ŘECKÝ dějepisec Diodóros Sicilský žil před 2 000 lety. Tvrdil, že Ninive mělo čtyřúhelníkový půdorys; součet délek stran čtyřúhelníku byl 480 stadií. To znamená, že jeho obvod měřil 96 kilometrů! Bible poskytuje podobný obrázek, líčí totiž Ninive jako veliké město „rozlehlé na tři dny chůze“. — Jonáš 3:3.

V devatenáctém století odmítali kritikové Bible věřit, že by nějaké neznámé město starověkého světa mohlo být tak veliké. Říkali také, že pokud Ninive skutečně existovalo, muselo patřit k nějaké dávné civilizaci, která předcházela Babylón.

Jiný archeolog, Austen Henry Layard, začal mezitím odkrývat zříceniny na místě zvaném Nimrúd, které leželo asi 42 kilometrů směrem na jihozápad od Chorsabadu. Ukázalo se, že jde o zříceniny Kalachu — jednoho ze čtyř asyrských měst zmíněných v 1. Mojžíšově 10:11. Později, v roce 1849, vykopal Layard mezi Kalachem a Chorsabadem, na místě nazývaném Kujundžik, zříceniny mohutného paláce. Zjistilo se, že tento palác býval součástí Ninive. Mezi Chorsabadem a Kalachem se nalézají další zbytky lidských osídlení, včetně pahorku zvaného Karamles. Layard si povšiml: „Kdybychom čtyři velké pahorky — Nimrúd [Kalach], Kojundžik [Ninive], Chorsabad a Karamles — považovali za vrcholy čtverce, přišli bychom na to, že jeho čtyři strany docela přesně odpovídají 480 stadiím čili 60 zeměpisným mílím, což vydá za třídenní cestu proroka [Jonáše].“

Jonáš tedy všechna tato osídlení zřejmě zahrnul do jednoho výrazu „veliké město“ a nazval je jménem města, které je v 1. Mojžíšově 10:11 uvedeno jako první — Ninive. Totéž se dělá i dnes. Je například rozdíl mezi Londýnem jakožto samotným městem a Londýnem s jeho předměstími, kterému se někdy říká „Velký Londýn“.