Jehovovo slovo je živé
Důležité myšlenky z knihy Malachiáš
OBNOVENÝ chrám v Jeruzalémě stojí už přes 70 let. S postupujícím časem však duchovní smýšlení Židů bere zcela za své. Morálně zpustlí jsou dokonce i kněží. Kdo jim nastaví zrcadlo a pokusí se jim v duchovním směru pomoct? Jehova tímto úkolem pověřuje svého proroka Malachiáše.
Poslední kniha Hebrejských písem obsahuje Bohem inspirovaná proroctví a Malachiáš v ní použil působivý literární styl. Když jeho proroctví budeme věnovat pozornost, pomůže nám to připravit se na ‚veliký a bázeň vzbuzující Jehovův den‘, v němž nynější ničemný systém věcí dospěje ke svému konci. (Malachiáš 4:5)
KNĚŽÍ „ZPŮSOBILI . . ., ŽE MNOZÍ KLOPÝTLI“
Jehova dává své city vůči Izraeli najevo slovy: „Zamiloval jsem si vás.“ Kněží však Božím jménem pohrdali. V jakém smyslu? ‚Tím, že na Božím oltáři předkládali znečištěný chléb a že k obětování předkládali chromá a nemocná zvířata.‘ (Malachiáš 1:2, 6–8)
Kněží „způsobili . . ., že mnozí klopýtli v zákoně“. Lid jednal „zrádně jeden s druhým“. Někteří Židé si brali za manželky cizinky. Další jednali zrádně s „manželkou [svého] mládí“. (Malachiáš 2:8, 10, 11, 14–16)
Odpovědi na biblické otázky:
2:2 — Jak Jehova „proklel požehnání“ odpadlých kněží? Udělal to tak, že požehnání udílené takovými kněžími obrátil v prokletí.
2:3 — Co znamenalo to, že Jehova po obličejích kněží ‚rozmetá hnůj‘? Podle Zákona se výkaly neboli hnůj obětního zvířete měly vynést z tábora ven a tam spálit. (3. Mojžíšova 16:27) Rozmetání hnoje kněžím po obličejích znamenalo, že Jehova zavrhl jejich oběti; a ti, kdo mu je přinášeli, mu byli odporní.
2:13 — Čími slzami se pokryl Jehovův oltář? Byly to slzy manželek, které přicházely do chrámové svatyně a vylévaly tam Jehovovi své srdce. Co bylo příčinou jejich hlubokého zármutku? Jejich manželé, kteří byli Židy, dosahovali rozvodu na základě nelegitimních důvodů a opouštěli je, pravděpodobně kvůli tomu, aby se mohli oženit s mladšími cizinkami.
Poučení pro nás:
1:10. Jehova neměl žádné potěšení z obětí chamtivých kněží, kteří si účtovali poplatek i za tak jednoduchou službu, jakou bylo zavření dveří nebo zapálení oltáře. Je velmi důležité, abychom se při uctívání, včetně křesťanské služby, nechávali vést nesobeckou láskou k Bohu a bližním, a ne chamtivostí po penězích. (Matouš 22:37–39; 2. Korinťanům 11:7)
1:14; 2:17. Jehova nesnáší pokrytectví.
2:7–9. Ti, kdo mají výsadu ve sboru vyučovat, by měli dbát na to, aby jejich vyučování bylo v souladu s Božím slovem neboli Svatým Písmem a s publikacemi od ‚věrného správce‘. (Lukáš 12:42; Jakub 3:11)
2:10, 11. Jehova od svých ctitelů očekává, že budou brát vážně radu, aby vstoupili do manželství „pouze v Pánu“. (1. Korinťanům 7:39)
2:15, 16. Praví Boží ctitelé mají mít v úctě manželskou smlouvu, kterou uzavřeli s manželkou svého mládí.
‚PRAVÝ PÁN PŘIJDE DO SVÉHO CHRÁMU‘
„Náhle přijde do svého chrámu pravý Pán [Jehova Bůh] . . . a posel smlouvy“, Ježíš Kristus. Bůh ‚se přiblíží ke svému lidu kvůli soudu‘ a stane se rychlým svědkem proti všem provinilcům. Navíc se má začít psát „pamětní kniha“ pro ty, kdo mají před Jehovou bázeň. (Malachiáš 3:1, 3, 5, 16)
Den, který „hoří jako pec“, jistě přijde a pohltí všechny ničemy. Avšak ještě před příchodem onoho dne bude k Božímu vyvolenému národu vyslán prorok, který „obrátí srdce otců zpět k synům a srdce synů zpět k otcům“. (Malachiáš 4:1, 5, 6)
Odpovědi na biblické otázky:
3:1–3 — Kdy „pravý Pán“ a „posel smlouvy“ přišli do chrámu, a kdo byl vyslán před nimi? Jehova prostřednictvím svého představitele přišel do svého chrámu 10. nisanu roku 33 n. l. a očistil jej. Tehdy totiž do chrámu vešel Ježíš a vyhnal odtud ty, kdo kupovali a prodávali. (Marek 11:15) Bylo to tři a půl roku poté, co byl pomazán za budoucího Krále. Podobně se zdá, že tři a půl roku po svém dosazení na nebeský trůn Ježíš doprovázel Jehovu do duchovního chrámu a zjistil, že Boží lid potřebuje přečistit. V prvním století Jehova vyslal Jana Křtitele, aby Židy připravil na příchod Ježíše Krista. V dnešní době byl předem vyslán posel, aby připravil cestu pro Jehovu, který se chystal přijít do svého duchovního chrámu. Už v 80. letech 19. století se začala skupinka badatelů Bible věnovat biblické vzdělávací činnosti s cílem znovu nalézt mnoho duchovních pravd zaznamenaných v Písmu a předat je ostatním upřímně smýšlejícím lidem.
3:10 — Znamená přinášení ‚všech desátých dílů‘ neboli desátků to, že Jehovovi dáváme všechno, co máme? Mojžíšský Zákon byl díky Ježíšově smrti zrušen, a proto dávání peněžních desátků již není nutné. Dávání desátků však má symbolický význam. (Efezanům 2:15) Není tím ovšem předznamenáno to, že Bohu dáváme všechno, co máme. Desáté díly se přinášely rok co rok, zatímco všechno, co máme, dáváme Jehovovi jen jednou — a to tehdy, když se mu zasvěcujeme a symbolizujeme to křtem ve vodě. Od té doby všechno, co máme, patří Jehovovi. Ten nám však přesto dává příležitost, abychom určitou část toho, co vlastníme — čili symbolický desátek —, používali ve službě pro něj. Je to cokoli, co nám umožňují okolnosti a k čemu nás podněcuje srdce. K obětem, které Jehovovi přinášíme, patří například náš čas, energie a prostředky, které vynakládáme při kázání o Království a vyučování druhých. Patří sem i účast na křesťanských shromážděních, navštěvování nemocných a letitých spolukřesťanů a finanční podpora pravého uctívání.
4:3 — V jakém smyslu Jehovovi ctitelé ‚pošlapou ničemné‘? Boží služebníci na zemi ‚nepošlapou ničemné‘ doslova v tom smyslu, že by nad nimi vykonali Jehovův rozsudek. Tímto vyjádřením je spíš míněno to, že Jehovovi pozemští služebníci ničemné pošlapou v obrazném smyslu, a to tak, že až bude Satanův svět nadobro odstraněn, budou z celého srdce oslavovat Boží vítězství. (Žalm 145:20; Zjevení 20:1–3)
4:4 — Proč bychom měli ‚pamatovat na zákon Mojžíše‘? Tento Zákon již pro křesťany sice není závazný, ale přesto slouží jako „stín budoucích dobrých věcí“. (Hebrejcům 10:1) Proto když mojžíšskému Zákonu věnujeme pozornost, pomáhá nám to chápat, jak se věci v něm zapsané splňují. (Lukáš 24:44, 45) Zákon navíc obsahuje „předobrazná znázornění věcí v nebesích“. Máme-li tedy chápat křesťanské nauky a žít podle nich, musíme tento Zákon studovat. (Hebrejcům 9:23)
4:5, 6 — Koho představuje ‚prorok Elijáš‘? Bylo předpovězeno, že Elijáš bude vykonávat dílo obnovy a připravovat srdce lidu. V prvním století n. l. Ježíš Kristus označil za „Elijáše“ Jana Křtitele. (Matouš 11:12–14; Marek 9:11–13) Jeho novodobý protějšek je vyslán „před příchodem toho velikého a bázeň vzbuzujícího Jehovova dne“. Dnešním Elijášem tedy není nikdo jiný než „věrný a rozvážný otrok“. (Matouš 24:45) Tato skupina pomazaných křesťanů se pilně věnuje dílu duchovní obnovy.
Poučení pro nás:
3:10. Pokud bychom Jehovovi nedávali to nejlepší, připravovali bychom se tím o jeho požehnání.
3:14, 15. Kvůli špatnému příkladu kněží si Židé přestali služby Jehovovi vážit. Ti, kdo mají odpovědné postavení v křesťanském sboru, by měli být příkladní. (1. Petra 5:1–3)
3:16. Jehova si v obrazném smyslu vede záznamy o těch, kdo před ním mají bázeň a věrně mu slouží. Pamatuje na ně, a až bude likvidovat Satanův ničemný svět, zachová je naživu. Proto nikdy neochabněme ve svém rozhodnutí zůstat ve víře ryzí. (Job 27:5)
4:1. V Jehovově dni zúčtování potká tentýž konec „větev“ i „kořen“ — malé děti budou posuzovány stejně jako jejich rodiče. Rodiče tedy mají vůči svým nezletilým potomkům nesmírnou odpovědnost. Otcové a matky, kteří jsou křesťany, se musí velmi snažit o získání Božího schválení a zachovávat si k Bohu dobrý vztah. (1. Korinťanům 7:14)
„Boj se pravého Boha“
Kdo bude v onom ‚velikém a bázeň vzbuzujícím Jehovově dni‘ zachráněn? (Malachiáš 4:5) Jehova odpovídá: „Vám, kdo máte bázeň před mým jménem, jistě zazáří slunce spravedlnosti s uzdravením na svých křídlech; a skutečně vyjdete a budete hrabat zemskou půdu jako vykrmená telata.“ (Malachiáš 4:2)
„Slunce spravedlnosti“ neboli Ježíš Kristus obrazně svítí na ty, kdo mají posvátnou bázeň před Božím jménem a kdo se těší z Jehovovy přízně. (Jan 8:12) Těm přinese také ‚uzdravení na svých křídlech‘ — to znamená duchovní uzdravení už nyní a úplné tělesné, duševní i citové uzdravení v Božím novém světě. (Zjevení 22:1, 2) Tito Boží služebníci budou spokojení a radostní „jako vykrmená telata“. Když tedy máme tak nádhernou vyhlídku do budoucnosti, berme si k srdci vybídku krále Šalomouna, který řekl: „Boj se pravého Boha a dodržuj jeho přikázání. To je totiž celý závazek člověka.“ (Kazatel 12:13)
[Obrázek na straně 26]
Prorok Malachiáš byl horlivým a oddaným Božím služebníkem
[Obrázek na straně 29]
Naše vyučování by mělo být v souladu s Biblí
[Obrázek na straně 29]
Jehovovi služebníci neznevažují svou manželskou smlouvu