Ozeášovo proroctví nám pomáhá chodit s Bohem

„Budou kráčet za Jehovou.“ (OZEÁŠ 11:10)

 1. Jaké symbolické drama je obsaženo v knize Ozeáš?

LÍBÍ se vám dramata, která mají strhující zápletku a vystupují v nich zajímavé postavy? Biblická kniha Ozeáš obsahuje symbolické drama.a Toto drama pojednává o událostech ze života rodiny Božího proroka Ozeáše a vztahuje se k obraznému manželství, které prostřednictvím mojžíšské smlouvy Zákona uzavřel Jehova se starověkým Izraelem.

 2. Co víme o Ozeášovi?

² Rámec tohoto dramatu je popsán v 1. kapitole Ozeášovy knihy. Ozeáš zjevně žil na území desetikmenného izraelského království (nazývaného také Efrajim podle nejvlivnějšího kmene). Prorokoval za vlády posledních sedmi izraelských panovníků a za vlády judských králů Uzzijáše, Jotama, Achaze a Ezekjáše. (Ozeáš 1:1) Ozeáš tudíž prorokoval nejméně 59 let. Kniha, která nese jeho jméno, byla sice dopsána nedlouho po roce 745 př. n. l., ale má velký význam i dnes, kdy miliony lidí jednají v souladu s těmito prorockými slovy: „Budou kráčet za Jehovou.“ (Ozeáš 11:10)

Co poznáváme ze stručného přehledu

3, 4. Krátce vysvětli, o čem pojednává 1. až 5. kapitola Ozeášovy knihy.

³ Stručný přehled 1. až 5. kapitoly Ozeášovy knihy nás povzbudí, abychom byli ještě pevněji rozhodnuti chodit s Bohem tak, že budeme projevovat víru a žít v souladu s jeho vůlí. Obyvatelé izraelského království se provinili duchovním cizoložstvím, ale pokud budou činit pokání, Bůh jim prokáže milosrdenství. To je znázorněno Ozeášovým jednáním s jeho manželkou Gomer. Potom, co mu porodila jedno dítě, má podle všeho dvě nemanželské děti. Ozeáš ji přesto bere zpátky. Právě tak je Jehova ochoten projevit milosrdenství kajícným Izraelitům. (Ozeáš 1:1–3:5)

⁴ Jehova má s Izraelem právní při, protože v zemi není pravda, milující laskavost ani poznání Boha. Bude účtovat jak s modlářským Izraelem, tak se vzpurným judským královstvím. Až se však Boží lid dostane do „úzkých“, bude Jehovu hledat. (Ozeáš 4:1–5:15)

Drama se začíná odvíjet

5, 6. (a) Jak rozšířené bylo v desetikmenném izraelském království smilstvo? (b) Proč je výstraha daná starověkému Izraeli důležitá i pro nás?

⁵ „Jdi,“ přikázal Bůh Ozeášovi, „vezmi si manželku smilstva a děti smilstva, protože smilstvem se země výslovně obrací od následování Jehovy.“ (Ozeáš 1:2) Jak rozšířené bylo v Izraeli smilstvo? Čteme o tom: „Právě duch smilstva způsobil, že [obyvatelé desetikmenného království] zbloudili, a smilstvem vycházejí z místa pod svým Bohem. . . . Vaše dcery smilní a vaše vlastní snachy cizoloží. . . . Pokud jde o muže, vyrážejí si s nevěstkami a obětují s chrámovými prostitutkami.“ (Ozeáš 4:12–14)

⁶ Smilstvo, a to jak doslovné, tak duchovní, bylo v Izraeli přebujelé. Jehova proto hodlal s Izraelity „účtovat“. (Ozeáš 1:4; 4:9) Tato výstraha je důležitá i pro nás, protože Jehova bude účtovat s těmi, kdo v dnešní době jednají nemravně a podílejí se na nečistém uctívání. Ti, kdo chodí s Bohem, však splňují Boží požadavky pro čisté uctívání a jsou si vědomi toho, že „žádný smilník . . . nemá žádné dědictví v království Krista a Boha“. (Efezanům 5:5; Jakub 1:27)

 7. Co symbolizoval Ozeášův sňatek s Gomer?

⁷ Když si Ozeáš vzal Gomer za manželku, byla podle všeho pannou a v době, kdy „mu porodila syna“, mu byla věrná. (Ozeáš 1:3) V symbolickém dramatu bylo znázorněno, co Bůh udělal krátce po vysvobození Izraelitů z egyptského otroctví v roce 1513 př. n. l. Tehdy s Izraelity uzavřel smlouvu, která se podobala úmluvě o počestném manželství. Izraelité s touto smlouvou souhlasili a svému ‚manželskému vlastníku‘ Jehovovi tím slíbili věrnost. (Izajáš 54:5) Ano, tento obrazný sňatek izraelského národa s Bohem byl symbolizován tím, že Ozeáš uzavřel počestný manželský svazek s Gomer. Situace se však dramaticky změnila.

 8. Jak vzniklo desetikmenné izraelské království a co víte o uctívání, které se na tomto území provozovalo?

⁸ Ozeášova manželka „otěhotněla ještě jednou a . . . porodila dceru“. Toto děvčátko a také následující dítě, které Gomer počala, vyšly pravděpodobně z cizoložného vztahu. (Ozeáš 1:6, 8) Vzhledem k tomu, že Gomer představovala Izrael, logicky nás napadá otázka: ‚Jak došlo k tomu, že se Izrael začal chovat jako prostitutka?‘ V roce 997 př. n. l. se deset izraelských kmenů oddělilo od jižních kmenů Judy a Benjamína. Na území desetikmenného izraelského království bylo zavedeno uctívání telat, aby lidé z tohoto království nechodili do Judy uctívat Jehovu v jeho chrámu v Jeruzalémě. V Izraeli také zakořenilo uctívání falešného boha Baala, přičemž k tomuto uctívání patřily sexuální orgie.

 9. Co se s Izraelem stalo v souladu s prorockými slovy v Ozeášovi 1:6?

⁹ Když Gomer přivedla na svět dceru, která pravděpodobně byla jejím druhým nemanželským dítětem, řekl Bůh Ozeášovi: „Dej jí jméno Lo-ruchama [což znamená „nebylo jí projeveno milosrdenství“], neboť již neprojevím milosrdenství izraelskému domu, protože je rozhodně odvedu.“ (Ozeáš 1:6) Jehova ‚je odvedl‘, když v roce 740 př. n. l. vzali Izraelity do zajetí Asyřané. Dvoukmennému judskému království však Bůh projevil milosrdenství a zachránil je, ale ne lukem, mečem, válkou, koňmi ani jezdci na koních. (Ozeáš 1:7) V roce 732 př. n. l. jediný anděl pobil za pouhou jednu noc 185 000 asyrských vojáků, kteří ohrožovali judské hlavní město Jeruzalém. (2. Královská 19:35)

Jehovova právní pře s Izraelem

10. Co bylo znázorněno cizoložným chováním Gomer?

¹⁰ Gomer opustila Ozeáše a žila v cizoložném vztahu s jiným mužem a tak se stala ‚manželkou smilstva‘. Tím bylo znázorněno, že izraelské království uzavíralo politické spojenectví s modlářskými národy a začalo se na ně spoléhat. Izraelité nepřičítali zásluhy na svém blahobytu Jehovovi, ale připisovali je bohům takových národů. Také se podíleli na falešném uctívání, čímž porušovali manželskou smlouvu, kterou s nimi Bůh uzavřel. Není divu, že s tímto duchovně cizoložným národem měl Jehova právní při! (Ozeáš 1:2; 2:2, 12, 13)

11. Co se stalo se smlouvou Zákona potom, co Jehova připustil, aby šel Izrael a Juda do vyhnanství?

¹¹ Jaký trest museli Izraelité nést za to, že opustili svého Manželského Vlastníka? Bůh způsobil, aby ‚šli do pustiny‘ v Babylónii, tedy do země, která si podrobila Asýrii, kde byli Izraelité ve vyhnanství od roku 740 př. n. l. (Ozeáš 2:14) Když Jehova takto způsobil, že desetikmenné království přestalo existovat, nezrušil tím manželskou smlouvu, kterou uzavřel s původním dvanáctikmenným izraelským národem. Mojžíšskou smlouvu Zákona, na základě které s ním dvanáctikmenný Izrael obrazně vstoupil do manželství, Jehova nerozvázal ani v roce 607 př. n. l., kdy dovolil, aby Jeruzalém byl zničen Babylóňany a aby obyvatelé Judy upadli do zajetí. Tento vztah byl ukončen až poté, co v roce 33 n. l. židovští představitelé zavrhli Ježíše Krista a dali ho usmrtit. (Kolosanům 2:14)

Jehova napomíná Izrael

12, 13. Co je jádrem slov v Ozeášovi 2:6–8 a jak se tato slova splnila na Izraeli?

¹² Bůh svou obraznou manželku, Izrael, napomínal, aby ‚odložila své smilstvo‘, ale ona chtěla jít za těmi, kdo ji vášnivě milují. (Ozeáš 2:2, 5) „Proto pohleď,“ řekl Jehova, „oplocuji tvou cestu trním; a navrším proti ní kamennou zeď, takže nenajde své vlastní vozové cesty. A opravdu se požene za svými vášnivými milenci, ale nedostihne je; a jistě je bude hledat, ale nenajde je. A bude muset říci: ‚Chci jít a vrátit se ke svému manželovi, tomu prvnímu, neboť tehdy mi bylo lépe než teď.‘ Sama však neuznala, že jsem to byl já, kdo jí dával obilí a sladké víno a olej, a že jsem pro ni rozhojnil i stříbro a zlato, které použili pro Baala [nebo „ze kterých udělali sochu Baala“, poznámka pod čarou].“ (Ozeáš 2:6–8)

¹³ Ačkoli Boží obrazná manželka hledala pomoc u národů, které bývaly jejími „vášnivými milenci“, žádný z nich jí nemohl pomoci. Nemohly jí přijít na pomoc, protože byla jakoby obklopena plotem z neproniknutelného houští. Izraelské hlavní město Samaří v roce 740 př. n. l. padlo po tříletém obléhání do rukou Asyřanů a desetikmenné království už nikdy nebylo obnoveno. Pouze někteří jednotlivci mezi zajatými Izraelity si po čase uvědomili, jak dobré poměry vládly v době, kdy jejich předkové sloužili Jehovovi. Tento ostatek odmítl uctívat Baala a začal usilovat o to, aby obnovil svůj smluvní vztah s Jehovou.

Další pohled na drama

14. Jak došlo k tomu, že Ozeáš obnovil s Gomer manželský vztah?

¹⁴ To, jak události v Ozeášově rodině souvisejí se vztahem mezi Izraelity a Jehovou, ještě lépe pochopíme z následujících slov: „Jehova přikročil k tomu, aby mi řekl: ‚Jdi ještě jednou, miluj ženu, kterou miluje druh a která se dopouští cizoložství.‘“ (Ozeáš 3:1) Ozeáš tomuto pokynu vyhověl a koupil Gomer zpět od muže, s nímž do té doby žila. Potom svou manželku přísně napomenul: „Mnoho dnů budeš bydlet jako moje. Nebudeš smilnit a nebudeš patřit jinému muži.“ (Ozeáš 3:2, 3) Gomer toto ukáznění přijala a Ozeáš s ní obnovil manželský vztah. Jak se to týkalo Božího jednání s izraelským a judským lidem?

15, 16. (a) Za jakých podmínek mohl Jehovův ukázněný národ obdržet Boží milosrdenství? (b) Jak se splnila slova z Ozeáše 2:18?

¹⁵ Když vyhnanci z Izraele a Judy byli v babylónském zajetí, Bůh použil své proroky k tomu, aby ‚mluvil k jejich srdci‘. Má-li být Božímu lidu projeveno milosrdenství, musí činit pokání a vrátit se zpět ke svému Manželskému Vlastníkovi, jako se ke svému manželovi vrátila Gomer. Pak Jehova svůj ukázněný národ, který se podobá manželce, vyvede z babylónské „pustiny“ a přivede ho zpět do Judy a Jeruzaléma. (Ozeáš 2:14, 15) Tento slib Jehova splnil v roce 537 př. n. l.

¹⁶ Bůh také splnil následující slib: „Jistě . . . v ten den uzavřu smlouvu ve spojitosti s divokým polním zvířetem a s létajícím nebeským tvorem a s tvorem lezoucím po zemské půdě, a luk a meč a válku vylámu ze země, a způsobím, aby uléhali v bezpečí.“ (Ozeáš 2:18) Židovský ostatek, který se vrátil do své vlasti, žil v bezpečí a nemusel se bát zvířat. Toto proroctví se splnilo také v roce 1919 n. l., když byl ostatek duchovního Izraele vysvobozen z ‚Velkého Babylónu‘, světové říše falešného náboženství. Boží ctitelé nyní přebývají v bezpečí a žijí v duchovním ráji se svými společníky, kteří mají naději, že budou věčně žít na zemi. Mezi pravými křesťany neexistují žádné zvířecké rysy. (Zjevení 14:8; Izajáš 11:6–9; Galaťanům 6:16)

Poučné myšlenky, které bychom si měli vzít k srdci

17–19. (a) K napodobování kterých Božích vlastností jsme zde vybízeni? (b) Jaký vliv by na nás mělo mít Jehovovo milosrdenství a soucit?

¹⁷ Bůh je milosrdný a soucitný, a takoví bychom měli být i my. To je jedna z myšlenek, které jsou pro naše poučení obsaženy v úvodních kapitolách Ozeášovy knihy. (Ozeáš 1:6, 7; 2:23) To, že Bůh byl ochotný prokázat kajícným Izraelitům milosrdenství, bylo v souladu s inspirovaným příslovím, které říká: „Kdo přikrývá své přestupky, nebude mít úspěch, ale tomu, kdo je vyznává a opouští, bude projeveno milosrdenství.“ (Přísloví 28:13) Ty, kdo se nějakým způsobem provinili a činí pokání, mohou povzbudit také slova žalmisty, který řekl: „Oběti Bohu jsou zlomený duch; srdcem zlomeným a zdrceným, Bože, nepohrdneš.“ (Žalm 51:17)

¹⁸ Ozeášovo proroctví vyvyšuje soucit a milosrdenství Boha, jehož uctíváme. I když se někdo odchýlí od jeho spravedlivých cest, může činit pokání a obrátit se. Jestliže to udělá, Jehova mu otevře svou náruč. Bůh projevil milosrdenství kajícným členům izraelského národa, s nímž předtím obrazně uzavřel manželství. Přestože Jehovu neposlouchali a ‚působili bolest Svatému Izraele, on byl milosrdný a stále pamatoval, že jsou tělo‘. (Žalm 78:38–41) Takové milosrdenství by nás mělo podněcovat, abychom nadále chodili s naším soucitným Bohem Jehovou.

¹⁹ Přestože mezi Izraelity bujelo takové hříšné jednání, jako byly vraždy, krádeže a cizoložení, Jehova ‚mluvil k jejich srdci‘. (Ozeáš 2:14; 4:2) Když rozjímáme o jeho milosrdenství a soucitu, mělo by to působit i na naše srdce a osobně nás to k Jehovovi přitahovat. Proto se sami sebe zeptejme: ‚Jak mohu Jehovovo milosrdenství a soucit napodobovat ve svém jednání s druhými? Jestliže mě nějaký spolukřesťan urazil, ale žádá mě o prominutí, jsem stejně jako Bůh přichystaný odpustit?‘ (Žalm 86:5)

20. Na příkladu ukažte, že naději, kterou dává Bůh, bychom měli považovat za spolehlivou.

²⁰ Bůh dává skutečnou naději. Například slíbil: „Budu [jí] dávat . . . nížinu Achor jako vstup do naděje.“ (Ozeáš 2:15) Jehovova starověká organizace podobná manželce měla spolehlivou naději na návrat do své vlasti, kde ležela ‚nížina Achor‘. Zmíněný slib se v roce 537 př. n. l. splnil, a my proto máme pádný důvod radovat se z naděje, kterou Jehova dává nám a která je stejně spolehlivá.

21. Jaká je souvislost mezi poznáním a tím, že chodíme s Bohem?

²¹ Máme-li dál chodit s Bohem, musíme ho stále poznávat a získané poznání uplatňovat ve svém životě. Poznání Jehovy bylo to, co v Izraeli zoufale scházelo. (Ozeáš 4:1, 6) Někteří lidé si však Božího vyučování velmi vážili a jednali podle něj a Jehova jim za to bohatě žehnal. Jedním z nich byl Ozeáš. V Elijášově době k nim patřilo také 7 000 těch, kteří neklekali před Baalem. (1. Královská 19:18; Římanům 11:1–4) Jestliže jsme i my vděční za Boží poučování, pomůže nám to stále chodit s Bohem. (Žalm 119:66; Izajáš 30:20, 21)

22. Jak bychom měli pohlížet na odpadlictví?

²² Jehova očekává, že muži, kteří mezi jeho ctiteli poskytují vedení, budou zavrhovat odpadlictví. V Ozeášovi 5:1 však čteme: „Slyšte, kněží, a dávejte pozor, izraelský dome, a vy, králův dome, dopřejte sluchu, vždyť s vámi má co činit soud; protože jste se pro Micpu stali pastí a jakoby sítí rozprostřenou přes Tabor.“ Odpadličtí vůdci byli pro Izraelity pastí a sítí, protože je sváděli k tomu, aby provozovali modlářství. Hora Tabor a místo zvané Micpa byly pravděpodobně střediskem takového falešného uctívání.

23. V čem pro vás bylo přínosné studium Ozeáše 1 až 5?

²³ Z toho, co jsme se doposud z Ozeášova proroctví dozvěděli, je patrné, že Jehova je milosrdný Bůh a že dává naději a požehnání těm, kdo uplatňují jeho pokyny a odmítají odpadlictví. Proto jednejme podobně, jako kdysi jednali kajícní Izraelité. Hledejme Jehovu a vždy se snažme, abychom se mu líbili. (Ozeáš 5:15) Když to budeme dělat, sklidíme dobro a budeme mít nesrovnatelnou radost a pokoj. To je odměna pro všechny, kdo věrně chodí s Bohem. (Žalm 100:2; Filipanům 4:6, 7)

[Poznámka pod čarou]

Jak byste odpověděli?

• Co symbolizoval Ozeášův sňatek s Gomer?

• Proč měl Jehova právní při s Izraelem?

• Která z poučných myšlenek obsažených v Ozeášovi 1 až 5 na vás zapůsobila?

[Obrázek na straně 18]

Víte, koho představuje Ozeášova manželka?

[Obrázek na straně 19]

Obyvatelé Samaří padli v roce 740 př. n. l. do rukou Asyřanů

[Obrázek na straně 20]

Lid se radostně vrací do své vlasti