JEZREEL
[Bůh zaseje semeno], Jezreelita.
1. Potomek Judův; možná předek obyvatel Jezreelu (č. 3) nebo jeho významný osadník. (1Pa 4:1, 3)
2. Syn proroka Ozeáše a jeho manželky Gomer (Oz 1:3, 4); prorocký význam jména „Jezreel“ je popsán v č. 4.
3. Blíže neurčené město v hornatém kraji Judy, možná založeno Jezreelem č. 1. (Joz 15:20, 48, 56) Tento Jezreel byl bezpochyby domovem Davidovy manželky Achinoam. (1Sa 25:43; 27:3)
4. Město na hranici území kmene Isachar. (Joz 19:17, 18) Dnes je Jezreel ztotožňován s místem Zerʽin (Tel Jizreʽel), asi 11 km na SSV od Jeninu (En-gannimu). Nedaleko směrem na JV se táhne hřbet vápencových pahorků, který má tvar půlměsíce a tradičně je ztotožňován s horou Gilboa.
Ve druhé polovině desátého století př. n. l. sloužil Jezreel jako královská rezidence izraelského krále Achaba a jeho nástupce Jehorama, ačkoli hlavním městem severního království bylo Samaří. (1Kr 18:45, 46; 21:1; 2Kr 8:29) Na Nabotově vinici poblíž paláce v Jezreelu vyslovil prorok Elijáš Jehovův soud proti Achabovu domu. (1Kr 21:17–29) Proroctví se splnilo. Jehu popravil Achabova syna, krále Jehorama, a jeho tělo hodil na kus Nabotova pole. Achabova manželka Jezábel se stala potravou pro mrchožravé jezreelské psy, když byla na Jehuův příkaz shozena z okna. Hlavy Achabových sedmdesáti synů, kteří byli v Samaří popraveni svými opatrovníky, byly navršeny do dvou hromad u brány Jezreelu. Nikdo z Achabových význačných mužů, známých a kněží v Jezreelu neunikl. (2Kr 9:22–37; 10:5–11)
Ozeášovo proroctví. Jehovova slova k Ozeášovi (1:4) o ‚jezreelském krveprolévání‘ se nemají chápat tak, že se vztahují k Jehuovu zničení Achabova bezbožného domu. Jehu byl použit při vykonání božského rozsudku jako Jehovův nástroj. Je však možné, že špatné pohnutky, které byly za tím, že nechal přetrvat uctívání telete, také způsobily, že byl vinen krveprolitím. (2Kr 10:30, 31)
Prorocké jméno Jezreel, jímž měl Ozeáš podle Jehovova pokynu pojmenovat svého syna, kterého mu porodila jeho manželka Gomer, poukazovalo na budoucí účtování s Jehuovým domem. Bůh bude „sít semeno“ v tom, že způsobí jeho rozptýlení. Účtování s Jehuovým domem přišlo, když byl Jehuův prapravnuk Zecharjáš, který vládl šest měsíců, zavražděn a jeho vrah Šallum se zmocnil trůnu. (2Kr 15:8–10) Tak skončila Jehuova dynastie. Asi o 50 let později, v roce 740 př. n. l., když severní království podlehlo Asýrii a jeho obyvatelé byli vyhnáni, ustala královská vláda izraelského domu úplně. V té době byl „luk Izraele“, tedy jeho vojenská síla, definitivně zlomen. Proroctví ukazovalo, že k tomu dojde v nížině Jezreel, snad proto, že tam Asyřané dosáhli rozhodujícího vítězství. (Oz 1:4, 5)
Avšak prostřednictvím proroka Ozeáše Jehova také poukázal na pozitivní význam Jezreelu. Jehova znovu shromáždí ostatek z Izraele a Judy a pak přivede svůj lid zpět do jeho země. Tak zaseje semeno a způsobí, že množství tohoto lidu v té zemi vzroste. (Oz 1:11; 2:21–23; srovnej Ze 10:8–10.)
5. Zeměpisná oblast, která zahrnuje nížinu Jezreel. Toto označení se často vztahuje pouze na nížinu, která se táhne od města Jezreel na území kmene Isachar směrem na JV k Bet-šeanu na záp. okraji údolí Jordánu. Ale výraz „údolí Jezreel“ se dnes používá i na nížinu záp. od Jezreelu, na nížinu Esdrelon (řecká forma hebrejského „Jezreel“). V širším smyslu je tedy „údolí Jezreel“ celá nížina od pohoří Karmel až k řece Jordán.
Město Jezreel (Zerʽin) leží na okraji skalnatého svahu a ční nad celou vých. částí nížiny Jezreel, která se táhne asi 19 km na JV a je široká asi 3 km. V Jozuově době tuto oblast ovládali Kananejci, kteří měli silné a dobře vybavené vojsko s dvoukolými válečnými vozy. (Joz 17:16) V nížině Jezreel byli také Gideon a jeho 300 mužů svědky Jehovovy záchrany, když se vojáci nepřátelských vojsk Midianitů, Amalekitů a lidí z Východu ve zmatku obrátili jeden proti druhému. (Sd 6:33; 7:12–22) Později se izraelská armáda vedená králem Saulem utábořila u zřídla v Jezreelu (snad ʽAin Džalud na sz. výběžku hory Gilboa nebo ʽAin el-Meijite pod městem Zerʽin), když stála proti nepřátelským Filištínům. Z Jezreelu potom také přišla zpráva o Saulově smrti a o smrti jeho syna Jonatana. (1Sa 29:1, 11; 2Sa 4:4) Jezreel a jeho okolí se pak staly součástí území, nad kterým vládl Saulův syn Iš-bošet. (2Sa 2:8, 9) Za vlády Šalomouna bylo zmocněnci Baanovi přiděleno území, kam patřila i úrodná nížina Jezreel. (1Kr 4:7, 12)