Střež se před modlářstvím všeho druhu
„V jaké shodě je Boží chrám s modlami?“ — 2. KORINŤANŮM 6:16.
1. Co bylo symbolicky znázorněno svatostánkem a chrámy Izraele?
JEHOVA má chrám, v němž modly nemají místo. Předobrazně jej znázornil svatostánek Izraele, který postavil Mojžíš, a chrámy, jež byly později vybudovány v Jeruzalémě. Ony stavby představovaly ‚pravý stan‘, Jehovův duchovní chrám. (Hebrejcům 8:1–5) Tento chrám je uspořádáním, které umožňuje v uctívání přistupovat k Bohu na základě výkupní oběti Ježíše Krista. — Hebrejcům 9:2–10, 23.
2. Které osoby se stávají sloupy v Božím velkém duchovním chrámu a z jakého postavení se těší velký zástup?
2 Každý pomazaný křesťan se stává „sloupem v [Božím] chrámu“, dostává totiž místo v nebi. „Velký zástup“ Jehovových dalších ctitelů ‚prokazuje Bohu posvátnou službu‘ v postavení, které bylo v chrámu obnoveném Herodem znázorněno nádvořím pohanů. Tito ctitelé věří v Ježíšovu prolitou krev, a proto mají spravedlivé postavení, jež povede k jejich záchraně přes „velké soužení“. — Zjevení 3:12; 7:9–15.
3, 4. K čemu je přirovnáván sbor pomazaných křesťanů na zemi a čím nesmí být znečištěn?
3 Sbor pomazaných křesťanů na zemi je rovněž obrazně přirovnáván k jinému chrámu, v němž není žádné modlářství. Těmto křesťanům, kteří byli ‚zapečetěni svatým duchem‘, apoštol Pavel řekl: „Byli jste vybudováni na základě apoštolů a proroků, přičemž Kristus Ježíš je sám základním rohovým kamenem. Ve spojení s ním roste celá harmonicky spojená stavba ve svatý chrám pro Jehovu. Ve spojení s ním jste také vy dohromady budováni v místo, které by Bůh obýval duchem.“ (Efezanům 1:13; 2:20–22) Těchto 144 000 zapečetěných jsou „živé kameny“, z nichž je budován „duchovní dům pro účel svatého kněžstva“. — 1. Petra 2:5; Zjevení 7:4; 14:1.
4 Uvedení nižší kněží jsou ‚Boží stavbou‘, a proto Bůh nedovolí, aby byl tento chrám poskvrněn. (1. Korinťanům 3:9, 16, 17) „Nedejte se nerovně spojit jhem s nevěřícími,“ varoval Pavel. „Vždyť co má společného spravedlnost a bezzákonnost? Nebo jaké podílnictví má světlo s tmou? Jaký je dále soulad mezi Kristem a Belialem? Nebo jaký podíl má věřící s nevěřícím? A v jaké shodě je Boží chrám s modlami?“ Pomazaní křesťané náleží ‚Jehovovi, Všemohoucímu‘, a nesmí tedy mít nic společného s modlářstvím. (2. Korinťanům 6:14–18) Modlářství všeho druhu se rovněž musí vyvarovat členové velkého zástupu.
5. Co dělají praví křesťané, protože si uvědomují, že Jehova je hoden výlučné oddanosti?
5 Existují jak jednoznačné, tak i rafinované formy modlářství. Ne, modlářství se neomezuje na uctívání falešných bohů a bohyň. Je to uctívání čehokoli a kohokoli kromě Jehovy. Bůh jako univerzální svrchovaný Vládce oprávněně vyžaduje výlučnou oddanost a je jí hoden. (5. Mojžíšova 4:24) Praví křesťané si to uvědomují, a proto dbají na biblická varování před veškerým modlářstvím. (1. Korinťanům 10:7) Uvažujme tedy o určitých formách modlářství, jichž se mají Jehovovi služebníci vyvarovat.
Modlářství křesťanstva předstíněno
6. Jaké odporné věci spatřil Ezekiel ve svém vidění?
6 V roce 612 př. n. l. v babylónském vyhnanství měl prorok Ezekiel vidění odporných věcí, které prováděli odpadlí Židé v Jehovově chrámu v Jeruzalémě. Ezekiel viděl „symbol žárlivosti“. Spatřil, jak sedmdesát starších obětovalo v chrámu kadidlo. Viděl ženy, které plakaly nad jedním falešným bohem. A dvacet pět mužů uctívalo slunce. Co znamenalo toto odpadlické jednání?
7, 8. Co mohl být „symbol žárlivosti“ a proč Jehovu podnítil k žárlivosti?
7 Odporné věci, které spatřil ve vidění Ezekiel, předstínily modlářství křesťanstva. Prorok například řekl: „Pohleďme, severně od brány oltáře byl na vstupní cestě tento symbol žárlivosti. A dále mi [Jehova Bůh] řekl: ‚Synu člověka, vidíš, jaké veliké odporné věci dělají, věci, které tu dělá izraelský dům, abych se vzdálil od své svatyně?‘ “ — Ezekiel 8:1–6.
8 Modlářským symbolem žárlivosti mohl být nějaký posvátný kůl, který znázorňoval falešnou bohyni, na niž Kananejci pohlíželi jako na manželku svého boha Baala. Ať tímto symbolem bylo cokoli, popouzel Jehovu k žárlivosti, protože rozděloval výlučnou oddanost Izraele vůči němu, což bylo porušením jeho příkazů: „Já jsem Jehova, tvůj Bůh. . . Nebudeš mít žádné jiné bohy proti mému obličeji. Neuděláš si vyřezávaný obraz ani podobu něčeho, co je nahoře v nebesích nebo co je dole na zemi nebo co je ve vodách pod zemí. Nebudeš se jim klanět ani se nedáš svést, abys jim sloužil, protože já, Jehova, tvůj Bůh, jsem Bůh vyžadující výlučnou oddanost.“ — 2. Mojžíšova 20:2–5.
9. Jak křesťanstvo podněcuje Boha k žárlivosti?
9 Uctívání symbolu žárlivosti v Božím chrámu bylo jednou z velkých odporných věcí, které prováděli odpadlí Izraelité. Podobně se církve křesťanstva poskvrnily symboly, obrazy a sochami, jež zneuctívají Boha a rozdělují výlučnou oddanost, o níž tyto církve tvrdí, že ji projevují Tomu, jemuž údajně slouží. Boha též podněcuje k žárlivosti skutečnost, že duchovenstvo zamítá jeho Království jako jedinou naději lidstva a zbožšťuje Organizaci spojených národů — „ohavnost,. . . která stojí na svatém místě“, kde by stát neměla. — Matouš 24:15, 16; Marek 13:14.
10. Co Ezekiel spatřil uvnitř chrámu a jak to lze srovnat s tím, co je vidět v křesťanstvu?
10 Ezekiel vstupuje do chrámu a podává zprávu: „Pohleďme, bylo tam kdejaké znázornění lezoucích tvorů a hnusných zvířat a všechny hnojné modly izraelského domu. Všude kolem dokola po stěně bylo vyřezávání. A sedmdesát mužů ze starších izraelského domu. . . stálo před nimi, každý se svou kadidelnicí v ruce, a vůně oblaku kadidla stoupala.“ Jen si to představ! Izraelští starší, a v Jehovově chrámu předkládají kadidlo falešným bohům znázorněným odpornými řezbami na stěnách! (Ezekiel 8:10–12) Podobně se používá ptáků a divokých zvířat jako symbolů zemí křesťanstva, jimž lidé projevují oddanost. Mnozí z duchovních jsou navíc vinni, že napomáhají v tom, aby byly oklamány celé masy lidí, když hájí mylnou teorii o vývoji člověka ze životních forem nižších než lidé, totiž zvířecích, a nezastávají se pravdivé biblické zprávy o stvořitelském díle Jehovy Boha. — Skutky 17:24–28.
11. Proč odpadlé izraelské ženy plakaly nad Tamuzem?
11 Ezekiel viděl, jak u vchodu do brány Jehovova domu odpadlé izraelské ženy pláčí nad Tamuzem. (Ezekiel 8:13, 14) Babylóňané a Syřané pohlíželi na Tamuze jako na boha rostlinstva, které roste v období dešťů a hyne během období sucha. Smrt rostlinstva zobrazovala smrt Tamuze, kterého jeho ctitelé každoročně oplakávali v době největšího horka. Když se v období dešťů opět objevilo rostlinstvo, Tamuz se domněle vracel z podsvětí. Znázorňovalo ho první písmeno jeho jména, starověké tau, které mělo podobu kříže. To nám může vhodně připomínat hlubokou modlářskou úctu, již ke kříži chová křesťanstvo.
12. Co viděl Ezekiel dělat dvacet pět odpadlých Izraelitů a jak podobně se jedná v křesťanstvu?
12 Na vnitřním nádvoří chrámu Ezekiel dále viděl, jak dvacet pět odpadlých izraelských mužů uctívá slunce — což bylo porušením Jehovova příkazu nedopouštět se takového modlářství. (5. Mojžíšova 4:15–19) Tito modláři také strkali k Božímu nosu oplzlou ratolest, která patrně znázorňovala mužský pohlavní orgán. Není divu, že Bůh nevyslýchal jejich modlitby, a stejně marně bude během ‚velkého soužení‘ hledat jeho pomoc křesťanstvo. (Matouš 24:21) Tito odpadlí Izraelité uctívali slunce jako zdroj světla a obraceli se k Jehovovu chrámu zády; a stejně se i křesťanstvo obrací zády ke světlu od Boha, učí falešné nauky, zbožšťuje světskou moudrost a přehlíží nemravnost. — Ezekiel 8:15–18.
13. V jakých ohledech se svědkové Jehovovi vyhýbají formám modlářství, které spatřil ve vidění Ezekiel?
13 Svědkové Jehovovi se vyhýbají formám modlářství, které se provozuje v křesťanstvu neboli v protiobrazném Jeruzalémě a které předvídal Ezekiel. Neděláme si modly ze symbolů, jež zneuctívají Boha. Projevujeme sice úctu vládním „nadřazeným autoritám“, ale naše podřízenost vůči nim je relativní. (Římanům 13:1–7; Marek 12:17; Skutky 5:29) V srdci jsme oddáni Bohu a jeho Království. Evoluční teorie nám neslouží jako náhražka za Stvořitele a jeho stvořitelské dílo. (Zjevení 4:11) V žádném případě nezbožňujeme kříž, ani si neděláme modlu z intelektualismu, filozofie či jiných druhů světské moudrosti. (1. Timoteovi 6:20, 21) Také se střežíme před všemi ostatními formami modlářství. Co k nim patří?
Další druhy modlářství
14. Jaký postoj zaujímají Jehovovi služebníci k ‚divokému zvířeti‘ ze Zjevení 13:1?
14 Křesťané se nepodílejí s lidstvem na zbožňování symbolického ‚divokého zvířete‘. Apoštol Jan řekl: „Viděl jsem z moře vystupovat divoké zvíře s deseti rohy a sedmi hlavami, a na jeho rozích deset diadémů. . . Všichni, kteří bydlí na zemi, je budou uctívat.“ (Zjevení 13:1, 8) Zvířata mohou symbolizovat ‚krále‘ neboli politické mocnosti. (Daniel 7:17; 8:3–8, 20–25) Sedm hlav tohoto symbolického divokého zvířete tedy představuje světové velmoci — Egypt, Asýrii, Babylón, Médo-Persii, Řecko, Řím a anglo-americký svazek Británie a Spojených států amerických. Duchovenstvo křesťanstva projevuje velkou neúctu Bohu a Kristu, když lidstvo vede ke zbožňování politického systému Satana, ‚panovníka tohoto světa‘. (Jan 12:31) Jehovovi služebníci však takové modlářství zavrhují, protože jsou jako křesťané neutrální a zastávají se Království. — Jakub 1:27.
15. Jak Jehovův lid pohlíží na světské hvězdy a co o tom řekl jeden svědek?
15 Boží lid nezbožňuje ani světské hvězdy zábavy a sportu. Když se jeden hudebník stal svědkem Jehovovým, řekl: „Zábavní a taneční hudba může vzbuzovat nesprávné žádosti. . . Účinkující zpívá o štěstí a něžnosti a mnozí posluchači mohou mít pocit, že to u svého partnera postrádají. Umělec bývá často ztotožňován s námětem, o němž zpívá. Někteří profesionálové, které znám, jsou proto skutečně oblíbení u žen. Jakmile se někdo pohrouží do takového světa fantazie, může jej to vést ke zbožňování hudebníka nebo zpěváka. Snad to začne docela neškodně, když člověk požádá o autogram na památku. Ale někdo na umělce začne pohlížet jako na svůj ideál a když jej postaví na piedestal, udělá si z něho modlu. Snad si na stěnu pověsí obrázek své hvězdy a začne se oblékat a česat podle ní. Křesťané musí mít neustále na mysli, že zbožná úcta náleží pouze Bohu.“
16. Co ukazuje, že spravedliví andělé zavrhují modlářství?
16 Ano, jenom Bůh je hoden zbožné úcty nebo uctívání. Když Jan ‚padl, aby uctíval před nohama anděla‘, který mu ukázal úžasné věci, tento duchovní tvor odmítl být jakýmkoli způsobem zbožňován, ale řekl: „Pozor! Nedělej to! Jsem jen spoluotrok tvůj a tvých bratrů, kteří jsou proroci, a těch, kteří zachovávají slova tohoto svitku. Uctívej Boha.“ (Zjevení 22:8, 9) Z bázně před Jehovou neboli z nejhlubší úcty k němu uctíváme pouze jeho samotného. (Zjevení 14:7) Před modlářstvím nás tedy chrání pravá zbožná oddanost. — 1. Timoteovi 4:8.
17. Jak se můžeme střežit před modlářskou sexuální nemravností?
17 Další formou modlářství, kterou svědkové Jehovovi zavrhují, je sexuální nemravnost. Vědí, „že žádný smilník ani nečistý ani chamtivec — což znamená, že je modlář — nemá žádné dědictví v království Krista a Boha“. (Efezanům 5:5) Jde o modlářství, protože žádostivost po nezákonném potěšení se stává předmětem oddanosti. Zbožné vlastnosti jsou ohroženy nesprávnými sexuálními žádostmi. Když člověk tíhne očima a ušima k pornografii, vystavuje se nebezpečí, že ztratí jakýkoli vztah, který snad má ke svatému Bohu, Jehovovi. (Izajáš 6:3) Chtějí-li se Boží služebníci střežit před takovým modlářstvím, pak se musí vyhýbat pornografii a zhoubné hudbě. Je nutné, aby lnuli k pevným duchovním hodnotám založeným na Písmu, a musí obléknout „novou osobnost, jež byla stvořena podle Boží vůle v pravé spravedlnosti a věrné oddanosti“. — Efezanům 4:22 až 24.
Vyhýbej se chamtivosti a chtivosti
18, 19. a) Co je chamtivost a chtivost? b) Jak se můžeme střežit před modlářskou chamtivostí a chtivostí?
18 Křesťané se také střeží před chamtivostí a chtivostí, formami modlářství, které spolu úzce souvisejí. Chamtivost je nemírná nebo nenasytná touha a chtivost je dychtění po něčem, co náleží někomu jinému. Před chtivostí varoval Ježíš a mluvil o jednom chtivém bohatém muži, který ve chvíli, kdy umíral, nemohl mít žádný prospěch ze svého bohatství a byl v politováníhodném stavu, protože nebyl „bohatý vůči Bohu“. (Lukáš 12:15–21) Pavel vhodně radil spoluvěřícím: „Umrtvujte. . . své tělesné údy, které jsou na zemi, pokud jde o. . . chtivost, jež je modlářstvím.“ — Kolosanům 3:5.
19 Ti, kteří jsou posedlí láskou k penězům, nenasytností v jídle a pití nebo ctižádostivou touhou po moci, si z takových žádostí dělají modly. Jak Pavel zdůraznil, chamtivec je modlář a nezdědí Boží Království. (1. Korinťanům 6:9, 10; Efezanům 5:5) Pokřtěným osobám, které provádějí modlářství tím, že jednají chamtivě, tedy může být odňata pospolitost s křesťanským sborem. Chamtivosti se však můžeme vyvarovat, když budeme uplatňovat Písmo a budeme se upřímně modlit. Přísloví 30:7–9 říká: „O dvě věci jsem tě prosil [Jehovo Bože] . Neodpírej mi je, než zemřu. Vzdal ode mne nepravdu a lživé slovo. Nedávej mi chudobu ani bohatství. Ať hltám pokrm, který je mi předepsán, abych se nenasytil a skutečně tě nezapřel a neřekl: ‚Kdo je Jehova?‘, a abych nezchudl a skutečně nekradl a nezaútočil na jméno svého Boha.“ Takový duch nám může pomoci, abychom se střežili před modlářskou chamtivostí a chtivostí.
Střež se před zbožňováním sebe sama
20, 21. Jak se členové Jehovova lidu střeží před zbožňováním sebe sama?
20 Členové Jehovova lidu se také střeží před zbožňováním sebe sama. V tomto světě je běžné, že lidé zbožňují svou vlastní osobu a vlastní vůli. Touha po věhlasu a slávě přivádí mnohé lidi ke scestnému jednání. Chtějí, aby se děla jejich vůle, a ne vůle Boží. Ale pokud bychom podlehli zbožňování sebe sama tím, že bychom scestným způsobem usilovali o prosazení své vůle a pokoušeli se panovat nad druhými, nemohli bychom mít žádný vztah k Bohu. (Přísloví 3:32; Matouš 20:20–28; 1. Petra 5:2, 3) Jako Ježíšovi následovníci jsme se zřekli pokoutních věcí světa. — 2. Korinťanům 4:1, 2.
21 Členové Božího lidu neusilují o věhlas, ale jednají v souladu s Pavlovým napomenutím: „Ať tedy jíte nebo pijete nebo děláte cokoli jiného, všechno dělejte k Boží slávě.“ (1. Korinťanům 10:31) Jako Jehovovi služebníci netrváme modlářsky na svém, ale radostně vykonáváme božskou vůli tím, že přijímáme vedení od „věrného a rozvážného otroka“ a plně spolupracujeme s Jehovovou organizací. — Matouš 24:45–47.
Stále se střež!
22, 23. Jak se můžeme stále střežit před modlářstvím všeho druhu?
22 Jako Jehovův lid se neskláníme před hmotnými modlami. Také se střežíme před rafinovanými formami modlářství. Musíme se vlastně neustále vyhýbat modlářství všeho druhu. Posloucháme proto Janovu radu: „Střežte se před modlami.“ — 1. Jana 5:21.
23 Jestliže jsi Jehovovým služebníkem, vždy projevuj své biblicky školené svědomí a svou vnímavost. (Hebrejcům 5:14) Pak tě nenakazí modlářský duch tohoto světa, ale budeš jako ti tři věrní Hebrejci a jako věrně oddaní raní křesťané. Budeš Jehovovi přinášet výlučnou oddanost a on ti bude pomáhat, aby ses neustále střežil před modlářstvím všeho druhu.
Co si myslíš?
◻ Jak se svědkové Jehovovi varují forem modlářství, které spatřil ve vidění Ezekiel?
◻ Co je „divoké zvíře“ ze Zjevení 13:1 a jaký postoj vzhledem k němu zaujímají Jehovovi služebníci?
◻ Proč bychom se měli střežit před zbožňováním hvězd zábavy a sportu?
◻ Jak se můžeme střežit před zbožňováním sebe sama?
◻ Proč bychom se měli stále střežit před modlářstvím všeho druhu?
[Obrázky na straně 26]
Víš, jak odporné věci, které Ezekiel spatřil ve svém vidění, předstínily modlářství křesťanstva?
[Podpisek]
Ilustrace (vlevo nahoře) je založena na fotografii Ralpha Cranea/Bardo Museum