1. Alexandr Veliký, syn Filipa II. Makedonského a jeho manželky Olympiady, narozený v Pelle roku 356 př. n. l. Bible se sice o něm nezmiňuje jménem, ale jeho vláda nad pátou světovou velmocí byla předpověděna dvě stě let před jeho narozením. (Da 8:5–7, 20, 21)

Alexandr nastoupil na trůn po smrti svého otce, který byl zavražděn, a dva roky nato — bylo mu tehdy něco přes dvacet let — začal dobývat svět. (Da 8:5) Tento temperamentní mladý vojenský stratég rozvinul svou poměrně malou armádu do falangové formace, která se skládala z velkého počtu řad vojáků; tuto taktiku zavedl jeho otec a Alexandr ji ještě zdokonalil, takže byla účinnější.

Když Alexandr dosáhl v Malé Asii dvou rozhodujících vítězství (prvního u řeky Granikos, druhého na planině u Issu, kde velké perské vojsko, odhadem půl milionu mužů, utrpělo naprostou porážku),

Jeruzalém naproti tomu otevřel své brány a vzdal se. Podle Josepha (Židovské starožitnosti, XI, 337 [viii, 5]) byla Alexandrovi ukázána kniha Danielova proroctví, pravděpodobně 8. kapitola, kde se mluví o mocném řeckém králi, který porazí Perskou říši a podrobí si ji.

Pak se Alexandr obrátil na V, z Egypta se vrátil přes Palestinu a se svými 47 000 muži přemohl u Gaugamély reorganizovanou perskou armádu, která měla 1 000 000 vojáků. V rychlém sledu šly za sebou další události. Dareios III. byl zavražděn svými někdejšími přáteli, Babylón se vzdal a Alexandr táhl dále, aby dobyl města Susa a Persepolis.

ALEXANDR VELIKÝ A BIBLICKÁ PROROCTVÍ

Proroctví

Splnění

„Kozel . . . přistoupil k tomu, aby berana srazil a aby zlámal jeho dva rohy.“ „Beran, kterého jsi viděl, jak vlastní dva rohy, představuje médské a perské krále. A chlupatý kozel představuje řeckého krále.“ (Da 8:5, 7, 20, 21)

Když Alexandrova armáda v Malé Asii dvakrát porazila médo-perská vojska, vytáhla pak nejdříve na J a pak na V, přičemž úplně dobyla Médo-perskou říši