• Proč máme chodit na shromáždění?
    Strážná věž – 2007 | 15. května

    • „Mé jho je příjemné a můj náklad je lehký“

      Všimněte si, že v pasáži, kterou rozebíráme, Ježíš řekl: „Učte se ode mne.“ Tím, že to děláme, se stáváme jeho učedníky. A když se zasvětíme Bohu a dáme se pokřtít, bereme na sebe jeho jho. (Matouš 28:19, 20) Pokud chceme Ježíšovými učedníky zůstat, je nutné, abychom pravidelně chodili na shromáždění. Proč? Protože o Ježíšově životě, o tom, co říkal, a o metodách, které používal, se učíme právě tam.

      Co je nákladem, který mají Kristovi následovníci nosit? Je to stejný náklad, jaký nosí sám Ježíš — totiž výsada konat Boží vůli. (Jan 4:34; 15:8) Zachovávat Boží přikázání sice vyžaduje úsilí, ale tento náklad není natolik těžký, že bychom ho neunesli. Těžký by se nám mohl zdát tehdy, kdybychom se ho snažili nést z vlastní síly. Pokud se však budeme modlit o Božího ducha a sytit se duchovním pokrmem předkládaným na shromážděních, dostaneme od Boha „moc, která je nad to, co je normální“. (2. Korinťanům 4:7) Když se na shromáždění připravujeme a aktivně se na nich podílíme, naše láska k Jehovovi roste. A jestliže svou službu vykonáváme právě z lásky, Boží přikázání pro nás „nejsou břemenem“. (1. Jana 5:3)

      Pro většinu lidí není snadné vydělávat si na živobytí, překonávat zdravotní potíže nebo se vyrovnávat s dalšími osobními těžkostmi. My se však při řešení takových problémů nespoléháme na pouhou lidskou moudrost. Sborová shromáždění nám pomáhají, abychom ‚přestali být úzkostliví‘ a měli důvěru, že Jehova se o naše potřeby postará a při řešení našich problémů nás podpoří. (Matouš 6:25–33) Křesťanská shromáždění jsou skutečně projevem Boží lásky k nám.

      „Jsem mírné povahy a ponížený v srdci“

      Ježíš měl ve zvyku navštěvovat synagogu, kde se rozebíraly myšlenky z Božího slova. Při jedné takové příležitosti vzal svitek Izajáše a četl z něj: „Jehovův duch je na mně, protože mě pomazal, abych oznamoval dobrou zprávu chudým, vyslal mě, abych kázal propuštění zajatým a navrácení zraku slepým, abych zdrcené poslal pryč jako propuštěné, abych kázal Jehovův přijatelný rok.“ (Lukáš 4:16, 18, 19) Muselo být vskutku úžasné slyšet Ježíše, jak tato slova vztáhl na sebe a řekl: „Dnes se splnil tento text písma, který jste právě slyšeli.“ (Lukáš 4:21)

      Ježíš je mírné povahy a jako „hlavní pastýř“ dohlíží až dodnes na to, aby o jeho následovníky bylo duchovně postaráno. (1. Petra 5:1–4) Pod jeho vedením „věrný a rozvážný otrok“ jmenuje ve sborech po celém světě muže, kteří tam slouží jako pastýři. (Matouš 24:45–47; Titovi 1:5–9) Tito muži s mírností ‚pasou Boží sbor‘ a svou pravidelnou účastí na shromážděních poskytují druhým dobrý příklad. Tím, že na shromáždění chodíte i vy, dáváte najevo, že pro tyto „dary v podobě lidí“ máte ocenění. Navíc tam můžete jak svou přítomností, tak svým aktivním podílem na programu povzbuzovat druhé. (Skutky 15:30–33; 20:28; Efezanům 4:8, 11, 12)

      „Naleznete občerstvení pro své duše“

      Co můžete udělat pro to, aby vám křesťanská shromáždění přinášela skutečné občerstvení? Mimo jiné můžete uplatnit Ježíšovu radu: „Věnujte . . . pozornost tomu, jak nasloucháte.“ (Lukáš 8:18) Lidé, kteří upřímně toužili se od Ježíše učit, mu bedlivě naslouchali. Když vyprávěl podobenství, žádali ho, aby jim je vysvětlil, a díky tomu jim mohli hlouběji porozumět. (Matouš 13:10–16)

      Ty, kdo tehdy hladověli po duchovním pokrmu, můžeme napodobit tak, že na našich shromážděních soustředěně nasloucháme. (Matouš 5:3, 6) Pokud se chcete dobře soustředit, snažte se sledovat, jak řečník postupně rozvíjí jednotlivé myšlenky. V duchu si odpovídejte na otázky: ‚Jak mohu tyto informace uplatnit ve svém životě? Jak je mohu použít k prospěchu druhých? Jak bych tuto myšlenku někomu znázornil? Také si vyhledávejte biblické verše, které řečník uvádí na podporu hlavních bodů. Čím větší pozornost budete věnovat tomu, jak nasloucháte, tím víc vás shromáždění občerství.

      Po programu si o myšlenkách, které jste slyšeli, popovídejte s druhými. Zaměřte se na to, jak lze probranou látku uplatnit. I takové povzbudivé rozhovory přispívají k tomu, abychom se na shromážděních občerstvili.