Jehovovo slovo je živé

Důležité myšlenky z knihy Ezekiel — 2. část

JE PROSINEC roku 609 př. n. l. Babylonský král právě zahájil závěrečné obléhání Jeruzaléma. Ezekielovo proroctví určené vyhnancům, kteří již byli do Babylónu odvedeni, se až dosud týkalo pouze jednoho tématu — pádu a zničení jejich milovaného města Jeruzaléma. Nyní se však námětem Ezekielových proroctví stává rozsudek nad pohanskými národy, které se z neštěstí Božího lidu budou radovat. Po pádu Jeruzaléma, k němuž dojde o 18 měsíců později, Ezekielovo poselství opět získává novou náplň — velkolepé obnovení pravého uctívání.

Proroctví zapsaná v Ezekielovi 25:1–48:35 se týkají národů, jež sídlí v okolí Izraele, a osvobození Božího lidu.a Zpráva je uspořádána chronologicky a tematicky zároveň. Výjimku tvoří pasáž v Ezekielovi 29:17–20, která je sice mimo chronologickou souvislost, ale svým námětem sem patří. Tak jako ostatní části Písma, i kniha Ezekiel obsahuje poselství, které „je živé a vykonává moc“. (Hebrejcům 4:12)

‚TA ZEMĚ SE STANE PODOBNOU ZAHRADĚ EDEN‘

(Ezekiel 25:1–39:29)

Jehova předem ví, jak na pád Jeruzaléma zareagují Ammon, Moab, Edom, Filistea a Tyros, a proto Ezekiela pověřuje, aby proti těmto národům pronesl proroctví. Egypt bude zpustošen. ‚Faraón, egyptský král, a jeho zástup‘ jsou přirovnáni k cedru, který bude poražen ‚mečem babylónského krále‘. (Ezekiel 31:2, 3, 12; 32:11, 12)

Asi šest měsíců po zničení Jeruzaléma v roce 607 př. n. l. k Ezekielovi přichází muž, kterému se z města podařilo uprchnout, a podává zprávu, že „město bylo sraženo“. Nyní již prorok vzhledem k vyhnancům ‚není oněmělý‘. (Ezekiel 33:21, 22) Má pro ně proroctví o obnově. Jehova „nad nimi [vzbudí] jednoho pastýře, . . . svého sluhu Davida“. (Ezekiel 34:23) Edom bude zničen, ale „ta země tam“, neboli Juda, se stane „podobnou zahradě Eden“. (Ezekiel 36:35) Jehova také slibuje, že svůj obnovený lid ochrání před útokem ‚Goga‘. (Ezekiel 38:2)

Odpovědi na biblické otázky:

29:8–12 — V jakém období byl Egypt po čtyřicet let zpustošen? Po zničení Jeruzaléma v roce 607 př. n. l. uprchl ostatek z Judy do Egypta, přestože je prorok Jeremjáš varoval, aby to nedělali. (Jeremjáš 24:1, 8–10; 42:7–22) Útočiště tam však nenalezli, protože proti Egyptu přitáhl Nebukadnecar a dobyl ho. Čtyřicetileté zpustošení přišlo možná právě po této porážce. Světské dějiny ono zpustošení sice nedokládají, ale my si můžeme být jisti, že k němu skutečně došlo, protože proroctví od Jehovy se vždy splní. (Izajáš 55:11)

29:18 — Jak se stalo, že „každá hlava olysala a každé rameno bylo odřeno dohola“? Obléhání pevninské části Tyru bylo tak intenzivní a namáhavé, že Nebukadnecarovým vojákům olysaly hlavy, protože je měli odřené od přileb. Jejich ramena byla odřená dohola od toho, jak nosili materiály na stavbu obléhacích věží a opevnění. (Ezekiel 26:7–12)

Poučení pro nás:

29:19, 20. Jelikož Tyřané uprchli s většinou svého majetku do ostrovní části města, král Nebukadnecar v Tyru získal jen velmi malou kořist. Tento pohanský panovník byl sice pyšný a sebestředný, ale Jehova jej za službu, kterou mu prokázal, odměnil tím, že mu jako „[mzdu] pro jeho vojenskou sílu“ dal Egypt. Neměli bychom tedy příklad pravého Boha napodobovat tak, že budeme vládám platit daně za služby, které nám poskytují? Této povinnosti nás nezprošťuje ani to, jak světské autority jednají, ani účel, k němuž budou daně využity. (Římanům 13:4–7)

33:7–9. Novodobá třída strážného — neboli pomazaný ostatek — ani jejich společníci by nikdy neměli polevit v kázání dobré zprávy o Království a neměli by přestat varovat lidi před přicházejícím ‚velkým soužením‘. (Matouš 24:21)

33:10–20. Chceme-li být zachráněni, musíme se odvracet od špatných cest a podřizovat se Božím požadavkům. Jehovova cesta skutečně je „správně urovnaná“.

36:20, 21. Izraelité byli známí jako „lid Jehovy“, ale nechovali se podle toho, a tak Boží jméno před okolními národy znesvěcovali. Nikdy bychom neměli být Jehovovými ctiteli jen podle jména.

36:25, 37, 38. Z duchovního ráje se dnes těší „stádo svatých osob“. Protože jsme jeho součástí, musíme se snažit o to, abychom zůstali čistí.

38:1–23. Jistě je velmi uklidňující vědět, že Jehova svůj lid při útoku Goga ze země Magog ochrání. Jméno Gog se vztahuje na ‚panovníka tohoto světa‘, Satana Ďábla, po jeho svržení z nebe. Země Magog je označení pro oblast v blízkosti země, kam byli Satan a jeho démoni vykázáni. (Jan 12:31; Zjevení 12:7–12)

„ZAMĚŘ SVÉ SRDCE NA VŠECHNO, CO TI UKAZUJI“

(Ezekiel 40:1–48:35)

Od doby, kdy byl Jeruzalém sražen, uplynulo necelých čtrnáct let. (Ezekiel 40:1) Před Izraelity je ještě padesát šest let vyhnanství. (Jeremjáš 29:10) Ezekielovi bude už brzy padesát. Nyní se ve vidění ocitá v izraelské zemi. Dostává pokyn: „Synu člověka, dívej se svýma očima a slyš svýma ušima a zaměř své srdce na všechno, co ti ukazuji.“ (Ezekiel 40:2–4) Pro Ezekiela musí být jistě velmi vzrušující, když dostává vidění nového chrámu.

Velkolepý chrám, který Ezekiel vidí, má šest bran, třicet jídelen, Svatou, Nejsvětější, dřevěný oltář a oltář na předkládání zápalných obětí. Od chrámu ‚vychází‘ proud vody, z nějž se stává bystřina. (Ezekiel 47:1) Ezekiel také dostává vidění toho, jak bude země rozdělena mezi jednotlivé kmeny. Podíl každého kmene se rozprostírá směrem od východu k západu a mezi územím Judy a Benjamína se nachází správní pruh. V tomto pruhu je „Jehovova svatyně“ a „město“ nazvané Jehova-Šammah. (Ezekiel 48:9, 10, 15, 35, poznámka pod čarou)

Odpovědi na biblické otázky:

40:3–47:12 — Co představuje chrám, který Ezekiel viděl? Tento obrovský chrám nebyl ve skutečnosti nikdy postaven. Znázorňoval Boží duchovní chrám neboli Jehovovo chrámové uspořádání pro čisté uctívání v dnešní době. (Ezekiel 40:2; Micheáš 4:1; Hebrejcům 8:2; 9:23, 24) Vidění chrámu se splňuje během ‚posledních dnů‘, kdy je kněžstvo přečišťováno. (2. Timoteovi 3:1; Ezekiel 44:10–16; Malachiáš 3:1–3) Nicméně k jeho konečnému splnění dojde až v ráji. Vidění chrámu však bylo pro Židy ve vyhnanství příslibem, že čisté uctívání bude obnoveno a že každá židovská rodina bude mít v zemi své dědictví.

40:3–43:17 — Proč je důležité, že chrám byl změřen? Měření chrámu je znamením toho, že Jehovův záměr ohledně čistého uctívání se zcela jistě splní.

43:2–4, 7, 9 — Co byly ‚mrtvoly jejich králů‘, které měly být odstraněny z chrámu? Mrtvolami se zde evidentně myslí modly. Jeruzalémští panovníci a lid jimi znečistili Boží chrám — vlastně si z nich udělali své krále.

43:13–20 — Co v Ezekielově vidění symbolizuje oltář? Obrazný oltář představuje Boží vůli v souvislosti s výkupní obětí Ježíše Krista. Díky tomuto opatření jsou pomazaní prohlašováni za spravedlivé a „velký zástup“ může být v Božích očích čistý a ryzí. (Zjevení 7:9–14; Římanům 5:1, 2) Možná právě proto v chrámu z Ezekielova vidění není „lité moře“ — velká nádrž na vodu, v níž se umývali kněží —, které bylo v chrámu Šalomounově. (1. Královská 7:23–26)

44:10–16 — Koho představuje třída kněžstva? Tato třída předstiňuje skupinu pomazaných křesťanů v dnešní době. V roce 1918 začalo jejich přečišťování, když Jehova usedl ve svém duchovním chrámu „jako přečišťovač a čistič“. (Malachiáš 3:1–5) Těm, kdo byli čistí nebo činili pokání, jejich výsada v podobě služby zůstala. Museli pak namáhavě pracovat na tom, aby zůstali „bez poskvrny od světa“ a dávali tak dobrý příklad členům ‚velkého zástupu‘, který je představován nekněžskými kmeny. (Jakub 1:27; Zjevení 7:9, 10)

45:1; 47:13–48:29 — Co znázorňuje „země“ a její rozdělování? Země představuje sféru činnosti Božího lidu. Jehovovi ctitelé jsou v ní tehdy, jestliže podporují pravé uctívání — ať už se v doslovném smyslu ocitnou kdekoli. V konečném splnění dojde k rozdělení země až v novém světě, kde každý věrný člověk zdědí své místo. (Izajáš 65:17, 21)

45:7, 16 — Co bylo předobrazeno příspěvky lidu pro kněžstvo a pro náčelníka? V duchovním chrámu se to týká především duchovní podpory — projevené ochoty pomáhat a spolupracovat.

47:1–5 — Co představují vody řeky, kterou Ezekiel viděl? Voda je zobrazením Jehovových duchovních opatření pro život, k nimž patří výkupní obět Krista Ježíše a také poznání o Bohu, jež lze získat z Bible. (Jeremjáš 2:13; Jan 4:7–26; Efezanům 5:25–27) Řeka je stále hlubší a hlubší, aby mohla zahrnout všechny, kdo se k pravému uctívání připojují. (Izajáš 60:22) Během Milénia bude v řece ta nejzdravější voda života a k jejím vodám budou patřit také další informace, obsažené ve „svitcích“, jež v té době budou otevřeny. (Zjevení 20:12; 22:1, 2)

47:12 — Co představují plodné stromy? Tyto symbolické stromy zobrazují Boží duchovní opatření, díky nimž může být lidstvo opět přivedeno k dokonalosti.

48:15–19, 30–35, poznámka pod čarou — Co znázorňuje město z Ezekielova vidění? Město „Jehova-Šammah“ se nachází na ‚neposvátné‘ půdě, a proto musí představovat něco pozemského. Zdá se, že toto město předstiňuje pozemskou správu, z jejíž činnosti mají užitek ti, kdo budou tvořit spravedlivou ‚novou zemi‘. (2. Petra 3:13) Brány na každé straně města ukazují, že je do něj snadný přístup. Dozorci v Božím lidu by tedy měli být přístupní.

Poučení pro nás:

40:14, 16, 22, 26. Nástěnné řezby palem podél vstupních cest do chrámu ukazují, že vstoupit smějí pouze ti, kdo jsou v morálním ohledu přímí. (Žalm 92:12) Z toho se učíme, že i my musíme být přímí, aby naše uctívání bylo pro Jehovu přijatelné.

44:23. Za službu novodobé třídy kněžstva můžeme být opravdu vděční! „Věrný a rozvážný otrok“ poskytuje vedení a opatřuje nám aktuální duchovní pokrm, díky kterému můžeme poznat rozdíl mezi tím, co je v Jehovových očích nečisté a co čisté. (Matouš 24:45)

47:9, 11. Díky poznání — důležité součásti symbolické vody — dochází v dnešní době k velkolepému uzdravování. Ti, kdo toto poznání přijímají, získávají v duchovním smyslu život. (Jan 17:3) Na druhou stranu ti, kdo životodárnou vodu odmítají, budou ‚vydáni soli‘ neboli navždycky zničeni. Je tedy nesmírně důležité, abychom ‚se vynasnažili zacházet se slovem pravdy správně‘. (2. Timoteovi 2:15)

„Jistě posvětím své velké jméno“

Od chvíle, kdy byl odstraněn poslední král z Davidovy rodové linie, do doby, než přišel Ten, „kdo má zákonné právo“ vládnout, nechal pravý Bůh uplynout mnoho času. To však neznamená, že od své smlouvy s Davidem odstoupil. (Ezekiel 21:27; 2. Samuelova 7:11–16) V Ezekielově proroctví je zmíněn „můj sluha David“, který se má stát „pastýřem“ a „králem“. (Ezekiel 34:23, 24; 37:22, 24, 25) Není to nikdo jiný než Ježíš Kristus v postavení Krále. (Zjevení 11:15) Prostřednictvím mesiášského Království Jehova ‚posvětí své velké jméno‘. (Ezekiel 36:23)

Zničení těch, kdo Boží svaté jméno znesvěcují, je již velmi blízko. Ale ti, kdo Jehovu uctívají správně a tak svým životem přispívají k posvěcení jeho jména, získají věčný život. Proto plně využívejme vod života, kterých dnes máme hojnost, a dávejme pravé uctívání ve svém životě na první místo.

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 9]

Velkolepý chrám z Ezekielova vidění

[Obrázek na straně 10]

Co představuje řeka života, kterou Ezekiel viděl?

[Podpisek]

Pictorial Archive (Near Eastern History) Est.