Kdo jsou naši bratři a sestry?

JEDNOU se Velký učitel zeptal: „Kdo je má matka a kdo jsou moji bratři?“ (Matouš 12:48) Možná si pamatuješ, že Ježíšova matka se jmenovala Marie. Víš ale, jak se jmenovali jeho bratři? — A měl také nějaké sestry? —

V Bibli čteme, že Ježíšovi bratři se jmenovali Jakub, Josef, Šimon a Jidáš. Ježíš měl také sestry. Byl prvorozený, a proto všichni jeho sourozenci byli mladší než on. (Matouš 13:55, 56; Lukáš 1:34, 35)

Co myslíš, byli Ježíšovi bratři také jeho učedníky? — Z Bible se dozvídáme, že zpočátku v něj „neprojevovali víru“. (Jan 7:5) Ale Jakub a Jidáš (kterému říkali také Juda) se později jeho učedníky stali. Každý z nich dokonce napsal jednu biblickou knihu. Víš, jak se ty knihy jmenují? — Dopis Jakuba a Dopis Judy.

Jména Ježíšových sester nejsou v Bibli uvedena. Ale víme, že měl nejméně dvě. Myslíš, že také patřily mezi Ježíšovy následovníky? — Nevíme, protože v Bibli se o tom nemluví. Co myslíš, proč se tedy Ježíš zeptal: „Kdo je má matka a kdo jsou moji bratři?“ — Zkusíme si to vysvětlit.

Když Ježíš jednou mluvil ke svým učedníkům, někdo mu řekl: ‚Tvá matka a tvoji bratři stojí venku a chtějí s tebou mluvit.‘ Ježíš tuto situaci využil k tomu, aby svým posluchačům předal důležité poučení. Proto se zeptal: „Kdo je má matka a kdo jsou moji bratři?“ Potom ukázal na své učedníky a řekl: „Pohleďte, má matka a moji bratři!“

Ježíš pak vysvětlil, co tím myslel: ‚Každý, kdo jedná podle toho, co si přeje můj nebeský Otec, to je můj bratr a sestra a matka.‘ (Matouš 12:47–50) Z tohoto vyjádření je vidět, že Ježíš měl ke svým učedníkům velmi blízký vztah. Ukázal tak, že jeho učedníci jsou pro něj jako skuteční bratři, sestry a matka.

V té době Ježíšovi bratři Jakub, Josef, Šimon a Jidáš ještě nevěřili, že Ježíš je Boží Syn. Bylo pro ně těžké uvěřit tomu, co anděl Gabriel řekl jejich matce. (Lukáš 1:30–33) Možná se k Ježíšovi nechovali hezky. Tak ale nejedná opravdový bratr nebo sestra. Vzpomínáš si na někoho, kdo se špatně choval ke svému sourozenci? —

V Bibli čteme například o Esauovi a Jákobovi. Esau se jednou na svého bratra Jákoba velmi rozzlobil a prohlásil, že ho zabije. Jejich matka Rebeka měla strach, že to Esau opravdu udělá, a proto poslala Jákoba pryč. (1. Mojžíšova 27:41–46) Po několika letech se ale Esau změnil, a když se s Jákobem setkal, objal ho a políbil. (1. Mojžíšova 33:4)

Časem se Jákobovi narodilo 12 synů. Starší synové ale neměli rádi svého mladšího bratra Josefa. Žárlili na něj, protože Jákob ho měl nejraději. A tak Josefa prodali obchodníkům, kteří cestovali do Egypta, kde se z něj stal otrok. Josefovi bratři potom svému otci řekli, že Josefa zabilo divoké zvíře. (1. Mojžíšova 37:23–36)

Po nějaké době Josefovi bratři začali litovat toho, co udělali. Josef jim odpustil. Podobně se později zachoval i Ježíš. Víš, v jaké situaci? — Když byl v nesnázích, apoštolové od něj utekli. Petr dokonce zapřel, že ho zná. Přesto jim Ježíš odpustil. Jednal tedy podobně jako Josef.

Teď si řekneme něco o Kainovi a Abelovi. I z tohoto příběhu se můžeme poučit. Bůh vidí lidem do srdce, a tak věděl, že Kain nemá svého bratra rád. Bůh proto Kaina varoval a řekl mu, aby přestal svého bratra nenávidět. Kdyby Kain Boha miloval, poslechl by ho. Ale on ho nemiloval. Jednoho dne Kain řekl Abelovi: ‚Pojďme spolu na pole.‘ Abel s ním šel. Když došli na pole, Kain svého bratra napadl a uhodil ho tak silně, že ho zabil. (1. Mojžíšova 4:2–8)

Z tohoto příběhu vyplývá důležité poučení. Víš, jaké? — V Bibli čteme: „To je to poselství, které jste slyšeli od počátku, že máme mít jeden k druhému lásku; ne jako Kain, který pocházel z toho ničemného.“ Své bratry a sestry bychom tedy měli mít rádi. Neměli bychom být jako Kain, který svého bratra nenáviděl. (1. Jana 3:11, 12)

Co myslíš, proč by bylo špatné jednat jako Kain? — Protože Bible říká, že Kain „pocházel z toho ničemného“, Satana Ďábla. Kain jednal podobně jako Ďábel, a proto můžeme říct, že Ďábel byl jakoby jeho otec.

Vidíme tedy, že je velmi důležité, abychom měli rádi své bratry a sestry. Kdybychom je neměli rádi, koho bychom napodobovali? Co myslíš, čí děti bychom byli? — Byli bychom jakoby „Ďáblovy děti“, a to určitě nechceme. Víš, jak dáme najevo, že chceme být ‚Božími dětmi‘? — Tím, že máme lásku ke svým bratrům a sestrám.

Víš, co to znamená mít k někomu lásku? — Když máš k někomu lásku, přemýšlíš o tom, co pro něj můžeš udělat. Svou lásku můžeme dát najevo tak, že na druhé myslíme a že jim pomáháme. Víš, kdo jsou naši bratři a sestry, které máme milovat? — Ježíš řekl, že jsou to všichni praví křesťané, kteří jakoby tvoří jednu velkou rodinu.

Co myslíš, proč je tak důležité milovat své křesťanské bratry a sestry? — V Bibli čteme: „Ten, kdo totiž nemiluje svého bratra, kterého viděl, nemůže milovat Boha, kterého neviděl.“ (1. Jana 4:20) Musíme tedy milovat všechny své spolukřesťany, a ne jenom některé. Ježíš řekl: „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít mezi sebou lásku.“ (Jan 13:35) Miluješ všechny své bratry a sestry? — Kdybychom je nemilovali, nemohli bychom milovat ani Boha.

Jak ale můžeme ukázat, že své bratry a sestry máme opravdu rádi? — Tím, že se jim nevyhýbáme a jsme k nim přátelští. Rádi pro ně něco uděláme a jsme k nim štědří. A když mají nějaké problémy, snažíme se jim pomáhat, protože jsme jedna velká rodina.

Víš, co dáváme najevo tím, že opravdu milujeme své bratry a sestry? — Ukazujeme tím, že jsme učedníky Ježíše, Velkého učitele. A my přece chceme být jeho učedníky, viď? —