Po třetím roce Kýrovy vlády Daniel už možná dlouho nežil. Pokud byl v roce 617 př. n. l. přiveden do Babylóna jako mladík, muselo mu být v době, kdy dostal toto vidění zaznamenané v 10. až 12. kapitole, téměř sto let. Anděl Danielovi řekl: „Pokud jde o tebe, ty jdi ke konci; a budeš odpočívat, ale vstaneš ke svému losu na konci dnů.“ Tato slova patrně ukazují, že se přiblížil konec jeho života, ale ujišťují ho o vzkříšení. (Da 12:13)

Naukové hledisko. Někteří kritikové mají námitky kvůli tomu, že se Daniel zmiňuje o vzkříšení. (Da 12:13) Domnívají se, že tato nauka se objevila později nebo že byla převzata z pohanského názoru. Avšak zmínka o vzkříšení v knize Daniel je v souladu se zbývající částí Hebrejských písem, která obsahují výroky o víře ve vzkříšení. (Job 14:13, 15; Ža 16:10) Jsou tam také popsány případy, kdy ke vzkříšení skutečně došlo. (1Kr 17:21, 22; 2Kr 4:22–37; 13:20, 21) A dokonce taková autorita, jakou byl apoštol Pavel, se vyjádřila, že ve vzkříšení z mrtvých věřil Abraham (Heb 11:17–19) a že se na vzkříšení těšili i jiní věrní Boží služebníci starověku. (Heb 11:13, 35–40; Ří 4:16, 17) Sám Ježíš řekl: „Ale že jsou mrtví buzeni, odhalil i Mojžíš ve zprávě o trnitém keři, když nazývá Jehovu ‚Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým‘.“ (Lk 20:37)