16, 17. (a) Kdo převzal úlohu krále severu popisovaného u Daniela 11:25? (b) Kdo zaujal postavení krále jihu a jak k tomu došlo?

¹⁶ Boží anděl pokračoval v proroctví těmito slovy: „[Král severu] vyburcuje svou sílu a své srdce proti králi jihu s velkou vojenskou silou; a král jihu, ten se vzruší k válce s nesmírně velkou a mohutnou vojenskou silou. A [král severu] neobstojí, protože proti němu naplánují úklady.

¹⁷ Asi 300 let po tom, co Octavianus prohlásil Egypt za Římskou provincii, převzal úlohu krále severu římský císař Aurelianus. Králem jihu se zatím stala královna římské kolonie Palmýra — Septimia Zénobia.a (Viz „Zénobia — bojovná palmýrská královna“, strana 252.) Roku 269 n. l. palmýrské vojsko obsadilo Egypt, a to pod záminkou, že ho zabezpečí pro Řím. Zénobia chtěla z Palmýry udělat nejvlivnější město na východě a chtěla ovládnout východní římské provincie. Její cíle Aureliana znepokojily, a proto vyburcoval „svou sílu a své srdce“ a proti Zénobii zakročil.

18. Jak dopadl konflikt mezi králem severu — císařem Aurelianem — a králem jihu — královnou Zénobií?

¹⁸ Král jihu — panství, v jehož čele stála Zénobia — se ‚vzrušil k válce proti králi severu‘, a to „s nesmírně velkou a mohutnou vojenskou silou“ pod vedením dvou vojevůdců, Zabdy a Zabbaie. Aurelianus však Egypt dobyl, a pak podnikl výpravu do Malé Asie a Sýrie. U Emesy (dnešního Homsu) byla Zénobia poražena a potom ustoupila do Palmýry. Když toto město Aurelianus oblehl, Zénobia ho statečně bránila, ale neúspěšně. Společně se svým synem se dala na útěk směrem k Persii, ale u Eufratu ji Římané zajali. Obyvatelé Palmýry se v roce 272 n. l. vzdali. Zénobiu nechal Aurelianus naživu, a když v roce 274 n. l. pořádal triumfální průvod Římem, ukazoval ji v něm jako nejcennější atrakci. Do konce života pak Zénobia žila jako římská matrona.

19. Jak Aurelianus padl ‚kvůli úkladům naplánovaným proti němu‘?

¹⁹ Samotný Aurelianus ‚neobstál kvůli úkladům naplánovaným proti němu‘. V roce 275 n. l. zahájil tažení proti Peršanům. Když v Trácii čekal na to, až nastanou vhodné podmínky k překonání mořských úžin do Malé Asie, ‚ti, kdo jedli jeho pokrm‘, uskutečnili úklady proti němu a přivodili jeho „zhroucení“. Aurelianus se chystal potrestat svého tajemníka Erose za to, že se dopouštěl podvodů. Eros však vyhotovil podvržený seznam jmen určitých důstojníků, kteří měli být zabiti. Když tito důstojníci seznam uviděli, zosnovali Aurelianovu vraždu a plán uskutečnili.