Ať všichni oslavují Jehovu!

‚V kraji světla budou oslavovat Jehovu.‘ (IZAJÁŠ 24:15)

1. Jak se na Jehovovo jméno dívali Boží proroci na rozdíl od křesťanstva dnes?

JEHOVA — slavné Boží jméno! Jak se starověcí věrní proroci radovali, když v tomto jménu mluvili! S jásáním oslavovali svého Svrchovaného Pána, Jehovu, jehož jméno ho označuje jako Velkého Vykonavatele svého záměru. (Izajáš 40:5; Jeremjáš 10:6, 10; Ezekiel 36:23) I takzvaní malí proroci oslavovali Jehovu velmi výmluvně. Jedním z nich byl Ageus. Knihu, která nese jeho jméno, tvoří pouze třicet osm veršů, ale Boží jméno je v ní použito třicetpětkrát. Když se drahocenné jméno Jehova nahradí titulem „Pán“, jak to ve svých překladech Bible dělají přejemnělí apoštolové křesťanstva, celé Ageovo proroctví působí mdle. (Srovnej 2. Korinťanům 11:5.)

2, 3. (a) Jak se na Izraeli splnilo jedno pozoruhodné proroctví o obnově? (b) Z čeho se ostatek Židů i jejich společníci radovali?

² V Izajášovi 12:2 jsou použity dva tvary Božího jména.a Prorok prohlašuje: „Pohleď, Bůh je má záchrana. Budu důvěřovat a nebudu se děsit; vždyť Jah Jehova je má síla a má moc a stal se mi záchranou.“ (Viz také Izajáše 26:4.) Jah Jehova tak skrze proroka Izajáše ujistil Izrael, že je jejich mocný Zachránce. To bylo asi dvě stě let předtím, než Izrael vyšel z babylónského zajetí. Jejich zajetí mělo trvat od roku 607 př. n. l. do roku 537 př. n. l. Izajáš také napsal: „Já, Jehova, činím všechno . . . Ten, kdo říká o Cyrovi: ‚Je mým pastýřem a úplně provede všechno, co mě těší‘; dokonce v tom, že říkám o Jeruzalému: ‚Bude znovu vystavěn‘, a o chrámu: ‚Bude ti položen základ‘.“ Kdo byl Cyrus? Je zřejmé, že to byl perský král Cyrus, který porazil Babylón v roce 539 př. n. l. (Izajáš 44:24, 28)

³ Jehovova slova zaznamenaná Izajášem se splnila, když Cyrus vydal ve prospěch zajatých Židů výnos: „Kdokoli je mezi vámi ze všeho jeho lidu, kéž jeho Bůh prokáže, že je s ním. Ať tedy vyjde do Jeruzaléma, který je v Judě, a znovu staví dům Jehovy, Boha Izraele — on je pravý Bůh —, dům, který byl v Jeruzalémě.“ Ostatek Židů pociťoval nesmírné štěstí. Spolu s neizraelskými Netinim a syny Šalomounových sluhů se vrátili do Jeruzaléma. Přišli právě včas, aby mohli v roce 537 př. n. l. uspořádat Svátek chýší a přinést Jehovovi oběti na jeho oltář. Ve druhém měsíci příštího roku položili základ druhého chrámu a lid se začal hlasitě radovat a chválil Jehovu. (Ezra 1:1–4; 2:1, 2, 43, 55; 3:1–6, 8, 10–13)

4. Jak se splnily 35. a 55. kapitola Izajáše?

⁴ Izrael měl zažít slavné splnění Jehovova proroctví o obnově. „Pustina a bezvodý kraj budou jásat a pouštní pláň bude mít radost a rozkvete jako šafrán . . . Budou tam ti, kteří uvidí Jehovovu slávu, nádheru našeho Boha.“ „Vždyť s radováním vyjdete a s pokojem budete uvedeni. Hory i pahorky se před vámi rozveselí s radostným voláním . . . A stane se to pro Jehovu něčím proslulým, znamením na neurčitý čas, jež nebude odříznuto.“ (Izajáš 35:1, 2; 55:12, 13)

5. Proč radost Izraele netrvala dlouho?

⁵ Ale tato radost měla krátké trvání. Okolní národy usilovaly při stavbě chrámu o jakési mezicírkevní spojenectví. Židé zprvu zachovali pevný postoj a prohlásili: „Nemáte s námi nic společného při stavbě domu našemu Bohu, neboť sami budeme společně stavět Jehovovi, Bohu Izraele, právě jak nám přikázal perský král Cyrus.“ Sousední národy tedy začaly projevovat nepřátelství a ‚neustále oslabovaly ruce judského lidu a odrazovaly je od stavby‘. Podaly také zkreslené informace o situaci Cyrovu nástupci Artaxerxovi, který stavbu chrámu zakázal. (Ezra 4:1–24) Práce se na sedmnáct let zastavily. Je smutné, že Židé během této doby propadli hmotařskému způsobu života.

Hovoří „Jehova vojsk“

6. (a) Jak Jehova reagoval na situaci v Izraeli? (b) Proč je vhodný pravděpodobný význam Ageova jména?

⁶ Jehova přesto projevil ve prospěch Izraelitů ‚sílu a moc‘ tím, že poslal proroky, zvláště Agea a Zecharjáše, aby pomohli Židům uvědomit si jejich povinnosti. Ageovo jméno vyvolává představu něčeho slavnostního, protože zřejmě znamená „narozený ve svátek“. Je tedy vhodné, že začal prorokovat první den měsíce, kdy se slavil Svátek chýší, během kterého se Židé měli ‚stát jedině radostnými‘. (5. Mojžíšova 16:15) Skrze Agea Jehova předal čtyři poselství během sto dvanácti dnů. (Ageus 1:1; 2:1, 10, 20)

7. Jak by nás měla Ageova úvodní slova povzbudit?

⁷ Své proroctví začal Ageus slovy: „Tak řekl Jehova vojsk.“ (Ageus 1:2a) Na koho by se mohl vztahovat výraz ‚vojska‘? Jsou to Jehovovy andělské zástupy, které Bible někdy označuje jako vojenské síly. (Job 1:6; 2:1; Žalm 103:20, 21; Matouš 26:53) Nejsme snad dnes povzbuzováni tím, že sám Svrchovaný Pán Jehova používá tyto neviditelné nebeské síly tak, že řídí naši práci, která slouží k tomu, aby bylo na zemi obnoveno pravé uctívání? (Srovnej 2. Královskou 6:15–17.)

8. Jakým způsobem uvažování byl Izrael ovlivněn a k čemu to vedlo?

⁸ Čím se zabývalo Ageovo první poselství? Lidé řekli: „Nepřišel čas, čas Jehovova domu, aby byl vystavěn.“ Stavba chrámu, která představovala obnovu uctívání Boha, již nebyla jejich prvořadým zájmem. Lidé si začali stavět honosné domy, a hmotařské uvažování ochladilo jejich nadšení pro Jehovovo uctívání. Jehova jim proto přestal žehnat. Výnosy z polí se snížily a Izraelité neměli vhodné oblečení pro nevlídné zimní období. Také jejich příjmy se ztenčily. Bylo to, jako kdyby ukládali peníze do děravého váčku. (Ageus 1:2b–6)

9. Jakou silnou a budující výzvu Jehova poskytl?

⁹ Jehova dal dvě důrazné výzvy: „Zaměřte své srdce na své cesty.“ Je zřejmé, že místodržitel Jeruzaléma Zerubabel a velekněz Jozueb na tuto výzvu reagovali a statečně povzbuzovali všechen lid, aby „začali naslouchat hlasu Jehovy, svého Boha, a slovům proroka Agea, jelikož ho poslal Jehova, jejich Bůh; a lid se začal kvůli Jehovovi bát“. Navíc Jehovův posel Ageus dále lidu podle pověření posla od Jehovy řekl: „ ‚Jsem s vámi,‘ je Jehovův výrok.“ (Ageus 1:5, 7–14)

10. Jak Jehova použil svoji moc ve prospěch Izraele?

¹⁰ Někteří letití obyvatelé Jeruzaléma si možná uvědomovali, že sláva obnoveného chrámu je „jako nic“ ve srovnání s původním chrámem. Ale o jedenapadesát dní později Jehova Agea přiměl, aby pronesl druhé poselství: „ ‚Buď nyní silný, Zerubabeli,‘ je Jehovův výrok, ‚a buď silný, veleknězi Jozue, synu Jehocadakův. A buďte silní, všichni lidé země,‘ je Jehovův výrok, ‚a pracujte. Vždyť já jsem s vámi,‘ je výrok Jehovy vojsk. ‚Nebojte se.‘ “ Jehova, který v pravý čas použil svoji všemohoucí sílu, aby ‚rozkymácel nebesa a zemi‘, se postaral o to, aby všechen odpor i vládní zákaz byly překonány. Během dalších pěti let byla stavba chrámu úspěšně dokončena. (Ageus 2:3–6)

11. Jak Jehova naplnil druhý chrám ‚větší slávou‘?

¹¹ Tehdy se splnil pozoruhodný slib: „ ‚Žádoucí věci všech národů vejdou; a chci naplnit tento dům slávou,‘ řekl Jehova vojsk.“ (Ageus 2:7) Ukázalo se, že tyto „žádoucí věci“ jsou Neizraelité, kteří přicházeli uctívat do chrámu, jenž byl odrazem slávy Jehovovy vznešené přítomnosti. Mohl se tento obnovený chrám srovnávat s chrámem, který byl postaven za Šalomounových dnů? Boží prorok prohlásil: „ ‚Větší bude sláva tohoto pozdějšího domu než sláva dřívějšího,‘ řekl Jehova vojsk.“ (Ageus 2:9) K prvnímu splnění tohoto proroctví došlo tak, že druhý chrám existoval déle než první. Stál ještě v době, kdy se v roce 29 n. l. objevil Mesiáš. Slávu přinesl chrámu i samotný Mesiáš, protože v něm kázal o pravdě až do roku 33 n. l., kdy ho jeho nepřátelé nechali zavraždit.

12. K čemu sloužily první dva chrámy?

¹² První i druhý chrám v Jeruzalémě plnily velmi důležitou úlohu. Předstínily důležité rysy Mesiášovy kněžské služby a udržely Jehovovo čisté uctívání v chodu, dokud nepřišel Mesiáš. (Hebrejcům 10:1)

Slavný duchovní chrám

13. (a) Jaké události týkající se duchovního chrámu nastaly v letech 29–33 n. l.? (b) Jakou stěžejní úlohu v tom hraje Ježíšova výkupní oběť?

¹³ Má Ageovo proroctví o obnově nějaký význam pro pozdější období? Určitě ano! Chrám, který byl v Jeruzalémě znovu postaven, se stal střediskem pravého uctívání na zemi. Byl ovšem také předobrazem mnohem slavnějšího duchovního chrámu. Ten vznikl v roce 29 n. l., když byl Ježíš při svém křtu v Jordánu pomazán Jehovou za Velekněze a sestoupil na něho svatý duch v podobě holubice. (Matouš 3:16) Když Ježíš dokončil svou pozemskou službu a podstoupil obětní smrt, byl vzkříšen do nebe, které bylo znázorněno chrámovou Nejsvětější. Tam Jehovovi předložil hodnotu své oběti, jež sloužila jako výkupné, které přikrývá hříchy jeho učedníků a od Letnic 33 n. l. otevírá možnost, aby byli pomazáni jako nižší kněží v Jehovově duchovním chrámu. Tito kněží věrně slouží na pozemském chrámovém nádvoří až do své smrti. Díky své věrné službě jsou potom vzkříšeni do nebe, kde budou moci ve své kněžské službě pokračovat.

14. (a) Jakou radost při své horlivé činnosti zažíval raný křesťanský sbor? (b) Proč tato radost netrvala dlouho?

¹⁴ Do křesťanského sboru se shromáždily tisíce kajícných Židů — a později i pohanů —, kteří se podíleli na oznamování dobré zprávy o přicházejícím Božím Království, které bude vládnout nad zemí. Asi po třiceti letech mohl apoštol Pavel prohlásit, že dobrá zpráva byla kázána „v celém stvoření, jež je pod nebem“. (Kolosanům 1:23) Ale když apoštolové zemřeli, nastalo velké odpadnutí, a světlo pravdy začalo skomírat. Pravé křesťanství bylo zastíněno sektářstvím křesťanstva, které bylo založeno na pohanských naukách a filozofiích. (Skutky 20:29, 30)

15, 16. (a) Jaké proroctví se splnilo v roce 1914? (b) Jaké shromažďování probíhalo koncem 19. a začátkem 20. století?

¹⁵ Plynula staletí. V sedmdesátých letech minulého století začala skupina upřímných křesťanů hluboce zkoumat Bibli. Na základě Písma poukázali na rok 1914 jako na mezník označující závěr ‚ustanovených časů národů‘. V tom roce byl v nebi dosazen na trůn Ježíš Kristus, Ten, kdo má „zákonné právo“ panovat nad zemí jako mesiášský Král, a tím skončilo symbolických sedm časů (2 520 let panování lidských vlád podobných divokým zvířatům). (Lukáš 21:24; Daniel 4:25; Ezekiel 21:26, 27) Tito badatelé Bible, dnes známí jako svědkové Jehovovi, zvláště od roku 1919 po celém světě intenzívně rozšiřují dobrou zprávu o přicházejícím Království. V roce 1919 reagovalo několik tisíc svědků na výzvu, která byla uveřejněna na sjezdu v Cedar Point ve státě Ohio v USA a která vybízela k činnosti. Do roku 1935 se rozrostli natolik, že v tom roce podalo zprávu o kazatelské službě 56 153 zvěstovatelů. Na Slavnosti na památku Ježíšovy smrti jich 52 465 přijímalo symboly chleba a vína a tak symbolizovali svou naději stát se kněžími spolu s Kristem v nebeské části Jehovova velkého duchovního chrámu. Mají s ním sloužit také jako králové v jeho mesiášském Království. (Lukáš 22:29, 30; Římanům 8:15–17)

¹⁶ Ale Zjevení 7:4–8 a 14:1–4 ukazuje, že konečný počet pomazaných křesťanů je omezen na 144 000. Mnozí z nich byli shromážděni již v prvním století ještě předtím, než nastalo velké odpadnutí. Od konce devatenáctého století a ve dvacátém století Jehova dokončoval shromažďování této skupiny lidí, kteří jsou očišťováni vodou jeho Slova. Jsou prohlášeni za spravedlivé skrze víru v Ježíšovu usmiřující oběť a nakonec zapečetěni jako pomazaní křesťané, aby tvořili celkový počet 144 000.

17. (a) Jaké shromažďování začalo ve 30. letech tohoto století? (b) Proč je v této souvislosti zajímavý verš Jan 3:30? (Viz také Lukáše 7:28.)

¹⁷ Co následovalo, když byl výběr pomazaných křesťanů dokončen? V roce 1935 na pamětihodném sjezdu ve Washingtonu v USA bylo oznámeno, že „velký zástup“ ze Zjevení 7:9–17 je skupina lidí, jejíž totožnost měla být jasně rozeznána „po“ shromáždění 144 000 a jež se těší na věčný život v pozemském ráji. Jan Křtitel, který bude vzkříšen na zemi jako jedna z „jiných ovcí“, jasně označil pomazaného Ježíše jako Mesiáše a řekl o něm: „On musí dále růst, ale já se musím dále menšit.“ (Jan 1:29; 3:30; 10:16; Matouš 11:11) Janovým úkolem bylo připravit učedníky pro Mesiáše. Jeho práce skončila ve chvíli, kdy Ježíš převzal stále rostoucí počet vybraných učedníků, kteří měli patřit mezi 144 000. Ve třicátých letech tohoto století nastal obrat. Počet těch, kdo byli „povolaní a vyvolení“, aby patřili ke 144 000, se snižoval, ale mimořádně začal vzrůstat počet členů „velkého zástupu“ „jiných ovcí“. Jak se ničemný svět blíží ke svému konci v Armagedonu, velký zástup stále roste. (Zjevení 17:14b)

18. (a) Proč můžeme s důvěrou očekávat, že „milióny nyní žijících nikdy nezemřou“? (b) Proč bychom se měli horlivě řídit slovy Agea 2:4?

¹⁸ Na začátku dvacátých let tohoto století oznamovali svědkové Jehovovi mimořádnou veřejnou přednášku „Milióny nyní žijících nikdy nezemřou“. Toto prohlášení se tenkrát možná zdálo příliš optimistické. Ale dnes to můžeme říci s plnou důvěrou. Rostoucí porozumění biblickým proroctvím i anarchie, která panuje v tomto umírajícím světě, jednoznačně dokazují, že konec Satanova systému je velmi, velmi blízko! Památné slavnosti se v roce 1996 zúčastnilo 12 921 933 lidí, z nichž pouze 8 757 (0,068 procenta) přijímalo symboly a dalo tak najevo, že mají nebeskou naději. Obnova pravého uctívání bude brzy dokončena. Ale to neznamená, že můžeme složit ruce do klína. Ageus 2:4 říká: „ ‚Buďte silní, všichni lidé země,‘ je Jehovův výrok, ‚a pracujte. Vždyť já jsem s vámi,‘ je výrok Jehovy vojsk.“ Kéž jsme rozhodnuti, že tlak hmotařství nebo světského uvažování nikdy neochladí naše nadšení pro službu Jehovovi. (1. Jana 2:15–17)

19. Jak se můžeme podílet na splňování Agea 2:6, 7?

¹⁹ Jak radostná je naše výsada podílet se na novodobém splňování Agea 2:6, 7: „Tak totiž řekl Jehova vojsk: ‚Ještě jednou — je to chvilka — a rozkymácím nebesa a zemi a moře a suchozemskou půdu. A chci kymácet všemi národy, a žádoucí věci všech národů vejdou; a chci naplnit tento dům slávou,‘ řekl Jehova vojsk.“ Chamtivost, korupce a nenávist zachvacují ve dvacátém století celý svět. Svět skutečně prožívá poslední dny a Jehova jím již začal „kymácet“ tím, že jeho svědkové ‚vyhlašují jeho den pomsty‘. (Izajáš 61:2) Toto počáteční „kymácení“ vyvrcholí, až bude svět zničen v Armagedonu; ale ještě předtím Jehova shromáždí „žádoucí věci všech národů“ — mírné lidi podobné ovcím —, aby mu sloužili. (Jan 6:44) „Velký zástup“ nyní ‚prokazuje posvátnou službu‘ na pozemském nádvoří jeho domu uctívání. (Zjevení 7:9, 15)

20. Kde můžeme najít nejcennější poklad?

²⁰ Služba v Jehovově duchovním chrámu přináší zisk, který je mnohem cennější než jakékoli doslovné bohatství. (Přísloví 2:1–6; 3:13, 14; Matouš 6:19–21) Ageus 2:9 navíc říká: „ ‚Větší bude sláva tohoto pozdějšího domu než [sláva] dřívějšího,‘ řekl Jehova vojsk. ‚A na tomto místě dám mír,‘ je výrok Jehovy vojsk.“ Co pro nás dnes tato slova znamenají? Na to nám odpoví následující článek.

[Poznámky pod čarou]

Jak bys odpověděl?

◻ Jaký vztah měli proroci k Božímu jménu a jaký příklad bychom si z toho měli vzít?

◻ Jaké povzbuzení získáváme z Jehovova mocného poselství obnovenému Izraeli?

◻ Jaký slavný duchovní chrám nyní působí?

◻ Jaké skupiny lidí byly v 19. a ve 20. století postupně shromažďovány a jakou velkolepou vyhlídku mají do budoucnosti?

[Obrázky na straně 7]

Jehovovo nebeské vojsko řídí a podporuje jeho svědky na zemi