¹⁸ Povšimněte si slov v proroctví Daniela 9:24, 25 (JP): „Sedmdesát týdnů je uděleno tvému lidu a tvému svatému městu, aby byl ukončen přestupek a učiněn konec hříchu a odpuštěna nepravost a přivedena věčná spravedlnost. . . do pomazaného [„Mesiáše“, hebrejsky Mašiach], knížete.“ Není možné v textu přehlédnout spojitost mezi „Mesiášem“ (Pomazaným) a ‚ukončením přestupku a učiněním konce hříchu‘.

²⁰ Z výše uvedených důvodů mnoho Židů prvního století snadno pochopilo učení, že Mesiášova smrt umožní úplné odpuštění hříchu v Božích očích. Židé věděli, že Písma hovoří o zděděné lidské nedokonalosti. (Kazatel 7:20) Potřeba oběti k usmíření za hřích byla poučením, které si denně připomínali; byla zahrnutá v samotném systému a podstatě smlouvy Zákona. Události popsané ve zprávách o Ježíšově životě jej představují jako dokonalého člověka, jehož smrt mohla přinést smíření za hřích lidstva.f (Matouš 20:28; Lukáš 1:26–38) Když Křesťanská řecká písma objasnila, že různé oběti pod Zákonem předstínily tuto závěrečnou a úplnou oběť, byla plněji pochopena celá soustava Zákona stejně jako další části Písem.g — Hebrejcům 10:1–10.