VRBA

[heb. caf·ca·fahʹ].

Název tohoto stromu v hebrejštině odpovídá arabskému slovu safsaf, které se vztahuje na vrbu. V Izraeli rostou dva druhy vrby; jeden z nich se označuje botanickým názvem vrba bílá (Salix alba), ale nejběžnější je druh Salix acmophylla.

Hebrejské slovo pro vrbu se v Bibli objevuje pouze jednou, a to u Ezekiela 17:5, kde je o symbolickém ‚semeni země‘, což se nepochybně vztahuje na Sedekjáše, řečeno, že ho král Babylóna obrazně pěstuje jako „vrbu u ohromných vod“. Vrby se vyskytují podél břehů řek nebo mělkých potoků a na jiných vlhkých místech, kde z řízků nebo odnoží brzy vyhánějí výhonky a rychle rostou. Nikdy nedosahují výšky topolů, ale rostou jako keře nebo malé stromy a podél vodních toků tvoří často houštiny. Jejich krása spočívá v jejich úzkých dlouhých listech, které elegantně splývají ze štíhlých ratolestí a větví.