Jsou vaše modlitby ‚připraveny jako kadidlo‘?
„Kéž je má modlitba před tebou připravena jako kadidlo.“ (ŽALM 141:2)
1, 2. Co bylo symbolizováno pálením kadidla?
JEHOVA BŮH přikázal svému proroku Mojžíšovi, aby připravil posvátné kadidlo, které by bylo používáno při uctívání v izraelském svatostánku. Podle receptu, který Bůh dal, mělo být kadidlo připraveno ze směsi čtyř vonných látek. (2. Mojžíšova 30:34–38) A vonělo opravdu příjemně.
2 Kadidlo se podle smlouvy Zákona, která byla uzavřena s izraelským národem, mělo pálit denně. (2. Mojžíšova 30:7, 8) Bylo jeho používání symbolem něčeho zvláštního? Ano. Žalmista totiž zpíval: „Kéž je má modlitba před tebou [Jehovo Bože] připravena jako kadidlo, pozvedání mých dlaní jako večerní obilná oběť.“ (Žalm 141:2) V knize Zjevení apoštol Jan píše, že ti, kdo stojí kolem Božího nebeského trůnu, mají zlaté misky plné kadidla. A podle této inspirované zprávy „kadidlo znamená modlitby svatých“. (Zjevení 5:8) Pálení příjemně vonícího kadidla tedy symbolizuje přijatelné modlitby, které Jehovovi služebníci pronášejí dnem i nocí. (1. Tesaloničanům 3:10; Hebrejcům 5:7)
3. Co by nám mělo pomoci, aby naše modlitby byly před Bohem ‚připraveny jako kadidlo‘?
3 Jestliže chceme, aby naše modlitby byly Bohu přijatelné, musíme se k němu modlit ve jménu Ježíše Krista. (Jan 16:23, 24) Jak ale můžeme zkvalitnit své modlitby? K tomu, aby naše modlitby byly připraveny jako kadidlo před Jehovou, by nám mělo pomoci zamyšlení nad některými biblickými příklady. (Přísloví 15:8)
Modleme se s vírou
4. Jak s modlitbou, která je Bohu přijatelná, souvisí víra?
4 Mají-li naše modlitby stoupat k Bohu jako příjemně vonící kadidlo, musíme se modlit s vírou. (Hebrejcům 11:6) Když křesťanští starší zjistí, že někdo, kdo je duchovně nemocný, reaguje na jejich pomoc založenou na Bibli, jejich „modlitba víry prospěje churavému“. (Jakub 5:15) Modlitby předkládané s vírou se našemu nebeskému Otci líbí, a stejně se mu líbí i hluboké studium Božího slova. Znamenitý postoj projevil žalmista, když zpíval: „Pozdvihnu své dlaně k tvým přikázáním, která jsem si zamiloval, a budu se zabývat tvými předpisy. Vyučuj mě dobrotě, rozumnosti a poznání, neboť projevuji víru v tvá přikázání.“ (Žalm 119:48, 66) Kéž i my ‚rozprostíráme své dlaně‘ v pokorné modlitbě a projevujeme víru tím, že jednáme podle Božích přikázání.
5. Co bychom měli dělat, jestliže nám chybí moudrost?
5 Dejme tomu, že nám chybí moudrost potřebná k tomu, abychom se vypořádali s nějakou zkouškou. Možná si nejsme jisti, že se nyní splňuje určité biblické proroctví. Nenechme se tím duchovně rozkolísat, ale modleme se o moudrost. (Galaťanům 5:7, 8; Jakub 1:5–8) Pochopitelně nemůžeme očekávat, že nám Bůh odpoví nějakým okázalým způsobem. Je nutné, abychom dělali to, co Bůh od všech svých ctitelů očekává, a tak dávali najevo, že naše modlitby jsou upřímné. Je nezbytné, abychom s pomocí publikací od ‚věrného a rozvážného otroka‘ studovali Písmo, což naši víru posílí. (Matouš 24:45–47; Jozue 1:7, 8) K tomu, abychom rostli v poznání, je potřebná i naše pravidelná účast na shromážděních Božího lidu. (Hebrejcům 10:24, 25)
6. (a) Co by si každý z nás měl s ohledem na dnešní dobu a splňování biblických proroctví uvědomit? (b) Co bychom kromě toho, že se modlíme o posvěcení Jehovova jména, měli ještě dělat?
6 Někteří křesťané se dnes věnují převážně svým osobním zájmům a svému zaměstnání, což může být známkou toho, že si přestávají uvědomovat, jak hluboko jsme v ‚čase konce‘. (Daniel 12:4) Spoluvěřící se mohou vhodným způsobem modlit, aby tito křesťané znovu rozdmýchali nebo posílili svou víru v biblické doklady toho, že v roce 1914, kdy Jehova ustanovil Krista jako nebeského Krále, začala Kristova přítomnost a že Kristus panuje uprostřed svých nepřátel. (Žalm 110:1, 2; Matouš 24:3) Každý z nás by si měl uvědomit, že předpověděné události, například zničení falešného náboženství neboli ‚Velkého Babylóna‘, útok Satana — Goga z Magogu — na Jehovovy ctitele a jejich vysvobození, které Všemohoucí Bůh způsobí v armagedonské válce, mohou přijít překvapivě náhle a všechny se mohou odehrát během poměrně krátké doby. (Zjevení 16:14, 16; 18:1–5; Ezekiel 38:18–23) Modleme se tedy k Bohu, aby nám pomohl uchovat si duchovní bdělost. Všichni se s opravdovostí modleme o posvěcení Jehovova jména, o příchod Božího Království a o to, aby se na zemi děla Boží vůle stejně jako v nebi. A dále projevujme víru a dokazujme, že naše modlitby jsou upřímné. (Matouš 6:9, 10) Kéž všichni, kdo milují Jehovu, hledají nejprve Království a Boží spravedlnost a co nejvíce se podílejí na kázání dobré zprávy, dříve než přijde konec. (Matouš 6:33; 24:14)
Chvalme Jehovu a vzdávejme mu díky
7. Čím na vás zapůsobila Davidova modlitba, jejíž část je zaznamenána v 1. Paralipomenon 29:10–13?
7 Mají-li být ‚naše modlitby připraveny jako kadidlo‘, je důležité, abychom Boha upřímně chválili a vyjadřovali mu svou vděčnost. Takovou modlitbu pronesl král David, když společně s izraelským národem věnoval příspěvek na stavbu Jehovova chrámu. David se modlil: „Kéž jsi požehnaný, ó Jehovo, Bože Izraele, našeho otce, od neurčitého času až na neurčitý čas. Tvá, Jehovo, je velikost a moc a krása a znamenitost a důstojnost; všechno v nebesích a na zemi je totiž tvoje. Tvé je království, Jehovo, Ty, který se také pozvedáš jako hlava nade vším. Bohatství a sláva jsou kvůli tobě a ty nade vším panuješ; a ve tvé ruce jsou síla a moc a ve tvé ruce je schopnost činit velkým a všem dávat sílu. A nyní, náš Bože, ti děkujeme a chválíme tvé překrásné jméno.“ (1. Paralipomenon 29:10–13)
8. (a) Která slova chvály zapsaná v Žalmech 148 až 150 by měla zvláště zapůsobit na naše srdce? (b) Co budeme dělat, pokud sdílíme pocity vyjádřené v Žalmu 27:4?
8 To jsou opravdu nádherná slova chvály a díků! Naše modlitby možná nejsou tak vzletné, ale přesto mohou být stejně upřímné. Kniha Žalmy je plná modliteb díků a chvály. Znamenitě vyjádřená chvála je obsažena v Žalmech 148 až 150. V mnoha žalmech nacházíme slova vděčnosti Jehovovi. David zpíval: „O jednu věc jsem prosil Jehovu — tu budu hledat, abych bydlel v Jehovově domě po všechny dny svého života, abych pohlížel na Jehovovu příjemnost a s oceněním se díval na jeho chrám.“ (Žalm 27:4) Jednejme v souladu s těmito modlitbami a horlivě se podílejme na všech činnostech, které vykonávají Jehovovy shromážděné davy. (Žalm 26:12) Když to budeme dělat a když budeme denně rozjímat o Božím slově, pak budeme mít mnoho důvodů k tomu, abychom k Jehovovi přistupovali s upřímnou chválou a vděčností.
Pokorně hledejme u Jehovy pomoc
9. Jak se modlil král Asa a co jeho modlitba přinesla?
9 Jestliže upřímně sloužíme Jehovovi jako jeho svědkové, můžeme si být jisti, že naše modlitby o pomoc slyší. (Izajáš 43:10–12) Uvažujme například o judském králi Asovi. Prvních deset let jeho vlády, jež trvala 41 let (977–937 př. n. l.), se vyznačovalo mírem. Potom Judu napadlo vojsko, které vedl Etiop Zerach a které čítalo milion vojáků. Útočníci měli sice značnou početní převahu, ale přesto Asa a jeho muži vytáhli, aby se s nimi utkali. Před bitvou se však Asa úpěnlivě modlil. Uznal, že Jehova má moc je osvobodit. Ve své snažné prosbě o pomoc král řekl: „Opravdu se opíráme o tebe a ve tvém jménu jsme přišli proti tomuto zástupu. Jehovo, ty jsi náš Bůh. Nedovol, aby si proti tobě uchoval sílu smrtelný člověk.“ Juda dosáhla naprostého vítězství, protože ji Jehova kvůli svému velkému jménu zachránil. (2. Paralipomenon 14:1–15) Bůh naše úpěnlivé prosby o pomoc zcela jistě slyší — buď nás z nějaké zkoušky vysvobodí, nebo nám dá sílu, abychom ji snesli.
10. Jaký užitek z modlitby krále Jehošafata můžeme mít tehdy, když nevíme, jak se vypořádat s určitou krizovou situací?
10 Na to, že Jehova vyslyší naše prosebné žádosti o pomoc, se můžeme spolehnout i v případě, že nevíme, jak překonat určitou krizi. Příkladem toho je situace, která nastala v době judského krále Jehošafata, jehož 25letá vláda začala roku 936 př. n. l. Když Judu ohrožovaly spojené síly Moabu, Ammonu a hornatého kraje Seir, Jehošafat prosil: „Bože náš, nevykonáš nad nimi soud? V nás totiž není síla před tímto velkým zástupem, který táhne proti nám; a sami nevíme, co bychom měli dělat, ale naše oči směřují k tobě.“ Jehova na tuto pokornou modlitbu odpověděl tím, že bojoval za Judu — v řadách nepřátel způsobil zmatek a oni se navzájem pobili. Okolní národy pak dostaly strach, a v Judě zavládl mír. (2. Paralipomenon 20:1–30) Jestliže nám chybí moudrost potřebná k tomu, abychom zvládli určitou krizovou situaci, můžeme se podobně jako Jehošafat modlit: ‚Nevíme, co bychom měli dělat, ale naše oči směřují k tobě, Jehovo.‘ Svatý duch může způsobit, že si vzpomeneme na některé biblické myšlenky, které jsou k vyřešení problému potřebné. Nebo nám Bůh může pomoci způsobem, který se vymyká lidskému uvažování. (Římanům 8:26, 27)
11. Co můžeme o modlitbě poznat z toho, jak Nehemjáš jednal v souvislosti s jeruzalémskými hradbami?
11 Ve svých modlitbách o Boží pomoc budeme možná muset vytrvávat. Nehemjáš celé dny truchlil, plakal, postil se a modlil kvůli rozbořeným jeruzalémským hradbám a kvůli zoufalé situaci, v níž byli obyvatelé Judy. (Nehemjáš 1:1–11) Jeho modlitby stoupaly k Bohu nepochybně jako příjemně vonící kadidlo. Jednoho dne se sklíčeného Nehemjáše perský král Artaxerxes zeptal: „Co se to snažíš zabezpečit?“ Nehemjáš říká: „Ihned jsem se pomodlil k Bohu nebes.“ Tato krátká modlitba pronesená v duchu byla vyslyšena, protože král Nehemjášovi dovolil, aby naplnil touhu svého srdce a aby odešel do Jeruzaléma obnovit jeho rozbořené hradby. (Nehemjáš 2:1–8)
Ježíš nás učí, jak se máme modlit
12. Jak byste svými vlastními slovy shrnuli hlavní myšlenky Ježíšovy vzorové modlitby?
12 Ze všech modliteb zaznamenaných v Písmu je nejpoučnější vzorová modlitba, kterou jako příjemně vonící kadidlo pronesl Ježíš Kristus. Lukášovo evangelium říká: „Kdosi z [Ježíšových] učedníků mu řekl. . . : ‚Pane, nauč nás, jak se modlit, právě jako Jan také vyučoval své učedníky.‘ Řekl jim tedy: ‚Kdykoli se modlíte, říkejte: „Otče, ať je posvěceno tvé jméno. Ať přijde tvé království. Dej nám náš chléb na den podle denní potřeby. A odpusť nám naše hříchy, neboť my také odpouštíme každému, kdo je nám dlužen; a nepřiváděj nás do pokušení.“ ‘ “ (Lukáš 11:1–4; Matouš 6:9–13) Uvažujme nyní o této modlitbě, která nebyla určena k tomu, aby byla zpaměti odříkávána, ale měla sloužit jako vodítko.
13. Jak byste vysvětlili význam slov „Otče, ať je posvěceno tvé jméno“?
13 „Otče, ať je posvěceno tvé jméno.“ To, že Jehovovi oddaní služebníci mohou Jehovu oslovovat „Otče“, je neobyčejná výsada. Tak jako se děti ochotně obracejí na svého milosrdného otce s jakýmkoli problémem, který je trápí, i my bychom měli věnovat čas pravidelným důstojným a uctivým modlitbám. (Žalm 103:13, 14) Z našich modliteb by mělo být patrné, že máme zájem na posvěcení Jehovova jména, protože toužíme po tom, aby bylo očištěno od veškeré pohany, která na něj byla nakupena. Ano, chceme, aby bylo Jehovovo jméno posvěceno a považováno za svaté neboli posvátné. (Žalm 5:11; 63:3, 4; 148:12, 13; Ezekiel 38:23)
14. Co znamená modlit se „Ať přijde tvé království“?
14 „Ať přijde tvé království.“ Toto Království je Jehovovo panství, které vykonává svou moc prostřednictvím nebeské mesiášské vlády v rukách Božího Syna a jeho společníků, ‚svatých‘. (Daniel 7:13, 14, 18, 27; Zjevení 20:6) Brzy „přijde“ proti všem pozemským odpůrcům Boží svrchovanosti a odstraní je ze scény. (Daniel 2:44) Pak se na zemi, stejně jako je to v nebi, bude dít Jehovova vůle. (Matouš 6:10) Z toho budou mít všichni tvorové, kteří věrně slouží Svrchovanému Panovníkovi, jistě nesmírnou radost.
15. Co je ukázáno tím, že Jehovu prosíme o „náš chléb na den“?
15 „Dej nám náš chléb na den podle denní potřeby.“ Když Jehovu prosíme o jídlo „na den“, znamená to, že ho nežádáme, aby nám dal nadbytek jídla, ale žádáme ho, aby nám dal pouze tolik, kolik každý den potřebujeme. A i když se spoléháme na Boha, že se o nás postará, sami pracujeme a využíváme všechny vhodné dostupné prostředky, abychom si jídlo a další nezbytné věci zajistili. (2. Tesaloničanům 3:7–10) Přirozeně bychom však měli našemu nebeskému Živiteli děkovat, protože za vším, co dostáváme, je jeho láska, moudrost a moc. (Skutky 14:15–17)
16. Jak můžeme dosáhnout toho, že nám Bůh odpustí?
16 „A odpusť nám naše hříchy, neboť my také odpouštíme každému, kdo je nám dlužen.“ Jsme nedokonalí a hříšní, a proto nejsme schopni plně vyhovět Jehovovým dokonalým měřítkům. Musíme se tedy modlit, aby nám Jehova odpouštěl na základě Ježíšovy výkupní oběti. Jestliže však chceme, aby ‚Ten, kdo slyší modlitbu,‘ uplatnil hodnotu této oběti na naše hříchy, musíme činit pokání a musíme být ochotni přijmout od něho jakékoli ukázňování. (Žalm 65:2; Římanům 5:8; 6:23; Hebrejcům 12:4–11) To, že nám Bůh odpustí, můžeme navíc očekávat pouze tehdy, jestliže „jsme odpustili svým dlužníkům“, tedy těm, kdo zhřešili proti nám. (Matouš 6:12, 14, 15)
17. Co je myšleno slovy „Nepřiváděj nás do pokušení“?
17 „Nepřiváděj nás do pokušení.“ Bible někdy říká, že Jehova dělá určité věci, když je ve skutečnosti pouze připouští. (Rut 1:20, 21) Bůh nás však nesvádí, abychom spáchali nějaký hřích. (Jakub 1:13) Původcem pokušení dělat to, co je špatné, je Ďábel, naše hříšné tělo a tento svět. Satan je Pokušitelem, který se snaží působit na nás tak, abychom zhřešili proti Bohu. (Matouš 4:3; 1. Tesaloničanům 3:5) Když tedy Boha žádáme „Nepřiváděj nás do pokušení“, prosíme ho vlastně, aby nedopustil, že bychom v situaci, kdy jsme pokoušeni ho neposlechnout, selhali. Bůh nás totiž může vést tak, že nepodlehneme a nebudeme přemoženi Satanem, ‚tím ničemným‘. (Matouš 6:13; 1. Korinťanům 10:13)
Jednejme v souladu se svými modlitbami
18. Jak můžeme jednat v souladu se svými modlitbami o šťastné manželství a šťastný rodinný život?
18 Ježíšova vzorová modlitba obsahuje pouze základní myšlenky, ale ve skutečnosti se můžeme modlit o cokoli. Můžeme se například modlit o to, abychom měli šťastné manželství. Chceme-li až do uzavření manželství zůstat cudní, můžeme se modlit o sebeovládání. Jednejme pak ale v souladu se svými modlitbami, tedy nečtěme nemravnou literaturu a vyhýbejme se nemravné zábavě. Buďme rovněž rozhodnuti ‚vstoupit do manželství pouze v Pánu‘. (1. Korinťanům 7:39; 5. Mojžíšova 7:3, 4) Jestliže v manželství už žijeme, budeme muset v souladu se svými modlitbami o rodinné štěstí jednat, to znamená uplatňovat Boží rady. A máme-li děti, nestačí se modlit, aby byly věrnými Jehovovými služebníky. Musíme se co nejvíce snažit vštípit jim do mysli Boží pravdy, a to tak, že s nimi vedeme biblické studium a že s nimi pravidelně navštěvujeme křesťanská shromáždění. (5. Mojžíšova 6:5–9; 31:12; Přísloví 22:6)
19. Co bychom měli dělat, jestliže se modlíme o naši službu?
19 Modlíme se o požehnání v kazatelské službě? Pak jednejme v souladu s těmito modlitbami a významným způsobem se podílejme na kázání o Království. Když se modlíme o to, abychom měli příležitost pomáhat ostatním lidem dostat se na cestu k věčnému životu, musíme vést dobré záznamy o zájemcích a být ochotni zahrnout do našeho časového plánu vedení domácích biblických studií. A co když toužíme po tom, abychom se na díle kázání podíleli celodobě jako průkopníci? Pak jednejme v souladu se svými modlitbami tím, že zvýšíme svou kazatelskou činnost a budeme sloužit společně s průkopníky. Když takové kroky uděláme, dáme najevo, že jednáme v souladu se svými modlitbami.
20. Čím se bude zabývat příští článek?
20 Jestliže Jehovovi věrně sloužíme, můžeme mít důvěru, že odpoví na naše modlitby, které jsou v souladu s jeho vůlí. (1. Jana 5:14, 15) Myšlenky, které rozebíral tento článek a které vycházejí ze zkoumání některých modliteb zaznamenaných v Bibli, jsou jistě užitečné. Náš příští článek se bude zabývat dalšími biblickými pokyny užitečnými pro ty, kdo chtějí, aby jejich ‚modlitby byly před Jehovou připraveny jako kadidlo‘.
Jak bys odpověděl?
◻ Proč bychom se měli modlit s vírou?
◻ Jakou úlohu by v našich modlitbách měla mít chvála a díky?
◻ Proč můžeme s důvěrou žádat v modlitbách Jehovu o pomoc?
◻ Které hlavní myšlenky obsahuje vzorová modlitba?
◻ Jak můžeme jednat v souladu se svými modlitbami?
[Obrázek na straně 12]
I my se někdy možná musíme modlit stejně jako král Jehošafat: ‚Nevíme, co bychom měli dělat, ale naše oči směřují k tobě, Jehovo.‘
[Obrázek na straně 13]
Modlíte se v souladu s Ježíšovou vzorovou modlitbou?