Žijme ze splnění Jehovových výroků
„Člověk bude žít nejen z chleba, ale z každého výroku, který vychází Jehovovými ústy.“ — MATOUŠ 4:4.
1. Jak je Jehova velkým dárcem pokrmu, ale jaký výrok pronesl Ježíš ohledně lidských potřeb?
JEHOVA je velký dárce pokrmu. Představil se tak člověku již v první kapitole Bible. (1. Mojž. 1:29, 30) Mnohem později řekl vděčně žalmista David Jehovovi: „K tobě s nadějí hledí oči všech a ty jim dáváš jejich potravu v pravém období. Otvíráš svou ruku a uspokojuješ touhu všeho živého.“ (Žalm 145:15, 16) Ano, Jehova opatřil hojnost potravy pro člověka i pro zvířata. Je však mezi nimi rozdíl. Zvířata potřebují jen tělesný pokrm, ale Ježíš ukázal, že člověk potřebuje víc než hmotný chléb neboli pokrm. Musí také ‚žít z každého výroku, který vychází Jehovovými ústy‘. — Mat. 4:4.
2. Co bychom měli vědět o významu Ježíšových slov u Matouše 4:4?
2 Ježíš pronesl tato slova, když odpovídal satanovi, který se jej snažil přimět, aby zázračně proměnil kameny v chléb. Ďábel v tom směru nenaléhal, ale rychle přešel k dalšímu pokušení. Když soudíme podle toho, jak nesprávně uplatnil Žalm 91:11, 12, pak možná nepochopil, co měl Ježíš na mysli, když mu odpovídal na první pokušení. (Mat. 4:3–7) Ale my jako Jehovovi služebníci se velice zajímáme o to, co řekl Ježíš. My, kteří s radostí pronikáme hlouběji do Bible, abychom získali co nejvíce duchovního užitku, si můžeme položit otázku: Chtěl Ježíš říci, že člověk, který chce žít plným životem, musí studovat a snad se naučit nazpaměť ‚každý výrok, který vychází Jehovovými ústy‘? Nebo co tím chtěl říci?
Jehovovy výroky
3, 4. Jaký dvojí význam má řecké a hebrejské slovo přeložené jako „výrok“? Znázorni to.
3 Ježíš odmítl satanův návrh slovy, která citoval z 5. knihy Mojžíšovy 8:3 podle překladu tohoto hebrejského textu v řecké „Septuagintě“. Řecké slovo přeložené výrazem „výrok“ (rhéma) má dvojí význam. Někdy se překládá jako „slovo“, „výraz“ nebo „výrok“. Ale stejně jako obdobné slovo v hebrejštině (davar) může také znamenat „věc“.
4 U Lukáše 1:37 čteme: „U Boha . . . nebude žádné prohlášení [rhéma] nemožné.“ Lukáš 2:15 zní: „Pastýři si mezi sebou říkali: ‚Rozhodně pojďme přímo do Betléma a podívejme se na to [doslova: „na tu věc“, rhéma], co se stalo, co nám Jehova oznámil.‘ “ A tak může toto řecké slovo, především ve spojitosti s Jehovou, znamenat „slovo“, „prohlášení“ nebo „výrok“ Boží. Nebo může znamenat „věc“, ať již se vztahuje na popsanou „událost“ nebo na „činnost“, výsledek toho, co je řečeno, splněné slovo.
5. Jaký význam mají slova u Lukáše 1:37?
5 Tak tedy můžeme pochopit, ze slova u Lukáše 1:37 neznamenají, že Bůh může prostě říci cokoli. To by mohlo platit o člověku, i kdyby to, co říká, se nemohlo splnit nebo kdyby to nemělo žádný smysl. Ale slova u Lukáše 1:37 se týkají Božích výroků a znamenají, že žádné Jehovovo slovo nebo prohlášení nezůstane nesplněné. Prohlášení, které sdělil anděl Marii, se tedy muselo splnit. Smysl hebrejského a řeckého slova, jehož se užívá pro Jehovovo „slovo“, „výrok“, „vyjádření“ nebo „prohlášení“, je krásně vyjádřen v knize Izajášově. Jehova říká: „Vždyť jako sestupuje lijící se déšť a sníh z nebes a nevrací se na to místo, ledaže skutečně prosytí zemi a přiměje ji rodit a rašit, a rozsévači je skutečně dáno semeno a tomu, kdo jí, chléb, takové se prokáže mé slovo [hebrejsky: davar; řecky: rhéma], jež vychází z mých úst. Nevrátí se ke mně bez výsledku, ale jistě udělá to, co mě těší, a jistě bude mít úspěch v tom, k čemu jsem je poslal.“ — Iz. 55:10, 11.
„Nejen z chleba“
6, 7. Jakou historickou a zeměpisnou souvislost mají slova v 5. Mojžíšově 8:2, 3?
6 Nyní se tedy vrátíme zpět k našemu námětu a položíme si otázku: Co měl Ježíš na mysli, když citoval z 5. Mojžíšovy 8:3 a řekl, že „člověk bude žít nejen z chleba, ale z každého výroku, který vychází Jehovovými ústy“? (Mat. 4:4) Řekl snad, že se zbožný člověk bude živit pouze výroky, slovy nebo prohlášeními? Stačilo by mít v hlavě vědomost o takových božských prohlášeních? Prozkoumejme historickou souvislost slov, která Ježíš citoval z 5. Mojžíšovy.
7 Biblická studijní pomůcka „Všechno Písmo je inspirováno Bohem a je užitečné“ nám na straně 43 říká: „Kniha Deuteronomium obsahuje dynamické poselství pro Jehovův lid. Po čtyřicetiletém putování pouští stáli nyní synové Izraele na prahu Zaslíbené země.“ Bylo to roku 1473 př. n. l. Kde to bylo? Na Moabských rovinách. Ve svém druhém proslovu ke shromážděným Izraelitům prohlásil Mojžíš: „Budeš pamatovat na celou cestu, kterou tě Jehova, tvůj Bůh, přiměl chodit těchto čtyřicet let v pustině, aby tě pokořil, aby tě vyzkoušel, aby tak poznal, co je v tvém srdci, zda totiž budeš dodržovat jeho přikázání, nebo ne. A tak tě pokořil a nechal tě hladovět a sytil tě manou, kterou jsi neznal ani ty ani tvoji otcové, aby ti dal poznat, že člověk žije nejen z chleba, ale že člověk žije z každého vyjádření Jehovových úst.“ — 5. Mojž. 8:2, 3.
8. V jaké situaci byli Izraelité a proč to Jehova připustil?
8 Jen si to představ! Několik miliónů Izraelitů — starých i mladých, mužů, žen i dětí — chodilo čtyřicet let „velkou a bázeň vzbuzující pustinou, s jedovatými hady a štíry a žíznivou půdou, kde [nebyla] voda“. (5. Mojž. 8:15) Potřebovali vodu k pití a pokrm k jídlu. Jehova někdy připouštěl, aby měli žízeň a hlad. Proč? Aby jim vštípil do mysli, že ‚člověk žije nejen z chleba, ale z každého vyjádření Jehovových úst‘.
9. Jak byli Jehovovými výroky uspokojeny potřeby Izraelitů?
9 Jaká byla spojitost mezi potřebami Izraelitů a mezi vyjádřeními neboli výroky vycházejícími z Jehovových úst? Nuže jaké hmatatelné věci se staly mezi Izraelity jako výsledek Jehovových výroků? Mojžíš napsal: „Tvůj plášť se na tobě neopotřeboval ani tvá noha neotekla v těchto čtyřiceti letech . . . [Jehova] pro tebe vyvedl vodu z křemenné skály; [a] v pustině tě sytil manou.“ (5. Mojž. 8:4, 15, 16) Spojitost je ta, že Izraelité by nic z toho nedostali, kdyby Jehova nepřikázal, aby se to stalo. A tak Izraelité doslova žili „z každého vyjádření [neboli příkazu] Jehovových úst“.
Žili z Jehovových výroků
10, 11. Ve kterých dalších směrech mohli Izraelité žít z Jehovových výroků?
10 Jak ještě mohli Izraelité žít z Jehovových výroků, kromě toho, že byli na Jehovovi závislí, pokud šlo o hmotné dobrodiní v podobě jídla, vody a oblečení? Šlo také o dobrodiní duchovní. Mojžíš řekl Izraelitům, že je Jehova nechal prožívat tyto zkušenosti v poušti, aby je ‚pokořil, aby je vyzkoušel, aby tak poznal, co je v jejich srdci, zda totiž budou poslouchat jeho přikázání, nebo ne‘. Dodal: „A dobře víš svým vlastním srdcem, že jako muž napravuje svého syna, tak Jehova, tvůj Bůh, napravuje tebe . . . , aby ti v tvých pozdějších dnech činil dobře.“ — 5. Mojž. 8:2, 5, 16.
11 Ano, kdyby byli Izraelité plně využili svých zkušeností v pustině, byli by se naučili ‚žít z každého vyjádření Jehovových úst‘ nejen tím, že by se naučili poslouchat jeho psaná přikázání, ale že by opravdu prožívali výsledky Jehovových výroků ve svém životě, jako národ i jako jednotlivci. Měli dostatečnou možnost ‚ochutnat a vidět, že Jehova je dobrý‘. (Žalm 34:8; 34:9, „KB“) Z těchto obohacujících zkušeností souvisejících s Jehovovým slovem — jak proneseným, tak i splněným — měli duchovně žít.
12, 13. Jak se Jozue dobře seznámil s Jehovovými výroky a o čem svědčil?
12 Jozue, který nastoupil po Mojžíšovi jako vůdce Izraele, se poučoval o Jehovových výrocích tak, že jimi naplňoval svou mysl. Jeho víra sílila tím, že pozoroval, jak se splňují. Po Mojžíšově smrti pronesl Jehova Jozuovi výrok: „Tato kniha zákona by se neměla vzdálit od tvých úst a budeš v ní číst tlumeným hlasem ve dne i v noci, abys pečlivě jednal podle všeho, co je v ní napsáno; neboť potom se tvá cesta stane úspěšnou a budeš pak jednat moudře.“ — Jozue 1:8.
13 Jozue věrně poslouchal Jehovovo slovo a pozoroval, jak se splňuje na Jehovovu lidu, a proto mohl ke konci svého života dosvědčit: „Jehova tedy dal Izraeli celou zemi, o které přísahal, že ji dá jejich předkům, a pak si ji vzali do vlastnictví, a bydleli v ní. Nadto jim Jehova dal všude kolem odpočinutí, podle všeho, co přísahal jejich předkům, a ani jeden ze všech jejich nepřátel před nimi neobstál. Všechny jejich nepřátele jim Jehova dal do ruky. Neselhal ani jeden slib [hebrejsky davar; řecky rhéma] z každého dobrého slibu, který Jehova dal izraelskému domu; všechno se splnilo.“ (Jozue 21:43–45) Jozue opravdu žil a udržoval se nejen z doslovného chleba, „ale z každého výroku, který vychází Jehovovými ústy“. — Mat. 4:4.
Žít dnes z Jehovových výroků
14. a) Jaké lepší porozumění Ježíšových slov z Matouše 4:4 získáme, pronikneme-li do nich hlouběji? b) Co posilovalo Izraelity, kteří měli ocenění?
14 Pronikli jsme trochu hlouběji do výše uvedených slov, která citoval Ježíš v odpovědi na ďáblovo pokušení, a můžeme proto lépe pochopit, co měl Ježíš na mysli. Z historické a zeměpisné souvislosti Mojžíšovy zprávy poznáváme, že Jehovovy výroky, z nichž mají žít zbožní muži a ženy, nejsou jen slova naučená nazpaměť. ‚Každé vyjádření Jehovových úst‘ bylo pro Izraelity spojeno s manou, s vodou a s oblečením, které se neobnosilo. Ano, k výrokům patřilo jejich splnění — podivuhodné věci, které Jehova vykonal pro svůj lid. Izraelité, kteří pro to měli ocenění, byli posilováni právě tím, že prožívali tyto věci, jimiž se plnily Jehovovy výroky.
15. Jak můžeme čerpat výživu z Jehovových výroků?
15 Podobně je tomu dnes. Čtení a studování Jehovových výroků je sice nezbytně nutné, ale pouze z toho nezíská Jehovův lid výživu. To se děje poznáváním z vlastní zkušenosti, jak podivuhodně s námi a v náš prospěch Jehova jedná, s celkem i s jednotlivci. Čím více jsme si vědomi toho, že s námi Jehova jedná, tím více nás takové splněné výroky vyživují, posilují naši víru, naše duchovní smýšlení.
16. Čím se zabýval žalmista? b) Jak bychom měli jednat, abychom ho napodobili a jak nám to pomůže?
16 Jeden žalmista napsal: „Budu vzpomínat na zvyklosti Jah; chci totiž vzpomínat, jak podivuhodně jsi jednal odedávna. A jistě budu rozjímat o vší tvé činnosti a chci se zabývat tvým jednáním.“ (Žalm 77:11, 12; 77:12, 13, „KB“) Jestliže se zabýváme Jehovovými zvyklostmi, skutky, činností a jednáním ve prospěch jeho lidu, uvědomujeme si, že existují hmatatelné projevy jeho výroků, a tyto projevy Boží prozíravosti pro nás budou jako duchovní chléb. Uvedou nás do bližšího osobního vztahu k Jehovovi. Budeme jako Ježíš. Odmítl proměnit na ďáblův pokyn kameny v bochníky chleba. Podobně budeme i my dávat pozor, abychom neupadli do ďáblovy pasti a neopustili Jehovovo uctívání, protože bychom se věnovali hmotařským zájmům nebo bychom měli nepřiměřenou starost o hmotné potřeby.
17. V jakém směru byl Ježíš podivuhodným příkladem?
17 Ježíš prohlásil: „Můj pokrm je, abych činil vůli toho, který mne poslal, a abych dokončil jeho dílo.“ (Jan 4:34) Byl podivuhodným příkladem a ukázal nám prakticky, že „člověk bude žít nejen z chleba, ale z každého výroku, který vychází Jehovovými ústy“. — Mat. 4:4.
Očekávat další pokyny
18. Který božský výrok se nyní splňuje?
18 Jehova prohlásil skrze svého Syna, že „toto dobré poselství o království bude kázáno po celé obydlené zemi“, než přijde konec. (Mat. 24:14) Tento božský výrok se splňuje, protože svědkové Jehovovi vykonávají po celém světě kazatelské dílo. „Žiješ“ z tohoto výroku z Jehovových úst tím, že se plně podílíš na kazatelském díle, a získáváš tak duchovní podporu, protože konáš jeho vůli?
19, 20. Které jiné božské výroky povedou zakrátko ke vzrušujícím událostem?
19 Jiné Jehovovy výroky ještě povedou ke vzrušujícím událostem v blízké budoucnosti. „Deset rohů“ a „divoké zvíře“ se obrátí proti „nevěstce“, Velkému Babylónu. Ano, zničení této světové říše falešného náboženství od protináboženských živlů ve Spojených národech bude vynikajícím činem, jímž se splní jeden z Jehovových výroků. — Zjev. 17:16, 17.
20 Jiný podivuhodný božský výrok se splní, až Jehova symbolicky vloží „háky“ do čelistí Goga neboli satana a vyzve jej a jeho „vojenskou sílu“, aby zaútočil na jeho lid na zemi. (Ezek. 38:2–4, 8–12) Ještě další božský výrok povede ke zničení Gogových zástupů. (Ezek. 39:1–6)a To bude znamenat ‚válku velikého dne Boha, Všemohoucího‘, v Armageddonu. (Zjev. 16:14, 16; 19:11–21) Jak vzrušující to bude, až bude Jehovův lid pozorovat splňování těchto božských výroků a uprostřed vřavy uslyší v přeneseném smyslu další výrok: „Zůstaňte stát a vizte Jehovovu záchranu ve váš prospěch.“ — 2. Par. 20:17.
21. K jakému vývoji událostí povede splňování Jehovových výroků?
21 Pak ve splnění jiného biblického výroku sváže Kristus satana a jeho démony a uvrhne je na „tisíc let“ do propasti. (Zjev. 20:1–3) V těchto tisíci letech se budou moci splnit další Jehovovy výroky, včetně výroku o vzkříšení mrtvých a „léčení národů“, poslušného lidstva. (Zjev. 20:11–15; 22:1, 2) Během tohoto tisíciletého soudního období bude Jehova zřejmě poskytovat další pokyny, které nyní neznáme, až budou otevřeny nové „svitky“. (Zjev. 20:12) Jak podivuhodné to bude, až budou ti, kteří přežijí „velké soužení“, a ti, kteří budou vzkříšeni z mrtvých, dostávat poučení a vedení z těchto dalších pokynů zaznamenaných v dosud nerozvinutých Jehovových „svitcích“, a až je budou s radostí plnit!
22. K jakému jednání jsme nyní vybízeni?
22 Když máme před sebou tak nádhernou vyhlídku, využívejme plně příležitosti, kterou máme dnes, seznamujme se s Jehovovými výroky, věnujme se hlubokému osobnímu studiu jeho Slova a účastněme se kazatelského díla a buďme si přitom stále více vědomi, že Jehova jedná v náš prospěch.
[Poznámka pod čarou]
a Viz kapitoly 19, 20 v publikaci ‚ „Národy poznají, že já jsem Jehova“ — Jak?‘ (angl.), vydané newyorskou Biblickou a traktátní společností Strážná věž.
Můžeš si vzpomenout?
◆ Jak se Izraelité učili žít „z každého vyjádření Jehovových úst“?
◆ Jak se mohli Izraelité duchovně živit Jehovovými výroky?
◆ Jak můžeme dnes žít z Jehovových výroků?
◆ Které Jehovovy výroky se mají splnit?
[Obrázek na straně 7]
Co pro tebe znamená Ježíšova odpověď na satanovo pokušení?
[Obrázek na straně 8]
Izraelité žili „z každého vyjádření Jehovových úst“ a to pro ně bylo užitečné přímo v tělesném ohledu