JAVAN

Jafetův syn, který je uveden jako čtvrtý; otec Elišaha, Taršiše, Kittim a Dodanim (neboli Rodanim). Patří mezi Noemovy potomky, kteří po potopě zalidňovali ‚ostrovy národů‘ — toto vyjádření se může vztahovat také na přímořské země, nejen na ostrovy obklopené vodou. (1Mo 10:2, 4, 5; 1Pa 1:5, 7) Historické doklady ukazují, že potomci Javana a jeho čtyř synů osídlili ostrovy a země na pobřeží Středozemního moře od Kypru (Kittim) až po záp. Středomoří. (Viz hesla DODANIM; ELIŠAH; KITTIM; TARŠIŠ č. 1.)

Javan (heb. Ja·wanʹ) je považován za předka starověkých Iónů, někdy označovaných za „původní kmen Řeků“. (Commentary on the Old Testament, C. F. Keil a F. Delitzsch, 1973, sv. I., The First Book of Moses) Básník Homér (asi z osmého století př. n. l.) použil jméno I·aʹo·nes pro rané Řeky a od začátku vlády Sargona II. (osmé století př. n. l.) se jméno Jawanu začíná objevovat v asyrských nápisech.

Během času se použití jména Iónie omezilo na Attiku (území kolem Atén), záp. pobřeží Malé Asie (odpovídající pobřeží pozdějších provincií Lýdie a Kárie) a sousední ostrovy v Egejském moři. Moře mezi již. Řeckem a již. Itálií si dosud uchovalo jméno Jónské; toto jméno má nesporně velmi starobylý původ a to podporuje názor, že touto formou jména Javan se kdysi označovala pevnina Řecka a také menší území, které bylo později pojmenováno „Iónie“.

První, kdo se po zprávě v První Mojžíšově zmiňuje o potomcích Javana, je prorok Joel asi ve druhé polovině devátého století př. n. l. Prorok odsuzuje Tyřany, Sidonce a Filištíny za to, že při svém obchodování s otroky prodávali judské a jeruzalémské syny „synům Řeků“ (doslova „Iónům“). (Joe 3:4–6) Izajáš v osmém století př. n. l. předpovídá, že někteří Židé, kteří přežijí projev Boží zloby, budou putovat do mnoha zemí, i do ‚Javanu‘, a tam budou oznamovat Jehovovu slávu. (Iz 66:19)

Ve zprávě z konce sedmého nebo ze začátku šestého století př. n. l. bylo uvedeno, že z míst jako „Javan, Tubal i Mešek [poslední dvě jmenovaná místa nepochybně ležela ve vých. nebo sev. části Malé Asie]“ bylo bohaté obchodní středisko Tyros zásobováno otroky a předměty z mědi. (Ez 27:13) Verš 19 téhož proroctví se znovu zmiňuje o Javanu, ale protože v kontextu se vyskytují jiná místa ležící v Sýrii, Palestině a Arábii, dospěli někteří badatelé k názoru, že se tam jméno Javan dostalo chybou při opisování. Řecká Septuaginta překládá Javan jako „víno“, a tak zde místo „Javan z Uzalu“ uvádí „a s vínem. Z Aselu [Uzalu]“. (LXX, Thomson) Překlad Revised Standard Version uvádí „a víno z Uzalu“. Jiní badatelé se však domnívají, že slovem Javan je zde možná míněna řecká kolonie v Arábii nebo že by to snad mohlo být jméno nějakého arabského kmene nebo města.

„Javan“ v Danielově proroctví se obvykle překládá jako „Řecko“, protože tento význam jasně vyplývá z historického splnění Danielových spisů. (Da 8:21; 10:20; 11:2) Podobně to říká Zecharjášovo proroctví (520–518 př. n. l.), které předpovídá úspěšné válečné tažení ‚synů Sionu‘ proti Javanu (Řecku). (Ze 9:13)