„Budou muset poznat, že já jsem Jehova“

„Již nenechám své svaté jméno znesvěcovat; a národy budou muset poznat, že já jsem Jehova.“ — EZEKIEL 39:7.

1, 2. Jak víme, že Jehova nebude trpět nekonečné znesvěcování svého svatého jména?

STAROVĚCÍ Izraelité znesvěcovali Jehovovo svaté jméno. To je jasné z Ezekielovy knihy. Avšak lidé z křesťanstva také znesvěcují jméno Boha, o němž tvrdí, že ho uctívají.

² Bude univerzální svrchovaný Panovník trpět nekonečné znesvěcování svého jména? Ne, vždyť prohlásil: „Již nenechám své svaté jméno znesvěcovat; a národy budou muset poznat, že já jsem Jehova.“ (Ezekiel 39:7; viz také Ezekiela 38:23.) Co to bude znamenat? A jak se můžeme poučit z pozdějších kapitol Ezekielovy knihy?

Proroctví proti jiným

3. a) Jak reagovaly jiné národy na utrpení Judy? b) Pro jakého ducha byl odstraněn tyrský „král“ a jak by to mělo zapůsobit na nás?

³ Po zničení Jeruzaléma byl odsouzen Amon, protože se radoval z utrpení Judy, a Moab, protože Judou opovrhoval. Edom se provinil zlovůlí a mstivý duch Filištínů měl přivodit Boží „rozvzteklené kárání“. (Ezekiel 25:1–17; Přísloví 24:17, 18) Město Tyrus připadne Nebukadnecarovi neboli Nebukadrecarovi (pravopis bližší babylónskému), protože jásalo nad neštěstím Jeruzaléma. (Ezekiel 26:1–21) Bylo jako loď, která se jistě potopí. (Ezekiel 27:1–36) „Král“ Tyru (zjevně jeho panovnická linie) byl odstraněn pro svého pyšného satanského ducha. (Ezekiel 28:1–26) Proto bychom se jistě měli vyhýbat hříšné domýšlivosti, která by nás mohla přivést k znesvěcení Jehovova jména. — Žalm 138:6; Přísloví 21:4.

4. Co čekalo faraóna a Egypt?

⁴ Ezekiel předpověděl čtyřicetileté zpustošení Egypta. Jeho bohatství bude Nebukadrecarovým platem za vojenskou službu prokázanou při vykonání Jehovova rozsudku nad Tyrem. (Ezekiel 29:1–21) Až se Bůh postará, aby byli Egypťané rozehnáni, ‚poznají, že on je Jehova‘. (Ezekiel 30:1–26) Farao byl jako představitel Egypta přirovnán k vysokému cedru, který bude poražen. (Ezekiel 31:1–18) Nakonec pronesl Ezekiel žalozpěvy o faraónovi a o sestupu Egypta do šeolu. — Ezekiel 32:1–32.

Povinnost strážného

5. a) Za jakých okolností Jehova schválí duchovního strážného? b) Co znamená ‚chodit právě v ustanoveních života‘?

⁵ Ezekielovi byla připomenuta jeho povinnost strážného. (Ezekiel 33:1–7) Bůh samozřejmě schválí duchovního strážného jen tehdy, když koná svou povinnost a varuje ničemné. (Čti Ezekiela 33:8, 9.) Proto pomazaná třída „strážného“ směle oznamuje božské výstrahy jako Ezekiel. Protože Bůh nemá zalíbení ve smrti ničemných, nebude jim připomínat minulost, jestliže přijmou výstrahu a budou ‚chodit právě v ustanoveních života‘. Za Ezekielovy doby chodit v těch ustanoveních znamenalo dodržovat Zákon, ale nyní to znamená přijmout Kristovo výkupné a být jeho následovníkem. (1. Petra 2:21) To, jak Bůh trestá nebo odměňuje lidi, není nijak nesprávné a záchrana ve „velkém soužení“ závisí na tom, zda se člověk podřídí jeho ustanovením. — Ezekiel 33:10–20; Matouš 24:21.

6. Jak se dnes mnozí podobají židovským vyhnancům z Ezekielovy doby?

⁶ Koncem roku 607 př. n. l. oznámil uprchlík zničení Jeruzaléma a Ezekiel opět pronesl Jehovovo poselství. (Ezekiel 33:21–29) Jak reagovali vyhnanci? (Čti Ezekiela 33:30–33.) Dnes jsou mnozí jako židovští vyhnanci, pro které byl Ezekiel zpěvákem ‚smyslné písně o lásce‘. Když chodí pomazaní a jejich společníci dům od domu, těmto lidem se líbí zvuk poselství o království, ale nepohne jimi. Je to pro ně jako příjemná píseň o lásce, ale neoddají se Jehovovi a nepřežijí „velké soužení“.

Jehovův „jeden pastýř“

7. Jaké Jehovovy činy v naší době se dají srovnat s tím, jak jednal se svými ovcemi za Ezekielových dnů?

⁷ V poselství Ezekielovi po pádu Jeruzaléma odsoudil Jehova ty, kteří znesvěcovali jeho svaté jméno, vládnoucí „izraelské pastýře“. Jak dobře se tato slova hodí na panovníky křesťanstva! (Čti Ezekiela 34:1–6.) Političtí panovníci křesťanstva se na rozdíl od znamenitého pastýře, Ježíše Krista, vykrmují na úkor „ovcí“. (Jan 10:9–15) Ale jako Bůh osvobodil své ovce tím, že zbavil sobecké pastýře vlády, když byla Juda opuštěna, tak přijdou vládcové křesťanstva o svou autoritu během „velkého soužení“. (Zjevení 16:14–16; 19:11–21) Jehova projevil lásku svému lidu podobnému ovcím, když jej roku 537 př. n. l. osvobodil z Babylóna, stejně jako láskyplně použil většího Cyra, Ježíše Krista, aby osvobodil ostatek duchovního izraele z otroctví ve Velkém Babylóně roku 1919 n. l. — Ezekiel 34:7–14.

8. Co by udělal Jehova, kdyby nějaká „tlustá ovce“ utiskovala stádo, a jak musí zacházet s ovcemi křesťanští nižší pastýři?

⁸ Bůh něžně pečuje o své ovce. (Čti Ezekiela 34:15, 16.) Kdyby dnes nějaká „tlustá ovce“ utiskovala Boží stádo, Jehova by ji nyní ‚pásl‘ odnětím pospolitosti a ve „velkém soužení“ zničením. V roce 1914 dosadil Jehova nad pomazaným ostatkem „jednoho pastýře“, Ježíše Krista. Od roku 1935 řídí shromažďování „velkého zástupu“ „jiných ovcí“, které nyní slouží s pomazanými ‚ovcemi Jehovovy pastvy‘. Nižší pastýři musí se všemi těmito ovcemi zacházet něžně jako Bůh a Kristus. — Ezekiel 34:17–31; Žalm 23:1–4; Jan 10:16; Zjevení 7:9; Skutky apoštolů 20:28–30.

„Zahrada Eden“

9. Co udělal Jehova, protože rozhodl, že judská země a Izrael zachovají sabat?

⁹ Uvažuj opět o zpustlé judské a izraelské zemi. Protože Bůh rozhodl, že má zachovávat sabat tím, že zůstane sedmdesát let neobývaná, jednal tak, aby zabránil Edomu a jiným národům v obsazení území. (2. Paralipomenon 36:19–21; Daniel 9:2) I Edom a jeho hornatý kraj Seir byly totiž podle předpovědi zpustošeny a podmaněny Babylóňany v letech 602 — 601 př. n. l. — Ezekiel 35:1–36:5; Jeremjáš 25:15–26.

10. Na jaký vývoj v dnešní době poukazoval návrat ostatku do Judy v roce 537 př. n. l.?

¹⁰ Návrat ostatku do Judy v roce 537 př. n. l. poukazoval na vzrušující události v naší době. V roce 1919 začaly být „izraelské hory“ neboli duchovní území Jehovových pomazaných svědků znovu osídlovány duchovně oživeným ostatkem. (Ezekiel 36:6–15) Bůh je očistil od náboženské nečistoty a vložil do nich „nového ducha“, takže mohli nést ovoce jeho svatého ducha. (Galaťanům 5:22, 23) A aby světští lidé neznesvěcovali Jehovovo jméno, protože svůj lid ukázňoval, hojně ostatku požehnal. — Ezekiel 36:16–32.

11. Co učinil Bůh v souladu s textem Ezekiela 36:33–36 s duchovním územím pomazaného ostatku?

¹¹ Když se ostatek vrátil do Judy, zpustlá země se proměnila v úrodnou „zahradu Eden“. (Čti Ezekiela 36:33–36.) Podobně proměnil Jehova od roku 1919 kdysi zpustlé území pomazaného ostatku v úrodný duchovní ráj, který nyní sdílí „velký zástup“. Protože tento duchovní ráj byl osídlen svatým lidem, ať každý oddaný křesťan usiluje o to, aby jej udržel čistý. — Ezekiel 36:37, 38.

Obnovená jednota

12. Jak bylo znázorněno u Ezekiela 37:1–14 oživení starověkého židovského národa? Jakou moderní obdobu to mělo?

¹² V babylónském zajetí byli Židé téměř mrtvý národ, jako pouhé kosti na poli. (Ezekiel 37:1–4) Co však viděl Ezekiel potom? (Čti Ezekiela 37:5–10.) Ano, kosti se znovu potáhly šlachami, masem a kůží a byly znovu oživeny dechem života. (Ezekiel 37:11–14) Bůh vzkřísil židovský národ, když 42 360 lidí ze všech izraelských kmenů a asi 7 500 Neizraelitů postřehlo svou příležitost znovu osídlit Judu, znovu postavit Jeruzalém a jeho chrám a obnovit tam pravé uctívání. (Ezra 1:1–4; 2:64, 65) V roce 1918 se také pronásledovaný ostatek duchovního izraele stal podobný těmto suchým kostem — byl jakoby zabitý, pokud šlo o veřejné svědecké dílo. Ale v roce 1919 je Jehova oživil jako zvěstovatele království. (Zjevení 11:7–12) Tato obdoba by měla posílit naši důvěru, že pomazaní a jejich společníci tvoří pozemskou organizaci, kterou dnes Jehova používá. — Viz 1975 Yearbook of Jehovah’s Witnesses (Ročenku svědků Jehovových 1975), str. 87–125.

13. Jak byla u Ezekiela 37:15–20 znázorněna obnova organizační jednoty v Jehovově starověkém lidu a co tomu odpovídalo?

¹³ Jak byla znázorněna obnova organizační jednoty v Jehovově starověkém lidu? (Čti Ezekiela 37:15–20.) Existuje moderní obdoba spojení těchto dvou holí (jedné označené pro judské dvoukmenné království, druhé pro desetikmenný Izrael). Během 1. světové války se snažili ctižádostivci rozbít jednotu Božích služebníků, ale v roce 1919 byli věrní pomazaní sjednoceni pod Kristem, svým „jedním králem“ a „jedním pastýřem“. Navíc jsou nyní s pomazaným ostatkem sjednoceni členové „velkého zástupu“, jako těch více než 7 500 Neizraelitů, kteří se vrátili do Judy. Je velmi radostné být v duchovním ráji a sloužit Jehovovi v jednotě pod naším „jedním králem“. — Ezekiel 37:21–28.

Gog útočí

14. Kdo je Gog z Magogu a jak bude jednat? (Ezekiel 38:1–17)

¹⁴ Potom byla předpověděna dramatická událost. Gog z Magogu v naději, že znesvětí Boží jméno a zničí jeho lid, zaútočí na ostatek duchovního izraele, který zastupuje Jehovovu „ženu“ neboli nebeskou organizaci. (Zjevení 12:1–17) Gog je „panovník tohoto světa“, satan ďábel, a to jméno dostal, když byl vyhnán z nebe po zrodu království v roce 1914 n. l. (Jan 12:31) „Země Magog“ je prostor, kde jsou uzavřeni Gog a jeho démoni v blízkosti Země. Až protináboženské síly zničí křesťanstvo a zbývající část Velkého Babylóna, Jehova přivede Goga proti zdánlivě bezbrannému ostatku duchovního izraele a jejich oddaným společníkům. — Ezekiel 38:1–17; Zjevení 17:12–14.

15. Co se stane, až Gog napadne svědky Jehovovy?

¹⁵ Co se stane, až Gogovy tlupy zaútočí na svědky Jehovovy? (Čti Ezekiela 38:18–23.) Ano, Jehova svůj lid vyprostí! Jeho zbraněmi budou zaplavující průtrže mračen, obrovské kroupy, šlehající oheň, zuřící mor. Gogovy síly ve zmatku obrátí meč jeden proti druhému. Ale než je Bůh vyhladí, ‚budou muset poznat, že on je Jehova‘.

16. a) Co se stane „zemi Magog“? b) Jak by na nás mělo zapůsobit poznání předpověděných událostí, jež se týkají Goga?

¹⁶ Až bude satan se svými démony v propasti, „země Magog“, jejich ponížené místo u Země, bude navždy pryč. (Zjevení 20:1–3) Gogova válečná výzbroj bude tak veliká, že její likvidace nějakou dobu potrvá. Ptáci a zvířata se přesytí nepohřbenými těly Gogova zástupu. Jak by na nás mělo zapůsobit toto poznání? Vědomí, že Gogův útok je za dveřmi, ale že Jehova svůj lid vyprostí, by mělo posílit naši víru a mělo by nás rozradostnit, že takové události povedou k posvěcení jeho dlouho znesvěcovaného jména. — Ezekiel 39:1–29.

Hle, Jehovova svatyně!

17. a) Jaké vidění dostal Ezekiel roku 593 př. n. l.? b) Co dokazuje existence chrámu, který viděl ve vidění?

¹⁷ V roce 593 př. n. l., čtrnáctý rok po zničení jeruzalémského chrámu, obdržel Ezekiel vidění nové svatyně pro Jehovovo uctívání. Podle měření prorokova andělského průvodce měla obří rozměry. (Ezekiel 40:1–48:35) Tento chrám zobrazoval „pravý stan, který postavil Jehova,“ a měl „předobrazné znázornění věci v nebesích“. Ježíš Kristus vstoupil roku 33. n. l. do jeho Nejsvětější, do ‚samého nebe‘, aby předložil Bohu hodnotu své výkupní oběti. (Hebrejcům 8:2; 9:23, 24) Chrám z vidění dokazuje, že čisté uctívání přežije Gogův útok. To je veliká útěcha pro ty, kteří milují Jehovovo jméno.

18. Uveď některé zaznamenané rysy chrámu ve vidění.

¹⁸ Chrám měl mnoho rysů: V jeho vnějších a vnitřních zdech například bylo šest bran. (Ezekiel 40:6–35) Na vnějším nádvoří bylo třicet jídelen (pravděpodobně aby lidé mohli jíst oběti společenství). (40:17) Oltář pro zápalné oběti byl ve vnitřním nádvoří. (43:13–17) Dřevěný oltář, zjevně na pálení kadidla, byl v první místnosti chrámu. (41:21, 22) Nejsvětější byla čtverec o straně dvaceti loktů a zeď okolo chrámu měřila 500 rákosů (1,6 km) na každé straně. Byl to opravdu velkolepý dům naplněný Boží slávou. — Ezekiel 41:4; 42:16–20; 43:1–7.

19. Jak by na nás měly působit podrobnosti chrámu a to, že ti, kteří tam sloužili, museli vyhovovat Božím měřítkům?

¹⁹ Mnoho podrobností o chrámu, obětech, obětních darech a svátcích by nám mělo připomenout, že je třeba řídit se pečlivě podle pokynů organizace a uvědomovat si, že bychom měli vynakládat veškeré úsilí na to, abychom vyvyšovali Jehovu a jeho uctívání. (Ezekiel 45:13–25; 46:12–20) Ti, kdo sloužili v chrámu, museli vyhovovat Božím vysokým měřítkům a měli poučovat lid „o rozdílu mezi svatou věcí a neposvátnou věcí“. (Ezekiel 44:15, 16, 23) To by nás mělo pohnout, abychom jako Jehovův lid zachovávali svatost. — Efezanům 1:3, 4.

20. a) Co symbolizuje voda tekoucí z chrámu? b) Jaký účinek bude mít tato symbolická voda?

²⁰ Z chrámu vytékal potok, který uzdravoval neboli činil ze slaných vod Mrtvého moře sladké, takže se v nich zahemžily ryby. (Ezekiel 47:1–11) Tato voda symbolizuje Boží opatření pro věčný život včetně Ježíšovy oběti, která hojně stačí pro ty, kdo přežijí Gogův útok, i pro jiné, k nimž patří vzkříšení. (Jan 5:28, 29; 1. Jana 2:2; Zjevení 22:1, 2) Mrtvé moře představuje situaci, v níž existuje lidstvo — odsouzení k zděděnému hříchu a smrti, a také satanovu vládu. Jako hojnost ryb v zesládlých vodách Mrtvého moře bude vykoupené lidstvo vzkvétat v uzdravených podmínkách mesiášského panství.

21. Z čeho se podle Ezekiela 47:12 bude těšit poslušné lidstvo v novém světě?

²¹ Uzdravení je spojeno také se stromy, jež ve vidění rostou podle potoka. (Čti Ezekiela 47:12.) V novém světě se bude poslušné lidstvo těšit z dokonalého tělesného i duchovního zdraví. A proč? Listí ovocných stromů z vidění má totiž trvale uzdravující vlastnosti. Jak velká jsou to požehnání pro ty, kteří znají Jehovu a slouží mu!

Pak poznají!

22. Co naznačuje, že Bůh rozmístí lidi v ráji, kam bude chtít?

²² Když budeme nyní spolupracovat s Jehovovou organizací, můžeme si vypěstovat vlastnosti, které nás naučí spolupracovat, až Bůh v ráji nového světa rozmístí lidi podle své volby. To, že lidé budou takto rozmístěni, je naznačeno tím, že kmenům byla přidělena území severně a jižně od správního pruhu, který viděl Ezekiel ve vidění. A „příspěvek“ země o třech částech obsahoval oddíl pro nekněžské levity a kněžský podíl zahrnující chrám. Uprostřed jižního úseku bylo město s mezikmenovou pracovní silou pod kolektivním „náčelníkem“, Mesiášovými knížecími představiteli na „nové zemi“. — Ezekiel 47:13–48:34; Žalm 45:16; 45:17, KB; 2. Petra 3:13.

23. Co musíme dnes dělat, abychom patřili k vykoupenému lidstvu žijícímu v ráji?

²³ Z trůnu ve své nebeské svatyni bude Bůh žehnat symbolickému městu, které Ezekiel viděl. (Čti Ezekiela 48:35.) Pozemské sídlo správy se bude jmenovat Jehova-šamach neboli „Jehova sám je tam“. Prokaž svou neselhávající lásku k Bohu a můžeš patřit k vykoupenému lidstvu žijícímu v ráji, až už nebude žádné místo na zemi v duchovní tmě, pokud jde o to, že Jehova je jediný živý a pravý Bůh. (Habakuk 2:14) Pozor tedy, abys nemusel uznat Boží jméno proti své vůli, až budou hubeni ničemní. Projevuj víru, ukazuj, že doufáš v to, že budeš mezi přežijícími, až Bůh splní slova: „Národy budou muset poznat, že já jsem Jehova.“ — Ezekiel 36:23.

Co bys řekl?

◼ Za jakých okolností jedině schválí Jehova duchovního strážného?

◼ Jak jedná Jehova se svými ovcemi a jak by s nimi měli jednat křesťanští pastýři?

◼ Jak bylo znázorněno oživení židovského národa? (Ezekiel 37:1–14) Co tomu odpovídá dnes?

◼ Kdo je Gog z Magogu a co se stane, až napadne svědky Jehovovy?

◼ Co symbolizuje voda tekoucí z chrámu?

[Obrázek na straně 23]

Jehova něžně pečuje o své ovce, jako to dělali starověcí pastýři. Proto by měli křesťanští pastýři něžně zacházet s Božím stádem

[Obrázek na straně 25]

Svatý příspěvek a území přidělená kmenům