Co říká Bible

Mohou praví křesťané očekávat božskou ochranu?

SKUPINA křesťanů chtěla doručit humanitární pomoc svým spoluvěřícím. Po modlitbě vyjeli v konvoji přes válečnou oblast, kde mohli být zabiti. K velkému překvapení bojujících armád bezpečně projeli. Chránil je Boží anděl?

Jedni křesťanští manželé mnoho let sloužili duchovním zájmům a zahynuli při havárii letadla, které spadlo na místo, kde právě kázali dům od domu. Proč Boží anděl nevedl tuto dvojici nebo letadlo v ten kritický moment někam jinam? (Srovnej Skutky 8:26.)

Srovnáme-li tyto dvě události, možná se zeptáme: Proč někteří křesťané zemřou, když plní Boží vůli, kdežto jiní přežijí často velmi nebezpečné okolnosti? Mohou křesťané zvláště v těchto „posledních dnech“ očekávat, že budou mít božskou ochranu? (2. Timoteovi 3:1)

Jakému záměru sloužila Boží ochrana

Jehova Bůh slíbil, že bude žehnat svému lidu a chránit jej. (2. Mojžíšova 19:3–6; Izajáš 54:17) Viditelně tak jednal v prvním století, kdy byl křesťanský sbor ve svých počátcích. Vyskytovaly se všechny druhy zázraků. Ježíš a jeho následovníci rozmnožili potravu a nasytili tisíce lidí, vyléčili všechny druhy nemocí a tělesných vad, vyháněli duchy z lidí posedlých démony, a dokonce křísili mrtvé. Nový sbor pod Božím vedením rostl a upevňoval se. Přestože bylo zřejmé, že sbor má Boží ochranu, mnohé věrné křesťany postihlo to, co lze označit jako předčasnou smrt. (Srovnej Žalm 90:10.)

Všimněme si případů Jakuba a Jana, synů Zebedeových. Byli vybráni za apoštoly a spolu s Petrem patřili ke Kristovým nejbližším přátelům.a Jakub však byl v roce 44 n. l. popraven, kdežto jeho bratr Jan žil až do konce prvního století. Bylo zřejmé, že oba plní Boží vůli. Proč bylo připuštěno, aby Jakub zemřel, ale Jan žil dál?

Všemohoucí Bůh byl určitě schopen zachránit Jakubovi život. Dokonce krátce po Jakubově popravě zachránil Jehovův anděl Petra od smrti. Proč nezachránil anděl také Jakuba? (Skutky 12:1–11)

Používáni k vykonání Božího záměru

Abychom pochopili, proč je poskytována Boží ochrana, musíme chápat, že je poskytována ne proto, aby mohli jednotliví lidé déle žít, ale jako ochrana něčeho mnohem důležitějšího — vykonání Božího záměru. Je například záruka, že křesťanský sbor jako celek nepřestane existovat, protože jeho existence úzce souvisí se splněním Božího záměru. Kristus však svým učedníkům jasně řekl, že jim jako jednotlivcům bude možná pro jejich víru hrozit smrt. Po tomto prohlášení Ježíš nezdůraznil zázračné vysvobození, ale ‚vytrvalost do konce‘. (Matouš 24:9, 13) Skutečnost, že někteří jednotlivci byli ochráněni, a jiní ne, neznamená, že Bůh je stranický. Bůh zkrátka použil takového člověka, který byl nejvhodnější ke splnění Božího záměru, z něhož bude mít v konečném důsledku užitek celé lidstvo.

Vzhledem k tomu, že předčasná smrt ve službě Bohu je skutečně možná, křesťané by měli mít stejně vyrovnaný postoj, jaký měli tři věrní Hebrejci, kteří byli odsouzeni ke smrti za to, že uctívali Boha. Ti řekli babylónskému králi: „Jestliže to má být, náš Bůh, kterému sloužíme, je schopen nás vyprostit. Vyprostí nás z hořící ohnivé pece a z tvé ruky, králi. Jestliže však ne, ať je ti známo, králi, že tvým bohům, těm nesloužíme, a zlatý obraz, který jsi postavil, uctívat nechceme.“ (Daniel 3:17, 18)

Jehova chránil život Petra a Jana, protože hráli klíčovou roli při vykonávání jeho záměru. Bůh použil Petra, aby „posiloval“ sbor tím, že konal pastýřskou práci, která zahrnovala napsání dvou inspirovaných biblických knih. (Lukáš 22:32) Jan napsal pět biblických knih a byl ‚sloupem‘ raného sboru. (Galaťanům 2:9; Jan 21:15–23)

Není možné předpovědět, kdy a jakým způsobem bude Jehova zasahovat do života svých služebníků. S jistotou lze říci pouze to, že Kristus svým následovníkům slíbil, že s nimi bude „po všechny dny až do závěru systému věcí.“ (Matouš 28:20) Skrze vedení andělů ‚s námi‘ bude zvláště při kazatelské práci. (Matouš 13:36–43; Zjevení 14:6) Jsou to jen obecné údaje, a proto nemůžeme přesně předvídat, jak se projeví Boží pomoc nebo kdo může dostat Boží ochranu. A co když má křesťan pocit, že měl Boží ochranu a vedení? Nelze to přesvědčivě dokázat ani vyloučit, a proto by nikdo neměl taková upřímná prohlášení posuzovat.

Je Bůh bezcitný?

Poukazuje snad skutečnost, že Bůh připouští smrt křesťanů, na jeho určitou bezcitnost? V žádném případě! (Kazatel 9:11) Jehova chce zachovat náš život nejen na několik let nebo desetiletí, ale věčně. Ze svého vyvýšeného postavení Jehova řídí události tak, aby byly k trvalému prospěchu každého, kdo ho miluje nebo kdo se k němu přibližuje. (Srovnej Matouše 18:14.) Splnění jeho záměru bude znamenat úplné odstranění všeho, čím v tomto systému věcí trpíme — dokonce i smrti. Boží jednání je tak komplexní a dokonalé, že přimělo apoštola Pavla, aby zvolal: „Ó hloubko Božího bohatství a moudrosti a poznání! Jak nevyzpytatelné jsou jeho soudy a jak nevysledovatelné jsou jeho cesty!“ (Římanům 11:33)

Od Boží lásky nás nemůže oddělit nic, a proto otázka, kterou by si měl každý křesťan položit, není: ‚Budu mít Boží ochranu?‘, ale: ‚Mám Boží požehnání?‘ Jestliže máme Boží požehnání, dá nám věčný život — bez ohledu na to, co se s námi v tomto systému věcí stane. Ve srovnání s dokonalým životem ve věčnosti se každé strádání v tomto systému věcí — a dokonce i smrt — zdají „chvilkové a lehké“. (2. Korinťanům 4:17)

[Poznámka pod čarou]