EN-EGLAJIM
[pramen (zřídlo) dvou telat].
V symbolickém vidění daném Ezekielovi měla být slaná voda Mrtvého moře ‚uzdravena‘ a rybáři měli stát na jeho břehu od En-gedi až po En-eglajim. (Ez 47:8–10) Jméno samo označuje místo u pramene. Většina učenců spojuje En-eglajim s místem ʽAin Feška poblíž sz. cípu Mrtvého moře. ʽAin Feška a asi 29 km na J ʽAin Džidi (v němž se uchovalo jméno En-gedi) představují dvě hlavní oázy na záp. břehu Mrtvého moře. Jiní badatelé se zase domnívají, že En-eglajim ležel na jistém místě na jv. pobřeží Mrtvého moře poblíž Coaru. Na základě starověkých dokumentů, které se zmiňují o oblasti ʽAgaltain, dochází Y. Yadin k závěru, že „je jasné, že ‚oblast ʽAgaltain‘ je jihovýchodní úsek Mrtvého moře . . . Existuje-li v Ezekielově proroctví o Mrtvém moři (Ezek. 47:10: ‚Stane se i to, že se postaví podlé něho rybáři od Engadi až do studnice Eglaim‘) nějaká souvislost mezi ʽAgaltainem a En-eglajimem, měl by být výklad této pasáže takový, že Mrtvé moře bude uzdraveno od pobřeží k pobřeží — to je velmi živý a jasný obraz. Není třeba hledat En-eglajim na západním pobřeží (nedávno bylo navrhováno ztotožnit jej s místem Ain-Feška). Takové ztotožnění by zužovalo prorocké vidění pouze na západní břeh.“ (Israel Exploration Journal, Jeruzalém, 1962, sv. 12, s. 250, 251)