JEŠUA
[možná zkrácená forma jména Jehošua, jež znamená „Jehova je záchrana“].
1. Áronský kněz v době Davidově. Ješuovu domu byl přidělen devátý oddíl z 24 oddílů áronského kněžstva, jak je uspořádal David. Pravděpodobně tentýž dům je uveden na seznamu těch, kdo se vrátili se Zerubbabelem z vyhnanství v Babylóně v roce 537 př. n. l. (1Pa 24:1, 11, 31; Ezr 2:1, 36; Ne 7:39)
2. Jeden z Levitů, kteří byli pověřeni rozdělováním desátků a příspěvků v kněžských městech a také kněžím, kteří sloužili ve svatostánku v době, kdy měl službu jejich oddíl. Tito kněží, když přišli sloužit do svatostánku, s sebou přivedli své syny od tříletých výše; děti jedly s rodinou v jedné z jídelen svatostánku. (2Pa 31:15, 16)
3. Izraelita z Pachat-moabovy rodiny; někteří jeho potomci se vrátili se Zerubbabelem z vyhnanství v Babylóně. (Ezr 2:1, 2, 6; Ne 7:11)
4. Velekněz (u Agea a Zecharjáše zvaný Jozue), syn Jehocadakův a vnuk Serajášův. (Ezr 3:8; Ne 12:26; 1Pa 6:14) Byl z domu Eleazara. (Viz rodokmen od Eleazara k Serajášovi v Ezr 7:1–5.)
Když Nebukadnecar zničil Jeruzalém, usmrtil Serajáše, který byl tehdy veleknězem, a Jehocadaka vzal do zajetí v Babylóně. (2Kr 25:18–21; 1Pa 6:14, 15; Ne 7:7) Ješua se vrátil z Babylóna v roce 537 př. n. l. se Zerubbabelem a sloužil obnovenému židovskému ostatku jako velekněz. (Ezr 2:2; 5:2; Ag 1:1) Jehova velekněžskou linii zachoval, takže Izrael měl službu velekněze od obnovy chrámu až do příchodu Mesiáše. Ješua spolu se Zerubbabelem poskytoval vedení při stavění oltáře a potom při přestavbě chrámu a byl podporován proroky Ageem a Zecharjášem. (Ezr 3:2; 5:1, 2) Stál při Zerubbabelovi proti nepřátelům obnovy chrámu. (Ezr 4:1–3)
Někteří starší Izraelité, kteří viděli slávu Šalomounova chrámu a kteří se vrátili, pohlíželi na přestavěný chrám jako na nic ve srovnání s chrámem Šalomounovým. Prorok Ageus byl poslán, aby mluvil k Zerubbabelovi a Jozuovi (Ješuovi), a řekl jim, že sláva pozdějšího domu bude větší než sláva toho dřívějšího. Jehova to udělá tím, že přivede „žádoucí věci všech národů“. (Ag 2:1–4, 7, 9)
Prorok Zecharjáš dostal vidění, ve kterém spatřil, jak velekněz Jozue (Ješua) stojí před Jehovovým andělem a Satan je po jeho pravici, aby mu odporoval. „Jozue“ byl svlečen z ušpiněných oděvů a dostal obřadní roucho a čistý turban. Pak „Jozuovi“ bylo řečeno o Božím služebníku, Výhonku. (Ze 3:1–8)
Jindy Jehova řekl Zecharjášovi, aby Jozuovi (Ješuovi) vložil na hlavu korunu a aby mu řekl: „Tak řekl Jehova vojsk: „Tady je muž, jehož jméno je Výhonek. . . . A sám vystaví Jehovův chrám . . . a stane se na svém trůnu knězem.“ Toto proroctví se jistě vztahovalo na někoho v budoucnosti, protože pod Zákonem byly kněžství a královská moc přísně odděleny a velekněz Jozue nikdy nad Izraelem jako král nevládl. (Ze 6:11–13)
5. Hlava jednoho levitského domu; někteří jeho členové se vrátili roku 537 př. n. l. se Zerubbabelem z vyhnanství v Babylóně. (Ezr 2:40; Ne 7:43) Pokud to nebyl jiný člověk téhož jména, představitel Ješuova domu podepsal „důvěryhodnou úmluvu“, kterou uzavřeli kněží, knížata a lid, že budou chodit v Božím zákoně. Byl synem Azanjášovým (Ne 9:38; 10:1, 9) a byl pravděpodobně totožný s Ješuou, o kterém se zmiňuje Nehemjáš 12:8, 24.
Členem tohoto domu byl pravděpodobně ‚Jozabad, syn Ješuův‘, jeden z Levitů, kterým Ezra předal stříbro, zlato a náčiní pro Boží dům. (Ezr 8:33)
Z téže rodiny byl možná Ezer, syn Ješuův, kníže z Micpy, který pod Nehemjášovým vedením pracoval na opravě jeruzalémských hradeb. (Ne 3:19)
6. Jeden z Levitů, kteří dohlíželi na přestavbu chrámu. (Ezr 3:9)
7. Jeden z Levitů, kteří četli a vysvětlovali Zákon lidu a pod Ezrovým vedením poskytovali vedení při uctívání. Možná z téhož domu jako č. 5. (Ne 8:7; 9:4, 5)
8. Město v již. části Judy, kde sídlili někteří Židé z ostatku, který se vrátil do vlasti. Někteří učenci je ztotožňují s místem Tell es-Saʽwe (Tel Ješuʽa), asi 15 km na VSV od Beer-šeby. (Ne 11:25, 26) Může to být Šema z Jozua 15:26 a možná Šeba z Jozua 19:2.