Lidé však k Ježíšovi nepřicházeli jen kvůli zázrakům; velmi mnoho lidí k němu chodilo proto, že jeho vyučováním byli uzdravováni duchovně. Povšimněme si například, jak lidé reagovali, když vyslechli jeho slavné Kázání na hoře: „Když potom Ježíš ukončil tato slova, zástupy žasly nad jeho způsobem vyučování,

Matouš 7:28,

Jeho vyučování se dotýkalo lidského srdce

3. Jak se Ježíšův způsob vyučování lišil od způsobu vyučování znalců Zákona a farizeů?

³ Zatímco Ježíš vyučoval pravdám od Boha, znalci Zákona a farizeové vyučovali lidským ústním tradicím, které Izraelity jen zatěžovaly. Ale Ježíšovo vyučování se od vyučování znalců Zákona a farizeů nelišilo jen obsahem — lišilo se i způsobem podání. Znalci Zákona a farizeové byli nadutí a nelítostní muži, povýšeně vyžadovali, aby je lidé oslovovali honosnými tituly. Jízlivě opovrhovali prostými lidmi, které označovali za „prokleté“. Ježíš však byl pokorný, mírný, laskavý, soucitný, častokrát byl ochotný ustoupit a bylo mu lidí líto. Nevyučoval pouze správnými slovy, ale také slovy poutavými, která mu vycházela ze srdce a která směřovala přímo k srdci jeho posluchačů. Ježíšovo radostné poselství lidi přitahovalo; přicházeli do chrámu o něco dříve, aby si mohli Ježíše poslechnout, zdržovali se v Ježíšově blízkosti a s potěšením mu naslouchali. Celé zástupy si jej přicházely vyslechnout a lidé říkali: „Tak nikdy jiný člověk nemluvil.“ — Jan 7:46–49; Marek 12:37; Lukáš 4:22; 19:48; 21:38.