„Zaměř své srdce“ na Boží chrám!

„Synu člověka, . . . zaměř své srdce na všechno, co ti ukazuji. . . Všechno, co vidíš, pověz izraelskému domu.“ (EZEKIEL 40:4)

1. V jaké situaci se Boží vyvolený lid nacházel v roce 593 př. n. l.?

BYL rok 593 př. n. l., čtrnáctý rok, kdy byli Izraelité ve vyhnanství. Židům, kteří žili v Babylóně, jejich milovaná vlast tehdy musela připadat velmi vzdálená. Většina z nich naposledy viděla Jeruzalém v době, kdy byl v plamenech, jeho mocné hradby byly stržené, a výstavné budovy byly v troskách. Z Jehovova chrámu, který kdysi byl pro město korunou slávy a byl na celé zemi jediným střediskem pravého uctívání, zbyly rozvaliny. Nyní měl Izrael větší část svého vyhnanství ještě před sebou. Do slíbeného osvobození mělo uběhnout ještě padesát šest let. (Jeremjáš 29:10)

2. Proč byl Ezekiel smutný při vzpomínce na Boží chrám v Jeruzalémě?

² Pro věrného proroka Ezekiela to muselo být smutné pomyšlení, že Boží chrám vzdálený stovky kilometrů leží v troskách a je opuštěným místem, kde žijí divoká zvířata. (Jeremjáš 9:11) Ezekielův otec Buzi sloužil v chrámu jako kněz. (Ezekiel 1:3) Ezekiel měl vyhlídku na stejnou výsadu, ale v roce 617 př. n. l., když byl ještě mladý, byl odveden do vyhnanství společně s význačnými obyvateli Jeruzaléma. Nyní bylo Ezekielovi asi padesát let. Pravděpodobně věděl, že se nedožije toho, aby znovu viděl Jeruzalém a podílel se na obnově chrámu. Zkuste si tedy představit, co to muselo pro Ezekiela znamenat, když slavný chrám spatřil ve vidění.

3. (a) Co bylo účelem Ezekielova vidění chrámu? (b) Které čtyři základní prvky vidění obsahuje?

³ Toto obsáhlé vidění je zaznamenáno v devíti kapitolách Ezekielovy knihy. Judejcům, kteří byli ve vyhnanství, poskytlo slib, jenž posiloval víru. Pravé uctívání bude obnoveno. Pro lidi, kteří milovali Jehovu, bylo toto vidění zdrojem povzbuzení, a to po celá staletí, jež pak následovala. A zdrojem povzbuzení je až dodnes. Jak to? Prozkoumejme nejprve, co toto Ezekielovo prorocké vidění znamenalo pro Židy ve vyhnanství. Ve vidění se objevují čtyři základní prvky: chrám, kněžstvo, náčelník a země.

Chrám je obnoven

4. Kam je Ezekiel vzat na začátku svého vidění, co tam vidí a kdo ho bere na prohlídku chrámu?

⁴ Ezekiel je nejprve vzat na „velmi vysokou horu“. Na této hoře je k jihu obrovský chrám připomínající opevněné město. Anděl, jehož „vzhled byl jako vzhled mědi“, bere proroka na důkladnou prohlídku chrámových prostor. (Ezekiel 40:2, 3) V průběhu vidění je Ezekiel svědkem toho, jak anděl pečlivě měří tři dvojice protilehlých bran a jejich strážnic, vnější a vnitřní nádvoří, jídelny, oltář a chrámovou svatyni se Svatou a Nejsvětější.

5. (a) Jaké ujištění dává Jehova Ezekielovi? (b) Co byly ‚mrtvoly jejich králů‘, které musely být odstraněny z chrámu, a proč to bylo důležité?

⁵ Pak se ve vidění objevuje samotný Jehova. Vchází do chrámu a ujišťuje Ezekiela, že On tam bude přebývat. Jehova však vyžaduje, aby byl jeho dům vyčištěn. Říká: „Ať nyní ode mne daleko vzdálí své smilstvo a mrtvoly svých králů, a jistě budu uprostřed nich přebývat na neurčitý čas.“ (Ezekiel 43:2–4, 7, 9) Těmito ‚mrtvolami jejich králů‘ jsou nepochybně míněny modly. Vzpurní jeruzalémští panovníci a jeruzalémský lid znečistili Boží chrám modlami a vlastně z nich udělali krále. (Srovnej Amose 5:26.) To však nebyli živí bohové. V Jehovových očích to naopak byly mrtvé nečisté věci. Musely být odstraněny. (3. Mojžíšova 26:30; Jeremjáš 16:18)

6. Co bylo ukázáno měřením chrámu?

⁶ Co bylo hlavní myšlenkou této části vidění? Izraelité ve vyhnanství byli ujištěni o tom, že čisté uctívání v Božím chrámu bude úplně obnoveno. Měření chrámu navíc poskytlo božskou záruku, že vidění se naprosto jistě splní. (Srovnej Jeremjáše 31:39, 40; Zecharjáše 2:2–8.) Chrám bude očištěn od jakékoli stopy modlářství. Jehova bude svému domu opět žehnat.

Kněžstvo a náčelník

7. Jakou informaci o Levitech a kněžích poskytuje vidění?

⁷ Také kněžstvo mělo podstoupit očistný neboli přečišťovací proces. Levité měli být přísně napomenuti za to, že propadli modlářství, ale kněžští synové Cadoka měli být pochváleni a odměněni za to, že zůstali čistí.a V obnoveném Božím domě však měli sloužit jak kněží, tak Levité. To bezpochyby záviselo na tom, zda jako jednotlivci zůstanou věrní. Jehova navíc prohlásil: „A můj lid by měli poučovat o rozdílu mezi svatou věcí a neposvátnou věcí; a měli by působit, aby poznali rozdíl mezi tím, co je nečisté, a co je čisté.“ (Ezekiel 44:10–16, 23) Kněžská služba tedy měla být obnovena a kněží měli být za svou věrnou vytrvalost odměněni.

8. (a) Kdo byli náčelníci starověkého Izraele? (b) Jakými způsoby se náčelník z Ezekielova vidění podílel na čistém uctívání?

⁸ Ve vidění se objevuje také postava označená jako náčelník. Náčelníky měl izraelský národ již od doby Mojžíše. Hebrejské slovo pro náčelníka, na·si’ʹ, se mohlo vztahovat na hlavu otcovského domu, kmene i národa. V Ezekielově vidění jsou izraelští vládci jako celek přísně napomenuti za to, že utlačovali lid, a jsou vybídnuti k tomu, aby jednali čestně a spravedlivě. Náčelník, ačkoli není z kněžské třídy, se významným způsobem podílí na čistém uctívání. Společně s nekněžskými kmeny vchází na vnější nádvoří a vychází z něj, usedá v síni Východní brány a opatřuje pro lid některé z obětí, jež jsou pak předkládány. (Ezekiel 44:2, 3; 45:8–12, 17) Vidění tak ujišťuje Ezekielův lid, že obnovený národ dostane požehnání v podobě příkladných vůdců, mužů, kteří budou podporovat kněžstvo při organizování Božího lidu a budou znamenitým příkladem v duchovním ohledu.

Země

9. (a) Jak měla být rozdělena země, ale kdo neměl dostat dědictví? (b) Co byl svatý příspěvek a čím byl tvořen?

⁹ Ezekielovo vidění nakonec obsahuje přehled izraelské země. Měla být rozdělena, a každému kmeni měl připadnout jeden podíl. Také náčelník měl dostat dědictví. Kněží však ne, protože Jehova řekl: „Já jsem jejich dědictví.“ (Ezekiel 44:10, 28; 4. Mojžíšova 18:20) Vidění ukázalo, že náčelníkův územní podíl měl být po obou stranách zvláštního území označeného jako svatý příspěvek. Byl to čtvercový kus země rozdělený na tři pásy — horní pás pro kajícné Levity, střední pás pro kněze, dolní pás pro město a jeho úrodnou půdu. Jehovův chrám měl stát na kněžském pruhu země, uprostřed čtvercového příspěvku. (Ezekiel 45:1–7)

10. Co pro věrné Judejce ve vyhnanství znamenalo proroctví o rozdělení země?

¹⁰ Izraelity ve vyhnanství to muselo velmi povzbudit. Každá rodina dostala ujištění, že bude mít v zemi dědictví. (Srovnej Micheáše 4:4.) Čisté uctívání tam bude mít vyvýšené, ústřední místo. A všimněme si, že podle Ezekielova vidění měl náčelník, stejně jako kněží, žít na půdě, která byla příspěvkem lidu. (Ezekiel 45:16) V obnovené zemi měl tedy lid přispívat k práci těch, kteří byli Jehovou jmenováni, aby poskytovali vedení, a měl je podporovat tím, že poslouchal jejich vedení. Tato země zkrátka byla obrazem organizace, spolupráce a bezpečí.

11, 12. (a) Jak Jehova ujišťuje v proroctvích svůj lid, že požehná jejich obnovené domovině? (b) Co bylo znázorněno stromy na březích řeky?

¹¹ Bude Jehova této zemi žehnat? Na tuto otázku odpovídá proroctví povzbudivým popisem. Z chrámu vytéká proud vody, cestou se postupně rozšiřuje, a když vtéká do Mrtvého moře, je z něj bystřina. Proud oživuje vody Mrtvého moře, v nichž není život, a podél jeho pobřeží vzkvétá rybolov. Na březích bystřiny roste mnoho stromů, které nesou ovoce po celý rok. Stromy poskytují potravu a jejich listí uzdravuje. (Ezekiel 47:1–12)

¹² Izraelitům ve vyhnanství tento slib připomínal a potvrzoval dřívější proroctví o obnově, ke kterým měli velmi vřelý vztah. Jehovovi inspirovaní proroci nejednou popisovali obnovenou a znovu obydlenou izraelskou zemi jako zemi podobnou ráji. Opakujícím se prorockým námětem byly mrtvé kraje, jež byly znovu oživeny. (Izajáš 35:1, 6, 7; 51:3; Ezekiel 36:35; 37:1–14) Lidé tedy mohli očekávat, že Jehovovo životodárné požehnání bude vytékat z obnoveného chrámu jako řeka. Duchovně mrtvý národ v důsledku toho ožije. Obnovený národ dostane požehnání v podobě vynikajících duchovně smýšlejících mužů, kteří budou spravedliví a stálí jako stromy podél řeky, jež prorok spatřil ve vidění. Tito muži budou poskytovat vedení při obnově zničené země. Také Izajáš psal o ‚velkých stromech spravedlnosti‘, které „znovu vystavějí dlouhodobě zpustošená místa“. (Izajáš 61:3, 4)

Kdy se vidění plní?

13. (a) V jakém smyslu požehnal Jehova svému obnovenému lidu „velkými stromy spravedlnosti“? (b) Jak se splnilo proroctví o Mrtvém moři?

¹³ Byli ti, kdo se vrátili z vyhnanství, zklamáni? Rozhodně ne! Obnovený ostatek se vrátil do své milované domoviny v roce 537 př. n. l. Časem byla dlouhodobě zpustošená místa obnovena pod vedením právě takových ‚velkých stromů spravedlnosti‘, jako byl opisovač Ezra, proroci Ageus a Zecharjáš a velekněz Jozue. Náčelníci, například Nehemjáš a Zerubbabel, vládli v zemi čestně a spravedlivě. Jehovův chrám byl obnoven a k lidu opět proudila Boží opatření pro život — požehnání, které vyplývalo z toho, že žili podle Jehovovy smlouvy. (5. Mojžíšova 30:19; Izajáš 48:17–20) K tomuto požehnání patřilo i poznání. Kněžstvo znovu vykonávalo své povinnosti, a kněží vyučovali lid Zákonu. (Malachiáš 2:7) Výsledkem bylo, že Izraelité duchovně ožili a opět se stali aktivními Jehovovými služebníky. To bylo znázorněno tím, že vody Mrtvého moře byly uzdraveny a vzkvétal tam rybolov.

14. Proč mělo mít Ezekielovo proroctví další splnění, které mělo předčit to, co se stalo po návratu Židů z vyhnanství v Babylóně?

¹⁴ Byly však tyto události jediným splněním Ezekielova vidění? Ne. Vidění poukazuje na něco ještě velkolepějšího. Uvažujte o těchto myšlenkách. Chrám, který spatřil Ezekiel, nemohl být postaven v té podobě, jak byl popsán. Je pravda, že Židé toto vidění brali vážně, a dokonce některé jeho podrobnosti chápali doslovně.b Ale chrám z Ezekielova vidění byl příliš velký na to, aby se vešel na horu Moria, na místo, kde stál bývalý chrám. Ezekielův chrám navíc nebyl ve městě, ale v určité vzdálenosti od města, na samostatném pozemku. Druhý chrám však byl postaven na místě původního chrámu, v Jeruzalémě. (Ezra 1:1, 2) Z jeruzalémského chrámu také nikdy nevytékala žádná řeka. Starověký Izrael tedy viděl jen předzvěst splnění Ezekielova proroctví. Z toho vyplývá, že musí nastat větší, duchovní splnění tohoto vidění.

15. (a) Kdy začal existovat Jehovův duchovní chrám? (b) Z čeho je patrné, že se Ezekielovo vidění nesplnilo za Kristova života na zemi?

¹⁵ Je zřejmé, že hlavní splnění Ezekielova vidění musíme hledat v Jehovově velkém duchovním chrámu, o němž podrobně pojednává apoštol Pavel v dopise Hebrejcům. Tento chrám začal existovat, když byl Ježíš Kristus v roce 29 n. l. pomazán jako Velekněz. Splnilo se však Ezekielovo vidění v Ježíšově době? Očividně ne. Svým křtem, obětní smrtí a vstupem do Nejsvětější, do samotného nebe, Ježíš jakožto Velekněz splnil prorocký obraz Dne smíření. (Hebrejcům 9:24) Je však zajímavé, že o veleknězi nebo o Dni smíření není v Ezekielově vidění ani jediná zmínka. Zdá se tudíž nepravděpodobné, že toto vidění poukazovalo na první století n. l. Kterého časového období se tedy týká?

16. Které další proroctví nám připomíná prostředí, do něhož je zasazeno Ezekielovo vidění, a jak nám to pomáhá poznat, kdy dojde k hlavnímu splnění Ezekielova vidění?

¹⁶ Abychom našli odpověď, obraťme se zpět k samotnému vidění. Ezekiel napsal: „V Božích viděních mě přivedl do izraelské země a postupně mě spouštěl na velmi vysokou horu, na níž bylo k jihu něco jako konstrukce města.“ (Ezekiel 40:2) Prostředí, v němž se vidění odehrává, ‚velmi vysoká hora‘, nám připomíná Micheáše 4:1, kde se píše: „A v konečné části dnů se stane, že hora Jehovova domu bude pevně založena nad vrcholkem hor a jistě bude pozvednuta nad pahorky; a budou k ní proudit lidé.“ Kdy se toto proroctví splňuje? Micheáš 4:5 ukazuje, že je to v době, kdy národy ještě uctívají falešné bohy. Je to ve skutečnosti v naší době, „v konečné části dnů“, kdy bylo pravé uctívání pozvednuto, uvedeno na správné místo v životě Božích služebníků.

17. Jak nám proroctví u Malachiáše 3:1–5 pomáhá určit, kdy byl chrám z Ezekielova vidění očištěn?

¹⁷ Čím byla tato obnova umožněna? Připomeňme si, že k nejvýznamnější události Ezekielova vidění patřilo to, že Jehova přišel do chrámu a vyžadoval, aby chrám byl očištěn od modlářství. Kdy byl Boží duchovní chrám očištěn? Slovy zaznamenanými u Malachiáše 3:1–5 Jehova předpovídá dobu, kdy přijde „do svého chrámu“ v doprovodu svého ‚posla smlouvy‘, Ježíše Krista. Co mělo být účelem jeho příchodu? „Bude jako oheň přečišťovače a jako louh pradlářů.“ Toto přečišťování začalo v době první světové války. Jaký byl jeho výsledek? Od roku 1919 Jehova přebývá ve svém domě a žehná duchovní zemi svého lidu. (Izajáš 66:8) Můžeme tedy dospět k závěru, že Ezekielovo proroctví o chrámu má důležité splnění během posledních dnů.

18. Kdy bude mít vidění chrámu své konečné splnění?

¹⁸ Podobně jako jiná proroctví o obnově, i Ezekielovo vidění má ještě další, konečné splnění, a to v ráji. Až tehdy bude mít spravedlivé lidstvo plný užitek z Božího chrámového uspořádání. V té době Kristus spolu s nebeským kněžstvem skládajícím se ze 144 000 osob uplatní hodnotu své výkupní oběti. Všichni poslušní lidé, kteří budou poddanými Kristovy vlády, budou pozvednuti k dokonalosti. (Zjevení 20:5, 6) Tato rajská doba však nemůže být prvořadým obdobím, kdy se Ezekielovo vidění splňuje. Proč ne?

Vidění zaměřuje pozornost na naši dobu

19, 20. Proč musí hlavní splnění Ezekielova vidění nastat dnes, a ne v ráji?

¹⁹ Ezekiel viděl chrám, který musel být očištěn od modlářství a duchovního smilstva. (Ezekiel 43:7–9) To se jistě nemůže týkat uctívání Jehovy v ráji. Navíc kněží ve vidění znázorňují členy pomazané kněžské třídy v době, kdy jsou ještě na zemi, a ne v době po jejich nebeském vzkříšení nebo během Milénia. Proč? Všimněte si, že kněží jsou zobrazeni, jak slouží na vnitřním nádvoří. Články v dřívějších číslech Strážné věže ukázaly, že toto nádvoří znázorňuje jedinečné duchovní postavení Kristových nižších kněží v době, kdy jsou ještě na zemi.c Všimněme si také, že vidění zdůrazňuje nedokonalost kněží. Je jim řečeno, že mají přinášet oběti za své vlastní hříchy. Jsou varováni před nebezpečím v podobě duchovní a morální nečistoty. Tito kněží tedy neznázorňují vzkříšené pomazané, o nichž Pavel napsal: „Zazní . . . trubka a mrtví budou vzbuzeni neporušitelní.“ (1. Korinťanům 15:52; Ezekiel 44:21, 22, 25, 27) Kněží v Ezekielově vidění jsou v přímém kontaktu s lidmi a přímo jim slouží. V ráji to tak nebude, protože kněžská třída bude v nebi. Vidění tedy poskytuje nádherný obraz toho, jak dnes na zemi pomazaní křesťané úzce spolupracují se členy ‚velkého zástupu‘. (Zjevení 7:9; Ezekiel 42:14)

²⁰ Ezekielovo vidění chrámu tak ukazuje ozdravný účinek duchovního očišťování, ke kterému dnes dochází. Co to ale znamená pro nás? Rozhodně to není jen abstraktní teologická hádanka. Toto vidění se přímo dotýká našeho každodenního uctívání jediného pravého Boha, Jehovy. Následující článek ukáže, v jakém ohledu.

[Poznámky pod čarou]

Vzpomínáš si?

◻ Kdy se Ezekielovo vidění chrámu a jeho kněžstva splnilo poprvé?

◻ Jak se poprvé splnilo Ezekielovo vidění o rozdělení země?

◻ Kdo při obnově starověkého Izraele působil jako věrný náčelník a kdo působil jako ‚velké stromy spravedlnosti‘?

◻ Proč Ezekielovo vidění chrámu musí mít hlavní splnění v posledních dnech?