Rozsudek vykonaný v nížině rozhodnutí
„Ať . . . národy . . . přijdou do nížiny Jehošafat; tam totiž usednu, abych soudil všechny okolní národy.“ (JOEL 3:12)
1. Proč Joel vidí zástupy shromážděné v „nížině rozhodnutí“?
„ZÁSTUPY, zástupy jsou v nížině rozhodnutí!“ Tato zneklidňující slova čteme v Joelovi 3:14. Proč jsou tyto zástupy shromážděny? Joel odpovídá: „Jehovův den je blízko.“ Je to velký den Jehovova ospravedlnění — den vykonání rozsudku nad velikým množstvím lidí, kteří odmítli Bohem ustanovené Království pod vládou Krista Ježíše. ‚Čtyři andělé‘ ze 7. kapitoly Zjevení mají ze svého pevného sevření konečně uvolnit „čtyři zemské větry“ a potom vypukne „velké soužení, jaké nenastalo od počátku světa až dosud, ano jaké již nikdy nenastane“. (Zjevení 7:1; Matouš 24:21)
2. (a) Proč je vhodné, že je místo určené k vykonání Jehovova rozsudku nazýváno ‚nížina Jehošafat‘? (b) Jak Jehošafat správně reagoval na připravovaný útok?
2 Místo určené k vykonání tohoto rozsudku je v Joelovi 3:12 nazváno ‚nížina Jehošafat‘. Je vhodné, že v neklidném období judské historie tam Jehova vykonal rozsudek ve prospěch dobrého krále Jehošafata, jehož jméno znamená „Jehova je soudce“. Úvaha o tom, co se tehdy stalo, nám pomůže, abychom lépe pochopili, co se má brzy stát v naší době. Zprávu o tom najdeme ve 2. Paralipomenon, 20. kapitole. V prvním verši této kapitoly čteme, že „proti Jehošafatovi válečně přitáhli synové Moaba a synové Ammona a s nimi někteří z Ammonim“. Jak reagoval Jehošafat? Udělal to, co dělají věrní Jehovovi služebníci vždy, když jsou v tísnivé situaci. Obrátil se k Jehovovi s prosbou o vedení a vroucně se modlil: „Bože náš, nevykonáš nad nimi soud? V nás totiž není síla před tímto velkým zástupem, který táhne proti nám; a sami nevíme, co bychom měli dělat, ale naše oči směřují k tobě.“ (2. Paralipomenon 20:12)
Jehova vyslýchá modlitbu
3. Jaké pokyny dal Jehova Judejcům, když byli napadeni sousedními národy?
3 Zatímco „všichni ti z Judy . . . stáli před Jehovou, dokonce i jejich maličcí, jejich manželky a jejich synové“, Jehova jim odpověděl. (2. Paralipomenon 20:13) Jednal tehdy podobně jako dnes, kdy používá ‚věrného a rozvážného otroka‘. Jako Ten, kdo slyší modlitbu, zmocnil levitského proroka Jachaziela, aby shromážděným lidem poskytl Boží odpověď. (Matouš 24:45) Čteme: „Tady je to, co vám řekl Jehova: ‚Nebojte se ani se neděste kvůli tomuto velkému zástupu; bitva totiž není vaše, ale Boží. . . . V tomto případě nebudete muset bojovat. Zaujměte své postavení, zastavte se a vizte Jehovovu záchranu ve váš prospěch. . . . Nebojte se ani se neděste. Zítra proti nim vytáhněte, a Jehova bude s vámi.‘ “ (2. Paralipomenon 20:15–17)
4. Co Jehova od svého lidu vyžadoval, když chtěl, aby se k nepřátelskému útoku stavěli aktivně, a ne pasivně?
4 Jehova vyžadoval od krále Jehošafata a jeho lidu víc než to, aby jen nečinně seděli a čekali na zázračné osvobození. Měli projevit iniciativu a postavit se proti nepřátelskému útoku. Král a ‚všichni ti z Judy, dokonce i jejich maličcí, jejich manželky a jejich synové‘ projevili silnou víru, když brzo ráno poslušně vstali a vydali se na pochod, aby se setkali s hordami útočníků. Cestou jim král stále předával teokratické pokyny, povzbuzoval je a vybízel: „Uvěřte Jehovovi, svému Bohu, abyste se prokázali mít dlouhé trvání. Uvěřte jeho prorokům, a tak se prokažte jako úspěšní.“ (2. Paralipomenon 20:20) Víra v Jehovu! Víra v jeho proroky! To je klíč k dosažení úspěchu. Kéž podobně i dnes, když jsme stále činní v Jehovově službě, nikdy nezapochybujeme, že Bůh způsobí, aby naše víra zvítězila!
5. Jak dnes svědkové Jehovovi aktivně chválí Jehovu?
5 Musíme stejně jako Judejci v Jehošafatově době ‚vzdávat chválu Jehovovi, neboť jeho milující laskavost je na neurčitý čas‘. Jak tuto chválu vzdáváme? Tím, že nadšeně kážeme o Království. Judejci tehdy „vyrazili s radostným voláním a chválou“, a tak bychom i my měli ke své víře přidat skutky. (2. Paralipomenon 20:21, 22) Ano, projevujme podobnou ryzí víru, protože Jehova se chystá zasáhnout proti našim nepřátelům. Ačkoli se snad cesta zdá dlouhá, buďme rozhodnuti, že vytrváme činní ve víře stejně jako ti Jehovovi ctitelé, kteří dnes na zemi vítězně vytrvávají na místech postižených těžkostmi. V některých zemích na bratry těžce doléhá pronásledování, násilí, hlad nebo zoufalé ekonomické podmínky, ale věrní Boží služebníci dosahují pozoruhodných výsledků, jak uvádí Ročenka svědků Jehovových 1998.
Jehova ochraňuje svůj lid
6. Jak nám silná víra v dnešní době pomáhá, abychom zůstali věrně oddaní?
6 Bezbožné národy okolo Judy se snažily podrobit si Boží lid, ale Jehovovi služebníci s příkladnou vírou odpověděli tím, že zpívali chválu Jehovovi. My dnes můžeme projevovat stejnou víru. Jestliže svůj život naplňujeme skutky chvály Jehovovi, v tom případě posilujeme svou duchovní výzbroj a nenecháváme žádný prostor pro to, aby do nás pronikly Satanovy lstivé intriky. (Efezanům 6:11) Silná víra potlačí pokušení nechat se rozptylovat nehodnotnou zábavou, hmotařstvím a lhostejností, jimiž se vyznačuje umírající svět kolem nás. Tato nepřemožitelná víra nám pomůže, abychom nadále oddaně sloužili s ‚věrným a rozvážným otrokem‘, zatímco jsme neustále syceni duchovním pokrmem, který dostáváme „v pravý čas“. (Matouš 24:45)
7. Jak svědkové Jehovovi reagují na různé útoky namířené proti nim?
7 Naše víra založená na Bibli nás bude posilovat, abychom se pevně postavili proti nenávistným kampaním, které jsou rozdmýchávány lidmi projevujícími ducha ‚zlého otroka‘, o němž je zmínka v Matoušovi 24:48–51. Toto proroctví se dnes splňuje význačným způsobem, protože v mnoha zemích odpadlíci aktivně zasévají lži a propagandu, a dokonce tajně spolupracují s těmi, kdo mají v národech mocenské postavení. Tam, kde to bylo vhodné, svědkové Jehovovi na to reagovali ve smyslu Filipanům 1:7 tím, že ‚obhajovali a zákonně prosazovali dobrou zprávu‘. Například když se 26. září 1996 u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku projednával případ z Řecka, devět soudců jednohlasně potvrdilo, že „svědkové Jehovovi spadají do definice ‚známé náboženství‘ “, a že tedy mají právo na svobodu myšlení, svědomí a vyznání, a také mají právo šířit svou víru. Pokud jde o odpadlíky, Boží rozsudek zní: „Přihodilo se jim to, co říká pravé přísloví: ‚Pes se navrátil ke svému vlastnímu zvratku a vykoupaná svině k válení v blátě.‘ “ (2. Petra 2:22)
8. Jak Jehova vykonal rozsudek proti nepřátelům svého lidu v Jehošafatově době?
8 Tehdy v Jehošafatově době Jehova vykonal rozsudek nad těmi, kdo chtěli škodit Božímu lidu. Čteme o tom: „Jehova postavil muže do zálohy proti synům Ammona, Moaba a hornatého kraje Seiru, kteří vcházeli do Judy, a tloukli jeden druhého. A synové Ammona a Moaba přistoupili k tomu, aby se postavili proti obyvatelům hornatého kraje Seiru, aby je zasvětili zničení a vyhladili je; a jakmile skoncovali s obyvateli Seiru, pomohli si navzájem ke svému vlastnímu zničení.“ (2. Paralipomenon 20:22, 23) Judejci pojmenovali to místo nížina Beracha; Beracha znamená „požehnání“. Také až Jehova v dnešní době vykoná rozsudek nad svými nepřáteli, přinese to velké požehnání jeho vlastnímu lidu.
9, 10. Kdo dává najevo, že si zasluhuje Jehovův nepříznivý rozsudek?
9 Možná si klademe otázku: ‚Kdo v současné době obdrží od Jehovy nepříznivý rozsudek?‘ Odpověď si musíme znovu vyhledat v Joelově proroctví. Joel 3:3 mluví o nepřátelích Jehovova lidu, kteří „dítě mužského rodu dávali jako prostituta a dítě ženského rodu prodávali za víno“. Ano, tito lidé považují Boží služebníky za mnohem podřadnější než sebe, a jejich děti pro ně nemají větší hodnotu než mzda prostituta nebo cena za džbán vína. Z toho se budou muset zodpovídat.
10 Stejný rozsudek si zasluhují ti, kdo se dopouštějí duchovní prostituce. (Zjevení 17:3–6) A pokárání si zasluhují zejména ti, kdo podněcují politické síly k pronásledování svědků Jehovových a k omezování jejich činnosti, jak to například v nedávných dobách dělali někteří náboženští vůdci ve východní Evropě, kteří k pronásledování svědků podněcovali davy. Jehova vyjadřuje své rozhodnutí vystoupit proti všem, kdo provádějí takové špatnosti. (Joel 3:4–8)
„Posvěťte válku!“
11. Jak Jehova vyzývá své nepřátele k válce?
11 Jehova dále vyzývá své ctitele, aby mezi národy ohlašovali tuto výzvu: „Posvěťte válku! Vyburcujte silné muže! Ať se přiblíží! Ať přijdou, všichni ti válečníci!“ (Joel 3:9) To je prohlášení o neobvyklém druhu války — o spravedlivé válce. Jehovovi věrně oddaní svědkové při reakci na lživou propagandu spoléhají na duchovní zbraně, a proto nepravdy potírají pravdou. (2. Korinťanům 10:4; Efezanům 6:17) Bůh brzy posvětí ‚válku velikého dne Boha, Všemohoucího‘. (Zjevení 16:14) Tato válka zbaví zemi všech odpůrců Boží svrchovanosti. Boží ctitelé na zemi se této války nebudou fyzicky nijak účastnit. Doslova i obrazně ‚překovali své meče v radlice a svá kopí v zahradnické nůžky‘. (Izajáš 2:4) Naproti tomu Jehova vyzývá nepřátelské národy k opačnému jednání: „Překovejte své radlice v meče a zahradnické nůžky v kopí.“ (Joel 3:10) Vybízí je, aby do bitvy vrhly celý svůj arzenál bojové techniky a moderní výzbroje. Ale národy nemohou uspět, protože boj i vítězství patří Jehovovi.
12, 13. (a) Jak je vidět, že mnohé národy jsou stále bojechtivé, i když studená válka skončila? (b) Na co jsou národy připravovány?
12 Na začátku devadesátých let národy prohlásily, že skončila studená válka. Bylo však vzhledem k tomu dosaženo základního cíle Spojených národů, míru a bezpečí? Sotva! Co se dozvídáme z nedávných událostí v Burundi, Iráku, bývalé Jugoslávii, Konžské demokratické republice, Libérii, Rwandě a Somálsku? Slovy Jeremjáše 6:14 říkají: „ ‚Je mír! Je mír!‘, když žádný mír není.“
13 I když otevřené válečné konflikty na některých místech ustaly, přesto členské státy OSN mezi sebou stále soupeří v tom, kdo vyrobí ještě důmyslnější válečné zbraně. Některé státy si stále udržují zásoby jaderných zbraní. Jiné vyvíjejí chemické a bakteriologické zbraně hromadného ničení. Když se tyto národy shromažďují na symbolické místo nazývané Armagedon, Jehova je vyzývá: „Pokud jde o slabého, ať řekne: ‚Jsem silný muž.‘ Poskytněte pomoc a přijďte, všechny okolní národy, a seberte se.“ Joel pak Jehovova slova přerušuje vlastní výzvou: „Na to místo přiveď, Jehovo, své silné.“ (Joel 3:10, 11)
Jehova chrání to, co mu patří
14. Kdo jsou Jehovovi silní?
14 Kdo jsou Jehovovi silní? Asi 280krát je pravý Bůh v Bibli nazván „Jehova vojsk“. (2. Královská 3:14) Tato vojska jsou nebeské zástupy andělů, kteří jsou připraveni plnit Jehovovy rozkazy. Když se Syřané snažili zajmout Elišu, Jehova nakonec otevřel oči Elišovu sloužícímu, aby uviděl, proč se jim to nepodaří: „Pohleďme, hornatý kraj byl plný koní a ohnivých válečných dvoukolých vozů všude kolem Eliši.“ (2. Královská 6:17) Ježíš řekl, že by se mohl na svého Otce obrátit, aby mu opatřil „více než dvanáct legií andělů“. (Matouš 26:53) Když kniha Zjevení popisuje Ježíše, jak vyjíždí vykonat rozsudek v Armagedonu, uvádí: „Vojska, jež byla v nebi, ho následovala na bílých koních, a byli oblečeni do bílého, čistého, jemného plátna. A z jeho úst vyčnívá ostrý, dlouhý meč, aby jím bil národy, a bude je pást železnou holí. Také šlape vinný lis hněvivé zloby Boha, Všemohoucího.“ (Zjevení 19:14, 15) Tento symbolický vinný lis je popsán barvitými slovy jako ‚velký vinný lis Božího hněvu‘. (Zjevení 14:17–20)
15. Jak Joel popisuje Jehovovu válku proti národům?
15 Jak tedy Jehova odpovídá na Joelovu snažnou prosbu, aby Bůh přivedl své silné? Odpověď je obsažena v těchto výstižných slovech: „Ať jsou národy vyburcovány a přijdou do nížiny Jehošafat; tam totiž usednu, abych soudil všechny okolní národy. Napřáhněte srp, neboť žeň dozrála. Pojďte, sestupte, vždyť vinný lis se naplnil. Lisovací nádrže opravdu přetékají; jejich špatnost se totiž rozhojnila. Zástupy, zástupy jsou v nížině rozhodnutí, neboť Jehovův den je blízko v nížině rozhodnutí. Slunce i měsíc se jistě zatmí a hvězdy, ty opravdu stáhnou svůj jas. A sám Jehova zařve ze Sionu a z Jeruzaléma vydá svůj hlas. A nebe a země se jistě rozkymácejí.“ (Joel 3:12–16)
16. Kdo bude patřit k těm, nad nimiž Jehova vykoná rozsudek?
16 Stejně jako je jisté, že Jehošafatovo jméno znamená „Jehova je soudce“, je právě tak jisté, že Jehova Bůh plně ospravedlní svou svrchovanost, až vykoná soud. Proroctví popisuje ty, kdo obdrží nepříznivý rozsudek jako ‚zástupy, zástupy v nížině rozhodnutí‘. Mezi těmito zástupy budou všichni, kdo ještě budou obhajovat falešné náboženství. Budou mezi ně patřit také ti, kdo jsou popsáni ve druhém žalmu — národy, národnostní skupiny, králové země a vysocí úředníci —, všichni, kdo neslouží „Jehovovi s bázní“, ale dávají přednost tomuto zkaženému světovému systému. Ti všichni odmítají ‚líbat syna‘. (Žalm 2:1, 2, 11, 12) Neuznávají Ježíše jako Jehovova spolukrále. V zástupech označených ke zničení budou dále všichni lidé, které slavný Král odsoudí jako ‚kozly‘. (Matouš 25:33, 41) Až Jehova ve svém ustanoveném čase zařve z nebeského Jeruzaléma, Jehovou jmenovaný Král králů vyjede vykonat rozsudek. Nebe a země se jistě rozkymácejí! Ale my dostáváme toto ujištění: „Jehova bude útočištěm pro svůj lid a tvrzí pro izraelské syny.“ (Joel 3:16)
17, 18. Kteří lidé jsou označeni, že přežijí velké soužení, a z jakých podmínek se budou těšit?
17 Zjevení 7:9–17 označuje ty, kdo přežijí velké soužení, jako „velký zástup“ lidí, kteří projevují víru ve výkupní moc Ježíšovy krve. Tito lidé najdou v Jehovově dnu ochranu, ale tlačící se zástupy z Joelova proroctví obdrží nepříznivý rozsudek. Joel přežijícím říká: „Budete muset poznat, že já jsem Jehova, váš Bůh, jenž přebývá na své svaté hoře Sionu“, což je Jehovovo nebeské obydlí. (Joel 3:17a)
18 Proroctví nás dále informuje, že oblast Božího nebeského Království „se stane svatým místem; a pokud jde o cizí lidi, ti už jím nebudou procházet“. (Joel 3:17b) V nebi ani v pozemské sféře nebeského Království již nebudou žádní cizinci, protože všichni budou sjednoceni v čistém uctívání.
19. Jak Joel popsal rajské podmínky dnešního Božího lidu?
19 I dnes Jehovovi ctitelé zde na zemi mají mezi sebou stále hojnost pokoje. Sjednoceně ohlašují Boží rozsudky ve více než 230 zemích a ve více než 300 různých jazycích. Jejich blahobyt je výborně popsán v Joelově proroctví: „Stane se v ten den, že z hor bude kanout sladké víno a samotné pahorky budou oplývat mlékem a samotná judská řečiště budou všechna oplývat vodou.“ (Joel 3:18) Ano, Jehova bude na ty, kdo ho na zemi chválí, stále vylévat hojnost radostného požehnání, blahobytu a sílící proud vzácné pravdy. Jehovova svrchovanost bude plně ospravedlněna v nížině rozhodnutí a mezi jeho vykoupenými ctiteli se rozhojní radost, protože Bůh bude mezi nimi přebývat navždy. (Zjevení 21:3, 4)
Vzpomínáš si?
◻ Jak Jehova zachránil svůj lid v době Jehošafata?
◻ Koho Jehova v „nížině rozhodnutí“ odsoudí ke zničení?
◻ Kdo jsou Boží silní a jakou úlohu sehrají v závěrečném konfliktu?
◻ Z jakých obšťastňujících věcí se těší věrní Boží ctitelé?
[Obrázek na straně 21]
Lidem z kmene Juda bylo řečeno: ‚Nebojte se, neboť bitva není vaše, ale Boží‘
[Obrázek na straně 23]
Jehova vyzývá své nepřátele, aby ‚překovali své radlice v meče‘
[Obrázek na straně 24]
Bible označuje totožnost velkého zástupu lidí, kteří přežijí velké soužení