KOLO

Kruhová konstrukce z tvrdého materiálu, která může být buď plná, nebo má loukotě neboli ramena, a otáčí se kolem osy. Ve starověku se kolo zpočátku dělalo tak, že se stlouklo několik dřevěných prken, zakulatily se a opatřily lištou (obručí neboli ráfem). Pro dvoukolé válečné vozy, běžné vozy a jiné dopravní prostředky se používala kola s loukotěmi. (2Mo 14:25; Iz 5:28; 28:27) Každý z deseti měděných vozíků, které Šalomoun udělal pro používání v Jehovově chrámu, měl měděnou nápravu a čtyři kola podobná kolům dvoukolého vozu, která byla 67 cm vysoká, a měla náboj, loukoť i lištu. (1Kr 7:27–33)

Hrnčíř tvaroval hliněné nádoby na otáčejícím se vodorovném kotouči, kterému se říkalo hrnčířský kruh. (Jer 18:3, 4) Rovněž vědro se mohlo do cisterny spouštět nebo vytahovat pomocí provazu, který byl připevněn k určitému typu kola či rumpálu. (Ka 12:6)

Obrazné použití. Podle hebrejského masoretského textu zní Přísloví 20:26 takto: „Moudrý král rozptyluje ničemné lidi a otáčí po nich kolem.“ Zdá se, že se tím naráží na jednání krále, které je srovnatelné s používáním kola při mlácení obilí. (Srovnej Iz 28:27, 28.) Tato metafora, zdá se, ukazuje, že moudrý král pohotově odděluje ničemné lidi od spravedlivých a trestá je. Tak je zlo v jeho panství potlačeno. (Srovnej Př 20:8.) Při malé obměně však tento verš říká, že moudrý král otáčí po ničemných „jejich vlastní škodlivostí“.

Neovládaný jazyk je „oheň“, který „rozpaluje kolo přirozeného života“. Celé kolo neboli běh přirozeného života, do něhož člověk při narození vstupuje, může být jazykem rozpáleno; život se tak stává začarovaným kruhem, což může vést k jeho zničení jakoby ohněm. (Jk 3:6)

V pátém roce vyhnanství krále Jehojakina měl Ezekiel u řeky Kebar v zemi Chaldejců vidění. Viděl Jehovu, jak jede v rychle se pohybujícím nebeském dopravním prostředku, jenž byl podobný válečnému vozu. Jeho čtyři kola měla lišty plné očí a uvnitř každého kola bylo zjevně v pravém úhlu jiné kolo, což kolům umožňovalo, aby se pohybovala dopředu nebo na stranu, aniž se změnil úhel kol. Vedle každého kola byl cherubín; andělské živé bytosti a kola se pohybovali shodně, jak byli vedeni duchem. (Ez 1:1–3, 15–21; 3:13) Následující rok měl Ezekiel podobné vidění, tentokrát byl ale přenesen — zjevně duchem inspirace — na místo před chrámem, který v Jeruzalémě postavil Šalomoun. Ezekielovo vidění naznačovalo, že brzy bude chrám zničen při vykonání Jehovova soudcovského rozhodnutí. (Ez 8:1–3; 10:1–19; 11:22) Asi o 60 let později viděl Daniel Prastarého na dny, Jehovu, jak se posadil na nebeský trůn, a tento trůn měl kola. Trůn i kola byly v plamenech, což ukazuje na blížící se ohnivý soud nad světovými velmocemi. (Da 7:1, 9, 10; Ža 97:1–3)