Co říká Bible

Je úzkost projevem nedostatku víry?

„ÚZKOST ZAKÁZÁNA.“ Pod tímto titulkem jeden pastor žijící v první polovině 20. století uvedl, že úzkost kvůli hmotným věcem je nejen nesprávná, ale je také „velmi těžkým hříchem“. Později se k námětu, jak překonávat obavy a úzkost, jistý muž vyjádřil takto: „Obavy jsou projevem nedostatečné důvěry v Boha.“

Oba tito muži vycházeli z Kázání na hoře, v němž Ježíš řekl: „Přestaňte být úzkostliví.“ (Matouš 6:25) Vzhledem k tomu, že úzkost dnes prožívá tolik lidí, mohli bychom se zabývat otázkou: Měl by mít křesťan pocit provinění, když pociťuje úzkost? Je úzkost projevem nedostatku víry?

Bůh zná naše potřeby

Písmo nám pomáhá rozlišovat mezi běžnou úzkostí a hříchem v podobě nedostatku víry. Obyčejné každodenní úzkosti nebo chvilkové selhání víry kvůli lidské slabosti by neměly být zaměňovány za naprostý nedostatek důvěry v Boha pramenící z ničemného, necitelného srdce. Jestliže tedy křesťan občas prožívá úzkost, nemusí se kvůli tomu cítit provinile.

Musíme si však dát pozor, aby se pocity úzkosti nerozrostly natolik, že by náš život ovládly. Všimněte si moudrosti obsažené v Ježíšových slovech: „Nikdy tedy nebuďte úzkostliví a neříkejte: ‚Co budeme jíst?‘ nebo ‚Co budeme pít?‘ nebo ‚Co si oblékneme?‘“ Hned potom Kristus pronesl uklidňující slova: „Vždyť váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete. Neustále tedy hledejte nejprve království a Otcovu spravedlnost, a to všechno ostatní vám bude přidáno.“ (Matouš 6:25–33)