Věděli, že k věcem zakázaným v Mojžíšově zákoně patří jídla z prasat a králíků, ústřice a úhoři. I masa, která Zákon povoloval, byla na babylónském dvoře pochybná, protože se nedalo zjistit, zda byla správně vykrvácena. Navíc mohla být taková masa znečištěna pohanskými obřady. — 3. Mojžíšova 3:16, 17.

6. Jak reagovali čtyři Hebrejci na zkoušku?

⁶ Co měli ti čtyři Hebrejci dělat? Čteme, že Daniel — a jistě i ostatní tři — se v srdci rozhodl, že se neznečistí takovými jídly. Proto „stále prosil“ o prostou zeleninu místo králových lahůdek a o vodu místo jeho vína. Vůbec neuvažovali o tom, co lépe chutná. Bylo jistě zapotřebí víry a odvahy, aby prosazovali tuto věc.

Daniel 1:8–14; Izajáš 48:17, 18.

7. Jak byli hebrejští mladíci odměněni za svůj statečný postoj?

⁷ Bylo třeba víry a odvahy, aby čtyři Hebrejci učinili spornou otázku ze svého jídla.

8. Jaké je v tom ponaučení pro dnešní Jehovovy služebníky?

⁸ V tom tkví ponaučení pro všechny dnešní služebníky Jehovy Boha. Tito hebrejští mladíci si mohli říkat, že dietní omezení mojžíšského Zákona nejsou tak důležitá, přinejmenším ve srovnání s Deseti přikázáními nebo se zákony o obětech a každoročních svátcích. Ale tito věrně oddaní Hebrejci dbali na to, aby žili podle všech rysů Božího zákona. To připomíná zásadu, kterou pronesl Ježíš a jež je zaznamenána u Lukáše 16:10: „Kdo je věrný v nejmenším, je věrný i v mnohém, a kdo je nespravedlivý v nejmenším, je nespravedlivý i v mnohém.“ — Srovnej Matouše 23:23.