Jak může Ježíš změnit váš život?
JEŽÍŠ KRISTUS byl Velký učitel, který žil v Palestině před téměř 2 000 lety. O jeho dětství je toho známo velmi málo. Je však dobře doloženo, že když bylo Ježíšovi asi třicet let, začal svou službu, aby „vydal svědectví o pravdě“. (Jan 18:37; Lukáš 3:21–23) Čtyři učedníci, kteří zapsali zprávu o jeho životě, zaměřují pozornost na období tři a půl roku, které následovalo.
Ježíš Kristus dal v průběhu své služby svým učedníkům příkaz, který může být protilékem mnoha nemocí tohoto světa. Co je to za lék? Ježíš řekl: „Dávám vám nové přikázání, abyste milovali jeden druhého; právě jako jsem si já zamiloval vás, tak abyste i vy milovali jeden druhého.“ (Jan 13:34) Ano, řešením mnoha problémů lidstva je láska. Když mu byla při jiné příležitosti položena otázka, které přikázání je největší, Ježíš odpověděl: „ ‚Budeš milovat Jehovu, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou myslí.‘ To je největší a první přikázání. To druhé, jemu podobné, je: ‚Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.‘ “ (Matouš 22:37–40)
Ježíš nám slovy i skutky ukázal, jak máme milovat Boha a své bližní. Uvažujme o několika příkladech a sledujme, co se od Ježíše můžeme naučit.
Jeho vyučování
V jednom z nejznámějších kázání, která byla v dějinách pronesena, Ježíš Kristus řekl svým následovníkům: „Nikdo nemůže být otrokem dvou pánů, protože buď bude jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se přidrží jednoho a druhým pohrdne. Nemůžete být otroky Boha a bohatství.“ (Matouš 6:24) Je Ježíšovo učení o tom, že bychom měli klást Boha na první místo ve svém životě, i v dnešní době — kdy mnoho lidí věří, že peníze řeší všechny problémy — stále praktické? Pravdou je, že peníze potřebujeme k životu. (Kazatel 7:12) Nicméně jestliže dovolíme, aby se „bohatství“ stalo naším pánem, zmocní se nás „láska k penězům“ a ovládne celý náš život. (1. Timoteovi 6:9, 10) Mnozí lidé, kteří upadli do této léčky, nakonec přišli o svou rodinu, zdraví, a dokonce i o svůj život.
Naproti tomu díváme-li se na Boha jako na svého Pána, dává to našemu životu smysl. Je Stvořitelem a Zdrojem života, a proto on jediný je hoden našeho uctívání. (Žalm 36:9; Zjevení 4:11) Ti, kdo se učí o jeho vlastnostech a začínají k němu pociťovat lásku, jsou podněcováni, aby zachovávali jeho přikázání. (Kazatel 12:13; 1. Jana 5:3) Takové jednání je k našemu prospěchu. (Izajáš 48:17)
Ježíš v Kázání na hoře své učedníky také učil, jak mají projevovat lásku svým bližním. Řekl: „Všechno tedy, co chcete, aby vám lidé činili, budete také podobně činit jim.“ (Matouš 7:12) Slovo „lidé“, které zde Ježíš použil, se vztahuje dokonce i na nepřátele člověka. V tomtéž kázání řekl: „Neustále milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují.“ (Matouš 5:43, 44) Nevyřešila by taková láska mnohé z našich problémů? Hinduistický vůdce Móhandás Gándhí tento názor zastával. Uvádí se, že řekl: ‚Až se sejdeme na naukách stanovených Kristem v tomto Kázání na hoře, pak vyřešíme problémy celého světa.‘ Ježíšovo učení o lásce může — pokud je uplatňováno — vyléčit mnohé nemoci lidstva.
Jeho skutky
Ježíš nejenže učil hlubokým pravdám o tom, jak projevovat lásku, ale také podle svého učení jednal. Kladl například zájmy druhých lidí před své vlastní. Jednoho dne byli Ježíš a jeho učedníci tak zaneprázdněni, když pomáhali lidem, že ani neměli čas sníst nějaké jídlo. Ježíš viděl, že si jeho učedníci potřebují trochu odpočinout, a tak je vzal na osamělé místo. Když se tam však dostali, zjistili, že zástup tam už na ně čeká. Jak byste zareagovali, kdybyste viděli zástup, který od vás očekává práci, zatímco vy cítíte, že si potřebujete udělat malou přestávku? Ježíš „byl pohnut lítostí nad nimi“ a „začal je vyučovat mnoha věcem“. (Marek 6:34) Ježíš měl vždy zájem o druhé lidi a to ho podněcovalo, aby jim pomáhal.
Ježíš však lidi nejen vyučoval — dělal pro ně víc. Poskytoval jim rovněž praktickou pomoc. Při jedné příležitosti například nakrmil více než 5 000 lidí, kteří mu naslouchali až do večerních hodin. Krátce nato nakrmil další početný zástup — tentokrát to bylo přes 4 000 lidí, kteří mu naslouchali tři dny a kteří už neměli nic k jídlu. V prvním případě použil pět chlebů a dvě ryby, a v tom druhém sedm chlebů a několik rybek. (Matouš 14:14–22; 15:32–38) Zázrak? Ano, Ježíš dělal zázraky.
Ježíš také uzdravil mnoho churavých lidí. Uzdravoval slepé, chromé, malomocné a hluché. A co víc, dokonce křísil mrtvé! (Lukáš 7:22; Jan 11:30–45) Jednou ho jistý malomocný člověk snažně prosil: „Jestliže jen chceš, můžeš mě očistit.“ Jak Ježíš zareagoval? „Byl tím pohnut lítostí, vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl mu: ‚Chci. Buď očištěn.‘ “ (Marek 1:40, 41) Těmito zázraky dal Ježíš najevo svou lásku k těm, kdo byli nějak postiženi.
Je pro vás těžké věřit v Ježíšovy zázraky? Pro některé lidi ano. Vzpomeňte si však, že Ježíš konal své zázraky na veřejnosti. Dokonce ani jeho odpůrci, kteří se pokaždé snažili najít na něm něco, co by mu vytkli, nemohli popřít, že dělá zázraky. (Jan 9:1–34) Kromě toho jeho zázraky sloužily určitému záměru. Pomáhaly lidem rozpoznat, že Ježíš je ten, koho poslal Bůh. (Jan 6:14)
Ježíš se tím, že prováděl zázraky, nesnažil obracet pozornost na sebe. Naopak oslavoval Boha jako Zdroj své moci. V Kafarnaum byl jednou v domě plném lidí. Jeden ochrnutý muž toužil, aby byl uzdraven, ale nemohl se dostat dovnitř. Jeho přátelé jej tedy spustili na nosítkách otvorem ve střeše. Když Ježíš viděl jejich víru, uzdravil toho ochrnutého. Výsledkem bylo, že lidé „oslavovali Boha“ a říkali: „Nikdy jsme nic takového neviděli.“ (Marek 2:1–4, 11, 12) Ježíšovy zázraky přinášely chválu Jehovovi, jeho Bohu, a pomáhaly těm, kdo to potřebovali.
Zázračné uzdravování nemocných však nebylo hlavní náplní Ježíšovy služby. Jeden z těch, kdo zapsali zprávu o Ježíšově životě, vysvětlil: „Tato [znamení] byla zapsána proto, abyste věřili, že Ježíš je Kristus, Boží Syn, a abyste prostřednictvím jeho jména měli život, protože věříte.“ (Jan 20:31) Ano, Ježíš přišel na zem proto, aby ti, kdo projevují víru, měli život.
Jeho oběť
‚Ježíš přišel na zem?‘ zeptáte se možná. ‚Odkud?‘ Ježíš sám řekl: „Nesestoupil [jsem] z nebe, abych činil svou vůli, ale vůli toho, který mě poslal.“ (Jan 6:38) Ještě před tím, než se stal člověkem, existoval Ježíš jako jediný zplozený Boží Syn. Jaká byla tedy vůle toho, který jej poslal na zem? Jan, jeden z pisatelů evangelií, říká: „Bůh . . . tak velice miloval svět, že dal svého jediného zplozeného Syna, aby žádný, kdo v něj projevuje víru, nebyl zahuben, ale měl věčný život.“ (Jan 3:16) Jak to bylo možné?
Bible odhaluje, jak se smrt stala nevyhnutelným údělem lidstva. První lidská dvojice dostala od Boha život s vyhlídkou, že bude moci žít věčně. Rozhodla se však, že se proti svému Tvůrci vzbouří. (1. Mojžíšova 3:1–19) Toto jednání — první lidský hřích — mělo za následek, že potomstvo Adama a Evy obdrželo nemilé dědictví smrti. (Římanům 5:12) Má-li se lidstvo těšit ze skutečného života, musí být hřích a smrt odstraněny.
Žádný vědec se nemůže zbavit smrti nějakou metodou genetického inženýrství. Stvořitel lidstva má přesto prostředek, kterým přivede poslušné lidi k dokonalosti, takže budou moci žít navždy. V Bibli je toto opatření označeno jako výkupné. První lidský pár prodal sebe i své potomstvo do otroctví hříchu a smrti. Vyměnil totiž život dokonalých lidí, kteří poslouchají Boha, za život v nezávislosti na Bohu, když začal samostatně rozhodovat o tom, co je správné, a co nesprávné. K tomu, aby byl dokonalý lidský život koupen zpět, musela být zaplacena hodnota odpovídající dokonalému lidskému životu, o který přišli naši prarodiče. Kvůli zděděné nedokonalosti však lidé nebyli schopni takovou cenu zaplatit. (Žalm 49:7)
Jehova Bůh tedy zasáhl, aby lidem pomohl. Přenesl dokonalý život svého jediného zplozeného Syna do lůna jedné panny, která porodila Ježíše. Před několika desetiletími byste možná myšlenku, že nějaká panna mohla rodit, zavrhli. Avšak dnes vědci klonují savce a přenášejí geny z jednoho živočicha do druhého. Kdo tedy může právem zpochybnit schopnost Stvořitele obejít běžný způsob plození?
Skutečnost, že se narodil člověk, který měl dokonalý život, znamenala, že je k dispozici cena potřebná k vyplacení lidstva z hříchu a smrti. Nicméně dítě, které se na zemi narodilo jako Ježíš, muselo vyrůst, aby se stalo „lékařem“ schopným opatřit „lék“ k vyléčení nemocí lidstva. Ježíš tedy dospěl a jeho život byl dokonalý a bez hříchu. Nejenže pozoroval, jaké trápení prožívá lidstvo zotročené hříchem, ale navíc z vlastní zkušenosti poznal tělesná omezení, která jsou se životem člověka spojena. To mu pomohlo, aby byl ještě soucitnějším lékařem. (Hebrejcům 4:15) Zázračná uzdravení, která působil během svého života na zemi, prokázala, že má jak vůli, tak i moc vyléčit nemocné. (Matouš 4:23)
Po třech a půl letech služby zde na zemi byl Ježíš svými odpůrci zabit. Ukázal, že dokonalý člověk může být poslušný svého Stvořitele dokonce i navzdory nejtěžším zkouškám. (1. Petra 2:22) Jeho dokonalý lidský život, který obětoval, se stal výkupní cenou, která umožňuje vyplatit lidstvo z hříchu a smrti. Ježíš Kristus řekl: „Nikdo nemá větší lásku než tu, že by se někdo vzdal své duše ve prospěch svých přátel.“ (Jan 15:13) Třetího dne po své smrti byl Ježíš vzkříšen k duchovnímu životu a o několik týdnů později vystoupil do nebe, aby tuto výkupní cenu předložil Bohu. (1. Korinťanům 15:3, 4; Hebrejcům 9:11–14) Díky tomu mohl Ježíš uplatnit hodnotu své výkupní oběti na ty, kdo jej následují.
Chtěli byste mít prospěch z tohoto způsobu uzdravení z duchovních, emocionálních i tělesných nemocí? Takové uzdravení vyžaduje víru v Ježíše Krista. Proč nevyhledat pomoc u samotného Lékaře? To můžete udělat, poznáte-li Ježíše Krista a jeho úlohu při záchraně věrného lidstva. Svědkové Jehovovi vám v tom velmi rádi pomohou.
[Obrázek na straně 5]
Ježíš má jak vůli, tak moc vyléčit churavé
[Obrázek na straně 7]
Co pro vás znamená Ježíšova smrt?