TEMAN

[pravá strana; jih].

1. Potomek Esauova prvorozeného syna Elifaza (1Mo 36:10, 11; 1Pa 1:35, 36); edomský šejk. (1Mo 36:15, 16, 34, 42)

2. Místo, jež někteří znalci ztotožnili s Tawilanem ležícím asi 5 km na V od Petry. Je zřejmé, že to bylo edomské město nebo edomská oblast (země Temanitů), kde bydleli potomci Temana. (1Mo 36:34; Jer 49:7, 20; Ez 25:13; Am 1:11, 12; Ob 9) Toto místo se stalo známým jako středisko moudrosti. (Jer 49:7) V knize Habakuk je řečeno, že Bůh přichází z „Temanu, ano Svatý z hory Paran“. To může poukazovat na to, jak Jehova zazářil ve slávě, jak jeho nádhera byla vidět na horách, když svůj nově vytvořený národ vedl kolem Edomu do Zaslíbené země. (Hab 3:3, 4; srovnej 5Mo 33:2.)