ONDŘEJ

[z řec. kořene, jenž znamená „muž“; pravděpodobně „mužný“].

Bratr Šimona Petra a syn Jonáše (Jana). (Mt 4:18; 16:17) Jeho rodným městem byla Betsaida, ale když Ježíš povolal Ondřeje a Šimona, aby se stali „rybáři lidí“, žili oba v Kafarnaum. (Mr 1:16, 17, 21, 29; Jan 1:44) Obě města byla na sev. břehu Galilejského moře, kde se tito dva bratři věnovali rybaření spolu s Jakubem a Janem. (Mt 4:18; Mr 1:16; Lk 5:10)

Ondřej byl nejprve učedníkem Jana Křtitele. (Jan 1:35, 40) Na podzim roku 29 n. l. byl v Betanii na V od Jordánu a slyšel, jak Jan Křtitel představil Ježíše jako „Božího Beránka“. (Jan 1:29) On a ještě jiný učedník (pravděpodobně Jan) následovali Ježíše do jeho bydliště a brzo byli přesvědčeni, že nalezli Mesiáše. Ondřej pak vyhledal svého bratra Šimona, řekl mu o tom a přivedl ho k Ježíšovi. (Jan 1:36–41) Tito dva bratři se vrátili ke svému rybaření, ale o šest měsíců až jeden rok později, po uvěznění Jana Křtitele, Ježíš pozval je a také Jakuba a Jana, aby se stali „rybáři lidí“. Okamžitě zanechali své sítě a začali doprovázet Ježíše. (Mt 4:18–20; Mr 1:14, 16–20) Za nějakou dobu se tito čtyři stali apoštoly, a je zajímavé, že Ondřej je ve všech seznamech apoštolů uveden mezi prvními čtyřmi. (Mt 10:2; Mr 3:18; Lk 6:14)

O Ondřejovi se pak dovídáme už jen ze stručných zmínek. On a Filip mluvili s Ježíšem o tom, jak nasytit zástup přibližně 5 000 mužů, a Ondřej namítl, že jídlo, které měli k dispozici, jim nemůže stačit. (Jan 6:8, 9) V době posledního Pasachu, který slavili, se Filip šel poradit s Ondřejem, když někteří Řekové chtěli vidět Ježíše; tito dva pak zašli za Ježíšem. (Jan 12:20–22) Ondřej byl mezi čtyřmi apoštoly, kteří na Olivové hoře žádali Ježíše o znamení, jímž se bude vyznačovat závěr existujícího systému věcí. (Mr 13:3) Poslední jmenovitá zmínka o Ondřejovi je z doby krátce po Ježíšově vystoupení do nebe. (Sk 1:13)