby jim jeho vedení zprostředkovávali. (Ef. 6:1–3)

19. Z jakých požehnání se těšíme, když stále hledáme Jehovovo vedení?

¹⁹ Jehova poskytuje vedení různými způsoby a my jednáme moudře, jestliže toto vedení plně využíváme. Když král David mluvil o době, kdy byli Izraelité věrní, řekl: „V tebe důvěřovali naši otcové; důvěřovali, a tys jim stále opatřoval únik. K tobě volali, a bezpečně vyvázli; v tebe důvěřovali, a nebyli zahanbeni.“ (Žalm 22:3–5) Budeme-li se s důvěrou řídit Jehovovými radami, ‚nebudeme zahanbeni‘ ani my. Naše naděje nás nezklame. Pokud ‚uvalíme svou cestu na Jehovu‘ a nespoléháme na svou vlastní moudrost, povede to k bohatému požehnání už nyní. (Žalm 37:5) A jestliže v tom věrně vytrváme, budeme se z požehnání těšit věčně. Král David napsal: „Jehova totiž miluje právo a neopustí své věrně oddané. Na neurčitý čas jistě budou střeženi . . . Spravedliví budou vlastnit zemi a budou na ní přebývat navždy.“ (Žalm 37:28, 29)

Jak byste to vysvětlili?

• Proč se spoléháme na Jehovovo vedení?

• Co dáváme najevo tím, když Jehovovo vedení odmítáme?

• V jakých situacích křesťan potřebuje pokoru?

• Jak nás Jehova vede dnes?

[Obrázky na straně 8]

Hledáte Jehovovo vedení v každé oblasti života?

[Obrázek na straně 9]

Eva odmítla uznat Jehovovu svrchovanost

[Obrázek na straně 10]

Jakou vlastnost potřebovala Hagar, aby jednala podle andělovy rady?