Proč opouštějí náboženství?

V POLOVINĚ devatenáctého století bylo skutečně neslýchané, že by se obyvatel Pruska (dnešního severního Německa) považoval za člověka bez náboženského vyznání. Kdyby i jen přestoupil z tradičního náboženství k některé opoziční církvi, mohl se kvůli tomu dostat pod policejní dohled. Časy se opravdu velice změnily!

V Německu dnes vystupuje z církví víc lidí než kdy dříve. Údajně každý čtvrtý obyvatel o sobě říká, že není vůbec v žádném náboženství. Podobná tendence je vidět v Rakousku a Švýcarsku. Pokud bychom členstvo církví přirovnali ke krvi, pak — podle slov německého spisovatele Reimera Gronemeyera — „jsou evropské církve na pokraji vykrvácení“.

Proč odmítají náboženství

Proč tolik lidí odmítá organizované náboženství? Často z důvodů finančních, zejména v zemích, kde se od členů vyžaduje placení církevní daně. Mnozí lidé se ptají, proč by své těžce vydělané peníze měli dávat církvi. Někoho odpuzuje to, že církev má obrovské bohatství a moc. Tito lidé možná souhlasí s kardinálem Joachimem Meisnerem z Kolína nad Rýnem, podle jehož názoru se nejspíš církev dala svým bohatstvím ovlivnit natolik, že věnuje příliš mnoho pozornosti hmotným věcem a „víru v Krista již nebere dost vážně“.

Mnoho lidí vystupuje ze své církve proto, že se jim zdá nudná a nezajímavá a že neuspokojuje jejich duchovní hlad. Tito lidé trpí hladem, který předpověděl prorok Amos; je to „hlad ne po chlebu, a žízeň ne po vodě, ale po slyšení Jehovových slov“. (Amos 8:11) Jejich náboženství jim neposkytuje prakticky žádnou výživu, a proto své náboženství opouštějí.

Problémy, s nimiž se tito lidé setkávají, jsou skutečné, ale je správné reagovat na ně tak, že bychom se vzdali náboženství jako takového? Představme si hladového člověka, který uvidí něco, co mu připadá jako bochník chleba. Zkusí ho jíst, ale pozná, že je z pilin. Přestal by takový člověk myslet na jídlo a na to, aby svůj hlad utišil? Jistě ne, ale sháněl by se po skutečném jídle. Podobné to je s náboženstvím — jestliže určité náboženství neuspokojí duchovní hlad svých členů, měli by se snad náboženství úplně vzdát? Nebo by bylo moudřejší hledat nějaký způsob, jak se duchovně nasytit? Mnoho lidí to udělalo, jak je vidět z následujícího článku.