Zachováni naživu přes velké soužení
„To jsou ti, kteří vycházejí z velkého soužení a vyprali svá roucha a vybílili je v Beránkově krvi.“ (ZJEVENÍ 7:14)
1. Kdo bude vítat vzkříšené při pozemském vzkříšení?
AŽ BUDOU při „vzkříšení spravedlivých i nespravedlivých“ přiváděny zpět k životu nespočetné miliony lidí, neocitnou se na pusté zemi. (Skutky 24:15) Probudí se do překrásně zvelebeného prostředí, kde pro ně budou připraveny příbytky, oděv i hojnost jídla. Ale kdo to všechno připraví? Je zřejmé, že v novém světě budou žít lidé ještě před počátkem pozemského vzkříšení. Kdo budou tito lidé? Bible ukazuje, že to budou ti, kdo přežijí nadcházející velké soužení. Tato nauka je jistě jednou z nejúchvatnějších biblických nauk — věrní lidé budou zachráněni, přežijí velké soužení a nikdy nebudou muset zemřít. Tato naděje je ve Svatých písmech jasně vyjádřena.
Jako byly Noemovy dny
2, 3. a) V jakých rysech byly Noemovy dny podobné naší době? b) Co vyplývá z toho, že Noe a jeho rodina přežili potopu světa?
2 U Matouše 24:37–39 jsou zaznamenána slova Ježíše Krista, který zde mluvil o Noemových dnech a přirovnal je k posledním dnům, v nichž právě žijeme. Řekl: „Právě jako byly Noemovy dny, taková bude přítomnost Syna člověka. Jako totiž byli v těch dnech před potopou, kdy jedli a pili, muži se ženili a ženy se vdávaly, až do dne, kdy Noe vstoupil do archy, a nepovšimli si, dokud nepřišla potopa a všechny je nesmetla, taková bude přítomnost Syna člověka.“
3 Celosvětová potopa smetla všechny lidi, kteří nevěnovali pozornost Božímu varovnému poselství. Nesmetla však Noema a jeho rodinu. Ježíš řekl, že ‚vstoupili do archy‘. Kvůli jejich zbožné oddanosti jim Jehova poskytl možnost úniku. Druhý dopis Petra 2:5, 9 se zmiňuje o přežití Noema a jeho rodiny těmito slovy: „Noema, kazatele spravedlnosti, [Bůh] zachoval v bezpečí se sedmi jinými, když uvedl potopu na svět bezbožných lidí. Jehova ví, jak osvobodit ze zkoušky lidi zbožné oddanosti.“ Ježíš Noemovy dny přirovnal k posledním dnům, aby ukázal, že lidé všeobecně nebudou brát zřetel na Boží varovné poselství. Zároveň však potvrdil, že Noe a jeho rodina uposlechli Jehovu Boha, vstoupili do archy a tu velkou potopu přežili. Přežití Noema a jeho rodiny poukazuje na to, že Boží věrní služebníci přežijí konec tohoto světa.
Vzor z prvního století
4. Jaké události, které byly splněním Ježíšových slov, předcházely zničení Jeruzaléma v roce 70 n. l.?
4 Také u Matouše 24:21, 22 jsou zaznamenána Ježíšova slova, jimiž popisoval události, které se mají odehrávat na konci tohoto světa. Řekl: „Tehdy bude velké soužení, jaké nenastalo od počátku světa až dosud, ano jaké již nikdy nenastane. Vskutku kdyby nebyly ty dny zkráceny, nebylo by zachráněno žádné tělo; ale kvůli vyvoleným budou ty dny zkráceny.“ Tato slova měla své předběžné splnění v prvním století našeho letopočtu. V roce 66 n. l. byl Jeruzalém obklíčen římskými vojsky pod velením Cestia Galla. Římským vojskům se dokonce téměř podařilo podkopat chrámovou zeď a mnozí Židé byli připraveni kapitulovat. Avšak nečekaně a bez zřejmého důvodu Cestius Gallus se svými vojsky odtáhl. Jakmile křesťané viděli, že Římané odtáhli, jednali podle slov, která před mnoha lety pronesl Ježíš: „Až uvidíte Jeruzalém obklopený utábořenými vojsky, pak vězte, že se přiblížilo jeho zpustošení. Ať potom ti, kteří jsou v Judeji, prchají k horám a ti, kteří jsou v jeho středu, ať se vzdálí, a ti, kteří jsou na venkově, ať do něho nevstupují.“ (Lukáš 21:20, 21) Židé obrácení na křesťanství — vyvolení — ihned opustili Jeruzalém odsouzený k zániku, a tak byli zachráněni před strašným zničením, které brzy toto město postihlo. V roce 70 n. l. se římské legie vrátily pod velením generála Tita. Utábořily se kolem Jeruzaléma, a pak obležené město zpustošily.
5. V jakém smyslu bylo velké soužení, které v roce 70 n. l. postihlo Jeruzalém, zkráceno?
5 Židovský historik Josephus vypráví, že 1 100 000 Židů zahynulo a 97 000 přežijících bylo odvedeno do zajetí. Tito Židé nebyli křesťany a jistě nepatřili k „vyvoleným“, o nichž prorokoval Ježíš. Když Ježíš mluvil ke vzpurnému židovskému národu, řekl: „Pohleďte, váš dům je vám zanechán. Říkám vám totiž: Od nynějška mě již rozhodně neuvidíte, dokud neřeknete: ‚Požehnaný je ten, kdo přichází v Jehovově jménu!‘ “ (Matouš 23:38, 39) Neexistuje žádná zpráva o tom, že by Židé beznadějně uvěznění v Jeruzalémě přijali v poslední chvíli Ježíše jako Mesiáše, stali se křesťany a získali Jehovovu přízeň. Přesto soužení, které v roce 70 n. l. postihlo Jeruzalém, bylo zkráceno. Konečné obléhání římskou armádou netrvalo dlouho. To některým Židům poskytlo možnost přežití, i když jen proto, aby byli odvedeni do různých koutů Římské říše jako otroci.
Velký zástup přežijících
6, 7. a) Jaké jiné velké náboženské město má být v budoucnosti zničeno při dosud nevídaném soužení? b) Co Jan prorokoval o nadcházejícím soužení, které přijde na tento svět?
6 Když byl v roce 70 n. l. Jeruzalém zničen, bylo toto náboženské město skutečně postiženo „velkým soužením“. Avšak k hlavnímu splnění Ježíšova proroctví má teprve dojít. Velký Babylón, světová říše falešného náboženství — náboženské město větší než Jeruzalém —, má zažít smrtící velké soužení, načež bude nevídaným soužením stižen zbytek Satanova systému věcí. (Matouš 24:29, 30; Zjevení 18:21) Přibližně šestadvacet let po zničení Jeruzaléma psal o tomto celosvětovém velkém soužení apoštol Jan ve Zjevení 7:9–14. Ukázal, že po tomto velkém soužení zde zůstane „velký zástup“ přežijících.
7 Tito přežijící, kteří jsou nazváni „velkým zástupem“, jsou rozpoznatelní podle určitého rozhodného způsobu jednání. Podle Zjevení 7:14 jeden ze čtyřiadvaceti starších v nebesích řekl Janovi: „To jsou ti, kteří vycházejí z velkého soužení a vyprali svá roucha a vybílili je v Beránkově krvi.“ Ano, velký zástup oslavuje Jehovu jako zdroj své záchrany. Projevuje víru v Ježíšovu prolitou krev a má spravedlivé postavení před svým Stvořitelem a před jeho jmenovaným Králem, Ježíšem Kristem.
8. Jaký znamenitý vztah existuje mezi „velkým zástupem“ a zbývajícími z Ježíšových pomazaných bratrů?
8 Dnes pod vedením panujícího nebeského Krále Ježíše Krista žije skoro pět milionů členů velkého zástupu. Jsou Kristu podřízeni a mají úzké společenství s jeho pomazanými bratry, kteří jsou dosud na zemi. O tom, jak se velký zástup chová k těmto pomazaným, Ježíš řekl: „Vpravdě vám říkám: Do té míry, jak jste to činili jednomu z nejmenších z těchto mých bratrů, činili jste to mně.“ (Matouš 25:40) Pro svou nesobeckou pomoc Kristovým pomazaným bratrům jsou lidé z velkého zástupu posuzováni tak, jako by prokazovali dobro samotnému Ježíšovi. To jim pomáhá, aby měli pevné vztahy s Ježíšem Kristem a s Jehovou Bohem. Dostali výsadu, že se mohou připojit k pomazanému ostatku a stát se Božími svědky a nositeli Božího jména. (Izajáš 43:10, 11; Joel 2:31, 32)
Zůstávají bdělí
9, 10. a) Jak si udržíme spravedlivé postavení před Synem člověka? b) Co musíme dělat, abychom ‚zůstali bdělí‘?
9 Velký zástup si musí neustále udržovat své spravedlivé postavení před Synem člověka. To od velkého zástupu vyžaduje, aby zůstal bdělý až do konce. Ježíš to vyjádřil jasně, když řekl: „Dávejte však na sebe pozor, aby vaše srdce nikdy nebylo obtíženo přejídáním a silným pitím a úzkostnými životními starostmi a aby na vás náhle, v jednom okamžiku, nepřišel ten den jako léčka. Přijde totiž na všechny, kteří bydlí na tváři celé země. Zůstaňte tedy bdělí a v každé době úpěnlivě proste, aby se vám podařilo uniknout všem těmto věcem, jimž je určeno, aby nastaly, a obstát před Synem člověka.“ (Lukáš 21:34–36)
10 Aby se nám podařilo obstát před Synem člověka, musíme mít jeho schválení; a toto schválení mít nebudeme, pokud se necháme ovlivňovat smýšlením tohoto světa. Světské smýšlení je lákavé a může člověka svést k tomu, aby se příliš věnoval tělesným rozkoším nebo aby se dal natolik zatížit životními problémy, že by již nedával zájmy Království na první místo ve svém životě. (Matouš 6:33) Takové jednání duchovně oslabuje, a člověk by pak mohl ztratit zájem o své povinnosti k Bohu a k druhým lidem. Mohl by se stát nečinným nebo ohrozit své postavení ve sboru kvůli tomu, že by se dopustil závažného hříchu, a dokonce by mohl projevit nekajícný postoj. Každý jednotlivý člen velkého zástupu musí na sebe dávat pozor. Musí zůstávat oddělený od tohoto bezbožného světa a jeho zvyklostí. (Jan 17:16)
11. Uplatňování kterých biblických zásad nám pomůže, abychom přežili Armagedon?
11 Prostřednictvím svého Slova, svého svatého ducha a své viditelné organizace nám Jehova poskytl, co potřebujeme. Musíme toho plně využít. Jestliže očekáváme, že budeme mít Boží přízeň, musíme Boha poslouchat a modlit se k němu. Musíme si pěstovat silnou nenávist k tomu, co je špatné. Žalmista řekl: „Nesedal jsem s muži nepravdy; a s těmi, kteří tají, co jsou, nevcházím. Nenáviděl jsem sbor zločinců a s ničemnými nesedám. Neodnímej mou duši spolu s hříšníky ani můj život spolu s muži s vinou krve.“ (Žalm 26:4, 5, 9) I v křesťanském sboru musí mladí stejně jako starší lidé omezit své společenství s lidmi, kteří nezasvětili svůj život Jehovovi. Abychom získali Boží přízeň, musíme se snažit zůstat bezúhonní a bez poskvrny od světa. (Žalm 26:1–5; Jakub 1:27; 4:4) Tak si můžeme být jisti, že až v Armagedonu Jehova smete bezbožné, nás neusmrtí.
Někteří lidé ‚vůbec nikdy nezemřou‘
12, 13. a) Která slova, jež pronesl Ježíš před vzkříšením Lazara, Marta plně nechápala? b) Co Ježíš neměl na mysli, když říkal, že někteří lidé ‚vůbec nikdy nezemřou‘?
12 Je vzrušující přemýšlet o tom, že je možné přežít konec tohoto systému věcí a nikdy nezemřít. Právě tuto vyhlídku nám předložil Ježíš. Těsně předtím, než vzkřísil z mrtvých svého přítele Lazara, řekl Ježíš Lazarově sestře Martě: „Jsem vzkříšení a život. Kdo projevuje víru ve mne, i když zemře, ožije; a žádný, kdo žije a projevuje víru ve mne, vůbec nikdy nezemře. Věříš tomu?“ Marta věřila ve vzkříšení, ale nechápala všechno, co Ježíš říkal. (Jan 11:25, 26)
13 Ježíš těmito slovy nemyslel, že jeho věrní apoštolové budou dále žít v těle a nikdy nezemřou. Naopak, později naznačil, že jeho učedníci budou umírat. (Jan 21:16–23) Když byli o Letnicích roku 33 n. l. pomazáni svatým duchem, znamenalo to, že budou muset zemřít, aby získali své nebeské dědictví jako králové a kněží. (Zjevení 20:4, 6) A tak časem všichni křesťané z prvního století zemřeli. Ježíš však tím, co řekl, sledoval jistý cíl. Jeho slova o tom, že lidé budou žít a již nebudou umírat, se splní.
14, 15. a) Jak se splní Ježíšova slova, že někteří ‚vůbec nikdy nezemřou‘? b) Jaká je situace tohoto světa, ale jakou naději mají spravedliví lidé?
14 Věrní pomazaní křesťané nikdy nepoznají věčnou smrt. (Zjevení 20:6) Ježíš mluvil o určité době, kdy Bůh zasáhne do lidských záležitostí a vyhladí ze země ničemnost, podobně jako to udělal v Noemových dnech. Věrní lidé, které Bůh nalezne, jak konají jeho vůli, nebudou při vykonání Božího rozsudku muset zemřít. Podobně jako Noe a jeho rodina budou mít příležitost přežít zničení světa. Jejich naděje je pevná, založená na biblických naukách a znázorněná na příkladech. (Srovnej Hebrejcům 6:19; 2. Petra 2:4–9.) Splňování biblického proroctví ukazuje, že současný svět, který je tvořen nespravedlivou lidskou společností, velmi brzy dospěje ke konci, bude zničen. Současná situace je nezvratná, neboť svět je nenapravitelně ničemný. To, co Bůh řekl o světě v Noemově době, platí i pro svět, ve kterém žijeme dnes. Velká většina lidí má srdce plné ničemností a jejich myšlenky jsou po celou dobu jenom špatné. (1. Mojžíšova 6:5)
15 Jehova připouští, aby si lidé po celá staletí vládli na zemi bez Božího zásahu. Ale jejich čas již téměř vypršel. Jehova brzy vyhladí ze země všechny ničemné, přesně jak to říká Bible. (Žalm 145:20; Přísloví 2:21, 22) Avšak spravedlivé Bůh nezahubí společně s ničemnými. Nikdy nic takového neudělal! (Srovnej 1. Mojžíšovu 18:22, 23, 26.) Proč by měl zahubit lidi, kteří se mu snaží věrně sloužit a mají zbožnou bázeň? Je jedině rozumné, že věrní Jehovovi ctitelé, kteří budou žít, až začne velké soužení, najdou přízeň v Božích očích a nebudou zahubeni, stejně jako nebyl zahuben Noe se svou rodinou, když tehdejší svět dospěl ke svému katastrofickému konci. (1. Mojžíšova 7:23) Budou mít božskou ochranu a přežijí konec tohoto světa.
16. Jaké podivuhodné věci se stanou v novém světě a co to bude znamenat pro přežijící?
16 A co se stane potom? V novém světě lidstvo zažije blahodárné uzdravující účinky toho, že na ně bude v plné míře uplatněna Ježíšova výkupní oběť. V Bibli se píše o symbolické ‚řece života, čisté jako křišťál, která plyne od trůnu Božího a Beránkova středem jeho široké ulice. A na té i na oné straně řeky byly stromy života, které rodí dvanáct úrod ovoce a vydávají své ovoce každý měsíc. A listy stromů byly k léčení národů.‘ (Zjevení 22:1, 2) Je skutečně úžasné, že k tomuto „léčení“ patří i vítězství nad samotnou adamskou smrtí. „Opravdu navždy pohltí smrt, a Svrchovaný Pán Jehova jistě setře slzy ze všech obličejů.“ (Izajáš 25:8) A tak lidé, kteří přežijí velké soužení a vstoupí do nového světa, již nikdy nebudou muset stát tváří v tvář smrti!
Naděje, která se zaručeně splní
17. Jak zaručená je naše naděje, že někteří lidé přežijí Armagedon a ‚nikdy nezemřou‘?
17 Můžeme této úžasné naději plně důvěřovat? Zcela jistě! Ježíš Martě řekl, že nastane čas, kdy lidé nebudou vůbec umírat. (Jan 11:26) Kromě toho je v 7. kapitole Zjevení, které dal Ježíš Janovi, odhaleno, že velký zástup vyjde z velkého soužení — že toto soužení přežije. Můžeme věřit Ježíši Kristu a historické zprávě o potopě v Noemových dnech? O tom není pochyb! Bible kromě toho obsahuje i jiné zprávy, jak Bůh zachoval své služebníky naživu během různých období soudu a zkázy národů. Mělo by se tedy od něho v tomto čase konce očekávat méně? Je něco, co by Stvořitel nedokázal? (Srovnej Matouše 19:26.)
18. Jak si můžeme být jisti, že získáme život v Jehovově spravedlivém novém světě?
18 Jestliže nyní Jehovovi věrně sloužíme, potom si můžeme být jisti, že budeme moci věčně žít v Božím novém světě. Díky vzkříšení získají život v tomto novém světě další miliony lidí. V dnešní době však miliony členů Jehovova lidu — vskutku velký zástup, který žádný člověk nemůže sečíst ani ho vymezit — budou mít jedinečnou výsadu. Budou zachráněni přes velké soužení. A nikdy nebudou muset zemřít.
Vysvětli to:
◻ Jak bylo v Noemových dnech předobrazeno, že někteří lidé přežijí Armagedon?
◻ Co musíme dělat, abychom stáli pevně, až Ježíš přijde vykonat Jehovovy rozsudky?
◻ Proč můžeme říci, že lidé, kteří přežijí Armagedon, nemusí ‚nikdy zemřít‘?
[Obrázek na straně 15]
Křesťané unikli soužení, které postihlo Jeruzalém