A pokud jde o ty v lidu, kdo mají pochopení, ti budou mnohým předávat porozumění. A po několik dnů budou jistě přiváděni ke klopýtnutí mečem a plamenem, zajetím a drancováním.“ (Daniel 11:32, 33)

5, 6. Kdo patřil k ‚lidu, který zná svého Boha,‘ a jak se jim vedlo pod vládou krále severu?

⁵ A co se dá říci o pravých křesťanech označených jako „lid, který zná svého Boha,“ a jako ‚ti, kdo mají pochopení‘? Křesťané, kteří žili pod vládou krále severu, se sice řádně ‚podřizovali nadřazeným autoritám‘, ale zároveň nebyli částí tohoto světa. (Římanům 13:1; Jan 18:36) Pečlivě spláceli „césarovy věci césarovi“, ale současně také dávali „Boží věci Bohu“. (Matouš 22:21) Kvůli tomu byla zkoušena jejich ryzost. (2. Timoteovi 3:12)

⁶ To mělo za následek, že praví křesťané jednak ‚klopýtli‘ a jednak ‚získali převahu‘. Klopýtli v tom smyslu, že byli krutě pronásledováni, a někteří z nich byli dokonce zabiti. Ale získali převahu, a to tak, že velká většina z nich zůstala věrná. Tito křesťané zvítězili nad světem stejně jako Ježíš. (Jan 16:33) Kromě toho nikdy nepřestali se svou kazatelskou činností, a to ani když byli ve vězení nebo v koncentračních táborech. Tak ‚předávali mnohým porozumění‘. I přesto, že ve většině zemí, které byly ovládány králem severu, byli svědkové Jehovovi pronásledováni, jejich počet se zvětšoval. Díky věrnosti těch, kdo „mají pochopení“, se v oněch zemích objevil „velký zástup“, který se neustále rozrůstá. (Zjevení 7:9–14)